„Jaderné zbraně byly použity, když jedna strana měla pocit, že čelí katastrofální porážce,“ uvedl Mark Cancian, spoluautor zprávy.
Podle válečné simulace provedené Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) a laboratoří válečnictví při Massachusettském technologickém institutu (MIT) by čínská invaze na Taiwan mohla potenciálně přerůst v jadernou válku mezi Čínou a Spojenými státy, což by vedlo ke stovkám milionů obětí.
Stolní cvičení simulovalo obojživelnou invazi Taiwanu čínským komunistickým režimem v roce 2028, uvádí zpráva CSIS–MIT zveřejněná 13. prosince. Simulace, která proběhla v 15 opakováních, začala konvenčními zbraněmi, ale týmy USA a Číny mohly rozhodnout o použití jaderných zbraní.
V osmi z 15 případů byly použity jaderné zbraně, přičemž čínské týmy se rozhodly pro jaderné použití v prvních sedmi případech.
„Jaderné zbraně byly použity, když jedna strana měla pocit, že čelí katastrofální porážce na konvenčním bojišti,“ říká Mark Cancian, jeden ze spoluautorů a hlavní poradce oddělení obrany a bezpečnosti CSIS, během představení zprávy.
„Dosažení úplného vítězství, jako je svržení KS Číny (Komunistické strany Číny) nebo odzbrojení Číny, nebylo možné, pokud měl protivník k dispozici jaderné zbraně,“ dodává Cancian.
Patnáct iterací vedlo k pěti různým výsledkům: příměří s odsunem poražených čínských vojenských sil z Taiwanu; příměří s vytvořením čínské enklávy na Taiwanu; zničení čínských jednotek na ostrově, přičemž Taiwan souhlasí, že nevyhlásí formální nezávislost; obecná jaderná válka se stovkami milionů obětí; a absence jakékoli dohody o příměří či jaderného konfliktu.
Cvičení CSIS-MIT slouží jako aktualizace jiné válečné simulace publikované CSIS v lednu 2023, která nepočítala s možností použití jaderných zbraní. Simulace z roku 2023 zjistila, že Spojené státy a Taiwan by mohly odrazit invazi čínského režimu na ostrov, ale za cenu obrovských ztrát na životech a materiálu na všech stranách.
KS Číny považuje Taiwan za součást svého území, přestože tento samosprávný ostrov nikdy neovládala. Taiwan, de facto nezávislá země, je plnohodnotnou demokracií se svými demokraticky zvolenými představiteli, armádou a ústavou.
V případě čínské enklávy na Taiwanu zpráva naznačuje, že čínská armáda, oficiálně známá jako Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA), by mohla v této Čínou kontrolované oblasti posilovat své jednotky a zásoby a „možná donutit k podstatnému převzetí celého ostrova“.
Modernizace jaderných zbraní
Eric Heginbotham, další spoluautor a hlavní vědecký pracovník Centra pro mezinárodní studia při MIT, uvedl na akci, že počáteční čínské jaderné útoky byly zaměřeny především na operační cíle na Taiwanu.
„Žádný z týmů USA se prostě nerozhodl stáhnout tváří v tvář čínskému jadernému použití,“ říká Heginbotham.
Různé reakce Spojených států vedly k různým výsledkům, poznamenává Heginbotham. Pokusy americké strany pokračovat v boji s konvenčními zbraněmi „obecně vedly k dalšímu jadernému použití ze strany Číny“, zatímco americké jaderné útoky na čínská města eskalovaly konflikt v obecnou jadernou válku, dodává.
Jedním z klíčových závěrů válečné simulace bylo, že nadřazenost amerických jaderných schopností má své limity.
„Americká jaderná převaha Čínu neodradila od použití jaderných zbraní, ani se neukázala být zvlášť užitečnou při jaderných vyjednáváních po prvním [jaderném] úderu,“ poznamenává Heginbotham.
„Doporučujeme pokračovat v současných plánech modernizace jaderného arzenálu, ale zároveň dospíváme k závěru, že rozšiřování arzenálu nad tento rámec pravděpodobně neposkytne rozhodující výhodu v konfliktu s Čínou.“
Americké letectvo nyní nahrazuje zastaralé jaderné střely Minuteman III novými mezikontinentálními balistickými střelami s označením LGM-35A Sentinel.
Kromě toho americké letectvo modernizuje svou flotilu a plánuje zakoupit alespoň 100 nových strategických bombardérů B-21 Raider s možností průrazného úderu a dvojí výzbroje (konvenční i jaderné).
Čína také agresivně buduje svůj jaderný arzenál. Pentagon loni odhadl, že Čína zvýší svůj arzenál, který aktuálně přesahuje 500 jaderných hlavic, na více než 1 000 do roku 2030.
Zpráva rovněž doporučuje, aby Spojené státy navrhly možné „záchranné východiska“ pro Čínu, která by umožnila oběma stranám vyhnout se jaderné válce.
„Ve hrách nastaly dvě možnosti: buď byla v určitém bodě konfliktu nabídnuta záchranná východiska a druhá strana je přijala, nebo týmy usilovaly o totální vítězství s katastrofálními následky,“ konstatuje Heginbotham.
„Při zvažování záchranných východisek by plánovači měli usilovat o dosažení důležitých amerických cílů, ale zároveň poskytnout protivníkovi alespoň částečně důstojný způsob, jak konflikt ukončit,“ doplňuje. „To někdy zahrnuje umožnění Číně evakuovat izolované vojáky místo toho, aby byli nuceni se vzdát.“
–ete–
