Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to dnes prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s USA a evropskými lídry.
„Putin sám opakovaně řekl, že bude-li to nutné, bude jednat se Zelenským,“ prohlásil dnes Peskov. „Zároveň právní ukotvení dohod podléhá vážné diskuzi – vzhledem k realitě, která hovoří o možnosti zpochybnění legitimity samotného Zelenského,“ dodal kremelský mluvčí.
Putin koncem ledna uvedl, že jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne se Zelenským. Šéf Kremlu, který je u moci čtvrt století, tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského vypršelo loni v květnu, a od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě. Ukrajinské zákony zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo.
Na otázku ohledně vstupu Ukrajiny do EU Peskov odvětil, že to je právem Kyjeva. „Je to svrchované právo každé země. Mluvíme o integračních, ekonomických procesech, a tady samozřejmě nikdo nemůže žádné zemi nic diktovat,“ nechal se slyšet mluvčí ruského prezidenta. „Ale (máme) zcela odlišný postoj v otázkách týkajících se bezpečnosti, obrany nebo vojenských aliancí,“ dodal Peskov.
Mluvčí Kremlu také podle TASS zopakoval, že pro Rusko je hlavní dosáhnout vlastních cílů v takzvané speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou agresivní válku proti Ukrajině. „Dáváme přednost mírovým prostředkům k dosažení našich cílů,“ tvrdil dnes Peskov. Komplexní urovnání války podle něj není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti.
Dnešní jednání mezi delegacemi Spojených států a Ruska v Saúdské Arábii by mohlo podle vyjádření mluvčího Kremlu také vyjasnit okolnosti možného setkání Putina se staronovým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zatím prý ale nic dojednané není.
Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Putin 24. února 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajině vysláním ruských sil do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva, blíže nedefinované „denacifikace“ napadené země a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do NATO.
Kyjev, který se ruské agresi brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, ruskou agresi nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.
Moskva už dříve podmínila ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do Severoatlantické aliance a také se – kromě Krymu – vzdá i čtyř regionů, které částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev to dříve odmítl jako kapitulaci. Případnou dohodu s Ruskem podmínil získáním bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.
