Komentář
Prezident Donald Trump má pravdu, když upozorňuje na to, že kontrola klíčových bodů a technologií v oblasti Panamského průplavu čínským režimem představuje významnou hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států.
„Čína se očividně snaží získat výhodnou pozici pro zajištění svých ekonomických zájmů přímo v našem sousedství,“ uvedl admirál Craig Faller, tehdejší velitel Jižního velitelství USA, na tiskové konferenci Ministerstva obrany 11. března 2020. „A to se projevuje v Panamě.“
Dodal, že Panama je „strategickým spojencem Spojených států“ a že Panamský průplav, klíčový strategický prvek, představuje „důležité území“.
Faller poukázal na to, že Komunistická strana Číny (KS Číny) za předchozí panamské vlády podepsala asi 40 dohod a zajistila si aktivní dohody o správě přístavů na obou stranách průplavu.
Panamský průplav je životně důležitou ekonomickou a strategickou tepnou, kterou měsíčně propluje více než 1 000 plavidel přepravujících přes 40 milionů tun zboží, což představuje přibližně 5 procent celosvětového námořního obchodu. S tím, že dvě třetiny komerční dopravy mají spojení se Spojenými státy, je průplav zásadní pro ekonomiku USA i jejich národní bezpečnost.
Slouží také jako klíčová trasa pro americké námořnictvo, které přes něj přesouvá lodě a ponorky mezi Atlantským a Tichým oceánem, což je klíčové při přípravě na potenciální konflikty, zejména ve východní Asii. Jakékoli narušení této vodní cesty by mohlo signalizovat úmysl KS Číny eskalovat agresi, například vůči Taiwanu.
Navzdory nepopiratelnému významu Panamského průplavu mnoho médií bagatelizovalo Trumpovy obavy, že průplav stále více přechází pod kontrolu KS Číny, což představuje bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy.
Tyto obavy nejsou nové. Ve skutečnosti sahají nejméně 25 let zpět, jak ukazuje Kongresový záznam z roku 1999.
Tehdy senátor Bob Smith (rep.) varoval před čínskou kontrolou přístavů na obou koncích průplavu. Upozornil na společnost Hutchison Whampoa, která sídlí v Hongkongu a má vazby na čínskou komunistickou stranu a Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu. Tato společnost získala dlouhodobé pronájmy pro správu klíčových přístavů Balboa (na straně Tichého oceánu) a Cristóbal (na straně Atlantského oceánu). Tento vývoj vyvolal obavy, že čínský režim by mohl využít svou kontrolu k omezení přístupu k průplavu.
Rovněž se objevily obavy o schopnost Panamy zabezpečit průplav po stažení americké armády a uzavření strategických základen, jako byla letecká základna Howard, která hrála klíčovou roli v boji proti narkotikům a obraně. Obvinění z čínských úplatků při zajišťování kontraktů, nepravidelností v procesu výběrových řízení na správu přístavů a rizika špionáže a trestné činnosti ještě více podtrhla závažnost hrozby.
Od varování senátora Smithe vzrostl ekonomický vliv čínského režimu v Latinské Americe. Mezi lety 2000 a 2010 se čínský podíl na latinskoamerickém exportu zpětinásobil a v roce 2021 dosáhl hodnoty 450 miliard dolarů. Investice čínského režimu v regionu přesahují 130 miliard dolarů, přičemž společnosti spojené s KS Číny ovládají více než 40 přístavů a 20 zemí se připojilo k pekingské Iniciativě pásu a stezky (BRI).
Na rozdíl od tradičních nadnárodních korporací čínské státní firmy upřednostňují strategickou kontrolu, zaměřují se na infrastrukturu, přírodní zdroje a telekomunikace, aby mohly ovlivňovat vlády.
Například v Peru je ve výstavbě hlubokomořský přístav v Chancay za 3 miliardy dolarů s napojením na klíčové doly, což usnadní export do Číny. Tento projekt zapadá do širší strategie čínského režimu ovládnout zdroje, jako je lithium, které je klíčové pro výrobu baterií.
S rozsáhlými zásobami lithia v Bolívii, Chile a Argentině a nově získanými právy čínské technologické společnosti CATL v Bolívii se čínský režim připravuje na téměř globální kontrolu tohoto zásadního zdroje, pokud by byly narušeny obchodní trasy.
V roce 2018 se Panama stala první zemí západní polokoule, která se připojila k BRI (Pás a stezka, pozn. red.), a to jen rok poté, co přerušila diplomatické vztahy s Taiwanem. Dnes spravují přístavy na obou koncích Panamského průplavu společnosti spojené s KS Číny, zatímco Huawei dominuje telekomunikační infrastruktuře v Panamě.
Margarita Island poblíž atlantského vstupu do průplavu byla pronajata společnosti Landbridge Group, která je napojená na Čínu, za účelem rozvoje svobodného obchodního přístavu mimo dohled místních orgánů. Předseda společnosti Landbridge působí v Čínském lidovém politickém poradním výboru, který je ústřední platformou Pekingského oddělení pro práci na jednotné frontě, jež hraje klíčovou roli při prosazování propagandy a operací zahraničního vlivu.
Původně postavený a provozovaný Spojenými státy byl Panamský průplav převeden pod správu Panamy na základě dvou smluv z roku 1977 podepsaných prezidentem Jimmym Carterem. Tyto dohody zavazovaly Panamu k neutrálnímu provozu průplavu a umožňovaly Spojeným státům zasáhnout v případě ohrožení jeho neutrality. Plná kontrola byla Panamě předána v roce 1999, avšak smlouvy zachovaly právo USA chránit tuto strategicky důležitou vodní cestu.
Podle Smlouvy o trvalé neutralitě a provozu Panamského průplavu mohou Spojené státy použít svou armádu k ochraně průplavu před jakýmkoli ohrožením neutrality a zajistit jeho nepřetržitý přístup pro Spojené státy.
Přestože nejsou oficiálně přítomní žádní uniformovaní příslušníci čínské armády, objevila se obvinění, že operativci čínského režimu v civilním oblečení mohou být také aktivní, což vyvolává obavy, že Peking by mohl průplav během globálního konfliktu ovládnout nebo uzavřít.
Generálka Laura Richardsonová, bývalá velitelka Jižního velitelství USA, varovala, že čínské státní podniky v blízkosti průplavu by se mohly rychle přeměnit na vojenské základny. Podobně profesor R. Evan Ellis z Válečné akademie armády Spojených států zmínil, že rozsáhlá komerční přítomnost Číny poskytuje přístup a znalosti, které by mohly usnadnit sabotáže nebo narušení provozu.
Objevily se také obavy ohledně výstavby čtvrtého mostu, přičemž někteří analytici varují, že by mohl být navržen tak, aby se zřítil a zablokoval vodní cestu. To podtrhuje zranitelnost průplavu, jak ukázala blokace Suezského průplavu v roce 2021.
Trump znovu upozornil na strategický význam Panamského průplavu a rostoucí vazby Panamy na čínský režim. Na shromáždění Turning Point USA minulý měsíc slíbil, že zabrání tomu, aby průplav padl do „nesprávných rukou“.
Trump navrhl obnovení americké kontroly nad průplavem, přičemž poukázal na obavy o národní bezpečnost a údajné porušení smluv ze strany Panamy. Zdůraznil potřebu diplomatického tlaku na odstranění přítomnosti čínského režimu, ale nevyloučil ani vojenskou akci, pokud by to bylo nutné.
Názory vyjádřené v tomto článku představují stanovisko autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
–ete–
