Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Novináře o tom dnes informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65.000 lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.
Zápis na seznam, jehož účelem je ochrana a rozvoj nemateriálního kulturního dědictví na území ČR, doporučila Národní rada pro tradiční lidovou kulturu. Nominaci vypracoval Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s odborníky.
„Jsme hrdí na to, že se právě kultura spojená s pivem stává součástí nehmotného kulturního dědictví České republiky. Zápis nám nyní pomůže tuto mimořádně unikátní kulturu dále udržovat, chránit a rozvíjet,“ řekl výkonný ředitel svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.
Česko se po Německu a Belgii stává třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví. Belgická pivní kultura byla v roce 2016 zapsána i na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). „Netajíme se tím, že i my bychom rádi v budoucnu usilovali o zápis na seznam UNESCO. Nyní musíme prokázat, že umíme o naši pivní kulturu pečovat a rozvíjet ji, a potom se uvidí,“ dodal Slunečko.
Právě zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR je nutnou podmínkou pro případný zápis na seznam UNESCO. Pivní kultura se zařadí k dalším českým nemateriálních statkům, jako jsou například slovácký verbuňk, ruční výroba skla nebo loutkářství. Na seznamu je také Žatec a krajina žateckého chmele. Žatecké chmelařství bylo v roce 2023 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Pivní kulturu jako národní poklad a fenomén dnes ocenil Baxa i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Zápis pivní kultury na národní seznam je jasným příkladem toho, jak jsou některé fenomény nehmotného kulturního dědictví vrstevnaté a zasahují širokou a různorodou komunitu lidí,“ řekl Baxa.
Podle dat svazu přes 96 procent spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří české, moravské a slezské pivo. České pivovary předloni uvařily zhruba 20 milionů hektolitrů piva, meziročně o 2,7 procenta méně. Spotřeba piva v roce 2023 podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 9,7 litru na 133,2 litru na osobu za rok.
Alkohol v ČR užívalo v roce 2023 problematicky podle zprávy o závislostech až 900.000 lidí. Ročně Češi vypijí 14 litrů čistého lihu na osobu, na intoxikaci alkoholem zemře asi 7000 lidí, desetkrát víc než v souvislosti s nelegálními drogami. Slunečko přiznal, že žádost o zapsání kultury spojené s alkoholem na seznam UNESCO může být komplikovanější a kontroverzní.
Na otázku, zda může zápis na seznam UNESCO nějak ovlivnit úbytek Čechů, kteří pijí pivo, Slunečko odpověděl, že samotná spotřeba piva s kulturou piva sice tolik nesouvisí, ale věří, že nastupující generace budou i přes změnu návyků do budoucna oceňovat unikátní atmosféru hospod a restaurací. “Zároveň věříme, že se zařazením na národní seznam budou Češi společně chodit do hospody třeba i s větší hrdostí na to, že se tak stávají součástí kulturního dědictví,” dodal Slunečko.
Podle předloňského výzkumu si v roce 2023 pivo někdy dalo 79 procent mužů a 42 procent žen, což je oproti roku 2016 pokles o deset procent u mužů a o 15 procent u žen. Zároveň klesá průměrné množství piva, které muži i ženy vypijí za týden. V hospodách a restauracích se podle dřívějšího vyjádření Slunečka vypije asi 30 procent piva, zatímco 70 procent piva nakoupí lidé v maloobchodech. Dříve se přitom v hospodách a restauracích vypila zhruba polovina piva.
Výzkum zároveň uvedl, že klesá počet mužů i žen, kteří jsou hrdí na vysokou konzumaci piva v ČR, naopak například přibývá žen, které cítí stud. Respondenti často uváděli také obě varianty. Sociolog Jiří Vinopal z Akademie věd ČR tvrdí, že česká pivní kultura přispívá ke spojování lidí a udržování společenských vazeb. „Z našich různých výzkumu víme, že v současnosti pivo pije osm z deseti mužů a zhruba polovina žen,“ řekl. Nejčastěji podle něj pijí lidé pivo ve společnosti s ostatními a pivo tak přispívá k utužování mezilidských vztahů.
Předmětem nominace české pivní kultury je především příběh spojený s českým pivem a pivovarnictvím, zápis oceňuje řemeslnou tradici vaření a čepování piva, kultivaci krajiny v podobě pěstování chmele a ječmene, a především tradice setkávání v hospodách a restauracích.
