Nejzadluženější Češi se nacházejí zejména na severozápadě republiky. Může je pozitivně ovlivnit novela insolvenčního zákona, která má začít platit na začátku října a přináší snížení doby oddlužení z 5 let na 3 roky a další úpravy? Václav Moravec ve svém pořadu s odvoláním se na inkasní agenturu napovídá, že ne tak úplně.
Někteří zadlužení lidé podle průzkumů čekají na to, až vejdou v platnost změny v insolvenčním zákonu, aby se přihlásili do procesu oddlužení, neboť má klesnout doba oddlužení z 5 let na 3 roky.
Podle Olgy Richterové (Piráti), která novelu zákona obhajuje, bude novela z různých důvodů motivovat lidi, k tomu, aby do procesu oddlužení vstoupili. Pro lidi, kteří mají 4 a více exekucí, bude nezabavitelná částka v exekuci stejná jako v insolvenci a nebude vzájemný zápočet u manželů, vysvětluje Richterová v pořadu Otázky Václava Moravce.
Od procesu oddlužení si slibuje zajistit věřitelům alespoň část financí od těch, kteří nejsou schopni dluhy splácet, vtažení lidí do pracovního procesu (mimo jiné i ze šedé ekonomiky) a také zlepšení ekonomické situace v nejzadluženějších regionech.
„Snažíme se lidi namotivovat, ať vstoupí do procesu oddlužení a splácí část dluhu věřiteli,“ říká Richterová a dodává, že novela bere zřetel i na výživné a kalkuluje s výsledky průzkumu, který říká, že po oddlužení se již lidé zpravidla do dluhů nedostávají a jsou schopni žít finančně vyrovnaně.
Podmínkou pro to, aby mohl člověk vstoupit do procesu oddlužení, je, že musí legálně pracovat a musí mít legální příjmy.
Podle poslance Patrika Nachera (ANO), který spolu s Richterovou působí ve sněmovním Podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí, by lidé, kteří mají „pět a více exekucí, skoro bych řekl, povinně měli jít do insolvence, protože pak to pomůže věřitelům, státu a koneckonců ten dlužník dostane možnost restartu“.
Nacher se však obává lidí, kteří „v systému exekucí umějí chodit“ a už si „zvykli být v šedé zóně“ a dodává, že „i kdybychom se s paní kolegyní (Richterovou) postavili na hlavu“, z pohledu „poctivých věřitelů“ může dojít i k negativním situacím.
Problém podle Nachera leží v tom, že dlužníci jsou ze zkušenosti pasivní a raději čelí exekucím, než aby šli do oddlužení. To má ukazovat také porovnání počtu lidí, kteří využili takzvané Milostivé léto, u kterých je pětkrát méně zastavených exekucí než u marných bagatelních exekucí, které jsou ze zákona zastavované povinně (automaticky).
V souvislosti s tím Moravec v pořadu citoval závěr nejmenované inkasní agentury, že „dlužníci raději čelí exekuci, než aby šli do insolvence“. Veřejně takový závěr prezentoval před dvěma lety ředitel inkasní agentury M. B. A. Finance Jakub Zetko.
Navrhované snížení počtu let je však nefér vůči věřitelům, sdělila České televizi poslankyně Helena Válková (ANO). K návrhu se kriticky vyjádřil také senátor Zdeněk Hraba, který nesouhlasí se zkrácením doby oddlužení tak, jak navrhuje novela zákona.
„Naopak bych považoval za správné, aby se tato doba prodloužila na dvojnásobek současného stavu,“ napsal před dvěma měsíci na sociálních sítích. „Dnes jsme na ústavně-právním výboru přijali pozměňovák, který je alespoň rozumným kompromisem a který zavádí vyšší minimální srážku ze mzdy pro osoby, které jsou v procesu oddlužení.“
„Dejme jako společnost těm, kdo se chtějí oddlužit, druhou šanci. Ale další zmírňování pravidel oddlužení, kdy navíc dlužník nesplatí věřitelům ani celou dlužnou částku, by byl velký morální hazard,“ dodává senátor.
