Moskvu neuspokojují návrhy zaznívající z týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s agenturou TASS, jehož text dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu.
Moskva dosud nedostala žádné oficiální návrhy, navíc až do Trumpovy inaugurace 20. ledna veškerou politiku určuje stávající prezident Joe Biden, a tak pouze jeho vláda má pravomoci s Ruskem jménem Spojených států vyjednávat. Fakticky se však žádná jednání o Ukrajině nevedou, upozornil Lavrov.
„Soudě podle četných úniků informací a rozhovoru, který poskytl sám Trump časopisu Time, řeč je o ‚zmrazení‘ bojových operací na frontové linii a předání další odpovědnosti za konfrontaci s Ruskem Evropanům. Nás samozřejmě neuspokojují návrhy, zaznívající z týmu zvoleného prezidenta, odložit ukrajinské členství v NATO o 20 let a také rozmístit na Ukrajině mírový kontingent ‚britských a evropských sil‘,“ prohlásil Lavrov.
Rusko je podle ministra připraveno na mírová jednání, ale je prý třeba uvědomit si, že Moskvu uspokojí pouze právně závazné dohody, které odstraní prvotní příčiny konfliktu a které budou obsahovat mechanismus bránící porušení dohod. Tento mechanismus Lavrov ovšem blíže neosvětlil.
Moskva napadením Ukrajiny porušila budapešťské memorandum z roku 1994, v němž se spolu s USA a Británií zavázala zaručit ukrajinskou územní celistvost výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní.
Kyjev a Západ obviňují Rusko, že porušilo své mezinárodní a bilaterální závazky a rozpoutalo ničím nevyprovokovanou agresi proti sousední zemi, aby uchvátilo ukrajinská území a odstranilo vládu v Kyjevě, která se Moskvě nezamlouvá. Sám ruský prezident Vladimir Putin, který válku rozpoutal, zpočátku hovořil o nezbytnosti „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ Ukrajinu, v jejímž čele stojí prezident židovského původu a ve které krajní pravice – soudě podle výsledků voleb – sehrává pouze okrajovou roli. Později začal Putin tvrdit, že Rusko bylo „vtaženo“ do konfliktu, který zavinil Západ.
Lavrov nyní řekl, že je na Američanech, aby udělali první krok k obnově dialogu s Ruskem, protože to byli Američané, kdo jej přerušil po ruské invazi na Ukrajinu. Míní ale, že pokud se Trump pokusí obnovit vztahy s Ruskem, bude muset „plout proti proudu“, protože obě americké strany se shodují na tom, že je nutné čelit Rusku a podporovat „neonacistický“ režim v Kyjevě, tvrdil. Pokud by USA začaly přihlížet k zájmům Ruska, dialog by se mohl postupně rozvíjet, ale pokud se tak nestane, vše zůstane při dosavadním stavu, dodal šéf ruské diplomacie.
Zapochyboval také o ochotě Kyjeva k územním ústupkům, když mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se opírá o požadavek obnovení územní celistvosti země v hranicích z roku 1991 a stažení ruských vojsk za tyto hranice. Za těchto okolností se Rusko podle šéfa diplomacie nehodlá zúčastnit žádného „mírového summitu“, ani kdyby dostalo pozvání.
Samo Rusko přitom trvá na nepřípustnosti členství Ukrajiny „v libovolné územní konfiguraci“ v NATO, a to tím spíše, že „dlouholetou expanzi NATO“ pokládá Moskva za jednu z hlavních příčin „ukrajinské krize“. K cílům ruské války, které „musí být dosaženy“, patří zakotvení Ukrajiny mimo vojenské bloky, zdůraznil Lavrov.
