Sněmovna dnes schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát.
Předlohu schválila dolní komora hlasy 99 ze 177 přítomných poslanců, proti jich bylo 78. Pro novelu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zákonodárci opozičních ANO, SPD a Pirátů.
K hlasování o podobě se dolní komora dostala ve čtvrtém dějství závěrečného kola projednávání novely. Vládní tábor nechal dnes dopoledne stanovit pro hlasování s poukazem na obstrukce ANO a SPD pevný termín. Jejich zákonodárci kritizovali část koaličních poslaneckých úprav vládní novely. Pokládali je za přílepky, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s takovým označováním nesouhlasil.
Rakušan uvedl, že jde o sběrný zákon o opatřeních souvisejících s konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině, navíc tento zákon zdůrazňuje bezpečnostní zájem. „Oba dva (pozměňovací) návrhy věcnou souvislost s bezpečnostními hrozbami jednoznačně mají,“ řekl. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová předlohu označila za dalšího kandidáta pro podání k Ústavnímu soudu.
České občanství by podle novely mohly úřady udělit žadatelům z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Opatření by mělo podle předkladatelů úpravy přispět k ochraně českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy k omezení ruského vlivu v ČR, poslanci ANO a SPD mluvili o diskriminaci i o principu kolektivní viny. „Úplně se to nedomyslelo,“ poznamenal také předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by podmínku dokladu nahradil prohlášením žadatele.
Nový trestný čin má podle předkladatelů umožnit postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité zájmy českého státu, a to včetně vyzvídání informací nebo sledování osob za pomoci zpravodajských prostředků. Návrh autoři převzali z vládní reformní novely trestního zákoníku, kterou má Sněmovna projednat v úvodním kole ve čtvrtek. Opozice se s ohledem na vymezení činu obává možného zneužívání. „Ten paragraf je gumový,“ tvrdil předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce března příštího roku, EU se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt budou moci využít podle Rakušana pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Zástupci dvojice opozičních hnutí se pozastavovali nad navrhovaným zvýšením humanitární dávky pro zdravotně postižené uprchlíky o 6600 korun v případě dětí a o 4400 korun u dospělých. Podle Rakušana je toto navýšení náhradou za ztrátu možnosti bydlení zdarma od letošního září.
Sněmovna do novely vložila i některé další úpravy. Ředitelé a zřizovatelé škol budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Renáty Zajíčkové (ODS) vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Podle návrhu Huberta Langa (ANO) dolní komora zpřísnila podmínky trvání dočasné ochrany i azylového řízení, stejně jako vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by navíc mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
Poslanci ANO kritizovali schválený obsáhlý pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), jenž zavádí pro ukrajinské uprchlíky podle německého modelu novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních, zatímco pro české občany platí čtyři stupně.
