Situace psychického zdraví našich dětí je vážná, jak ukazuje studie Národního ústavu duševního zdraví. Vyplývá z ní, že až čtyřicet procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a třicet procent z nich známky úzkosti.
To, že řada škol zřizuje psychologické poradny pro pomoc žákům, není všude standardem.
„Zatímco výchovný poradce a školní metodik prevence jsou povinně na každé škole, školní psychology a speciální pedagogy škola mít ze zákona nemusí a zatím je to na školách nadstandardní služba,“ sdělil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ), kde Školní poradenské pracoviště funguje od roku 2012.
Děti, narozené v letech 1995 až 2010, jsou nazývány sněhovými vločkami. K tomu přívlastku vede jejich křehkost, emocionální nestabilita a citlivost. Ukazuje se, že stále větší počet z nich se potýká s duševními strastmi.
Co přibylo po pandemii…
Počty dětí s psychickými potížemi vzrostly desetinásobně po pandemii koronaviru. Stále častěji se u dětí a dospívajících objevují deprese, sociální úzkost, panické ataky i sebepoškozování. Podle Svazu zdravotních pojišťoven psychické poruchy ohrožují každé osmé dítě v Česku. Polovina z nich se projevuje ve školním věku.
„Nejčastěji se na školní psychology obracejí žáci s poruchami nálad, převážně s úzkostnými obtížemi – mnoho z nich jako ventil psychických obtíží volí v posledních letech sebepoškozování. Druhou skupinou jsou žáci, kteří selhávají ve studiu z mnoha důvodů – nevhodně zvolený obor, chybné způsoby učení, nedostatky ve vzdělání, vysoké nároky rodičů. Třetí oblastí jsou vztahové obtíže – převážně vztahy s rodiči, případně s těmi, kteří je vychovávají, s novými partnery rodičů, se svými partnery, s vrstevníky a v neposlední řadě vztahy ve třídě,“ upozorňuje M. Janeček.
Podle něho sice spousta problémů po léta zůstává totožná, ale poslední roky přinesly navíc další změnu, a tou je genderová identita.
„Ve škole máme více žáků, kteří prochází změnou identity, někteří jsou na začátku, jiní již ve změně pokročili. Více žáků se přiznává k odlišné sexuální orientaci, jiní se výrazně identifikují se svými vzory či s komunitami,“ vyjmenoval Janeček.
Kde najít psychologa
Pokud škola psychologickou poradnou nedisponuje, jsou rodiče nuceni objednat svoje dítě na vyšetření jinam. Ovšem psychologů je v ČR málo, na druhou stranu problémů přibývá. Po objednání na vyšetření se čeká až několik měsíců.
„Rodiče dětí, které trpí duševními nemocemi, mají se sehnáním psychologa velký problém. Před pěti lety v Česku podle dostupných informací fungovalo asi jen osmdesát dětských klinických psychologů a dramaticky jich meziročně nepřibývá,“ upozornila Tereza Trčková, školní psycholožka a vedoucí Školního poradenského pracoviště SOŠJ.
„Pokud se situace nezlepší, bude shánění psychologa čím dál složitější,“ upozornila.
Podle Asociace klinických psychologů by pro dostatečnou péči o děti s různými poruchami muselo být dětských psychologů u nás desetkrát víc.
Navržená opatření, která stojí na třech základních pilířích – prevence, detekce a intervence – budou pozitivně působit na výchovu budoucí generace a její zdravý sociální vývoj,“ uvádí Ministerstvo vnitra. (Freepik.com)
Fyzické násilí a šikana na školách
Navíc je tu ještě fyzické násilí a šikana na školách. Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě uvádí: „Podle výzkumů se s fyzickým nebo slovním násilím ve třídách setkává drtivá většina škol i dětí (85 %). Nebezpečné chování na internetu zasáhlo 17,5 % dětí. Až 37 % české populace do 18 let má zkušenost se dvěma či více negativními událostmi v dětství. Mezi ně patří týrání, zneužívání, zanedbávání, rozpad rodiny, přítomnost návykových látek v domácnosti, svědectví domácího násilí nebo uvěznění člena rodiny.“
Proto se v meziresortním připomínkovém řízení právě nachází vládní program Bezpečné dětství – cesta k prevenci násilí ve společnosti.
„Navržená opatření navazují na legislativní změny, které už v nedávné době schválila vláda. Sem patří např. zákaz tělesných trestů na dětech, zákon o domácím násilí, redefinice znásilnění nebo zavedení specializace soudů na domácí a sexualizované násilí. Program navíc pomůže napravit dosud nedostatečnou prevenci, zlepšit detekci násilí na dětech i koordinaci pomoci obětem. Navržená opatření, která stojí na třech základních pilířích – prevence, detekce a intervence – budou pozitivně působit na výchovu budoucí generace a její zdravý sociální vývoj,“ uvádí Ministerstvo vnitra.
