Senát potvrdil Patela, veterána z první Trumpovy administrativy, který se podílel na sepsání „Nunesova memoranda“ o vyšetřování Crossfire Hurricane.
Americký Senát 20. února potvrdil Kashe Patela jako ředitele FBI. V čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích nejhlasitějších kritiků.
Senátoři hlasovali v poměru 51 ku 49 ve prospěch Patela, který se proslavil odhalováním údajných pochybení FBI a ministerstva spravedlnosti při vyšetřování Crossfire Hurricane, zaměřeném na Trumpovu prezidentskou kampaň. Republikánské senátorky Lisa Murkowski a Susan Collinsová se přidaly k demokratům a hlasovaly proti jeho nominaci.
Patel povede agenturu, kterou prezident Donald Trump a někteří republikáni obviňují z toho, že byla zneužita k politickým účelům.
„V FBI nebude žádná politizace. Nebudou podnikány žádné odvetné kroky ze strany FBI, pokud budu potvrzen jako její ředitel,“ prohlásil Patel během slyšení před senátním výborem pro justici 30. ledna.
Během slyšení Patel odsoudil vyšetřování Crossfire Hurricane a popřel, že by měl „seznam nepřátel“ – čím odkazoval na seznam jmen uvedený na konci jeho knihy Government Gangsters: The Deep State, the Truth, and the Battle for Our Democracy („Vládní gangsteři: Deep state, pravda a boj o naši demokracii“).
V dodatku ke knize Patel označil tyto jednotlivce za „členy deep state ve výkonné moci“.
Ve stejném slyšení Patel slíbil, že pomůže republikánské senátorce Marshe Blackburnové identifikovat osoby zapletené do obchodování s dětmi za účelem sexuálního vykořisťování, kterého se dopouštěl zesnulý finančník a pachatel sexuálních trestných činů Jeffrey Epstein.
„Obchodování s dětmi za účelem sexuálního vykořisťování nemá v USA místo a jako ředitel FBI udělám vše pro to, aby americká veřejnost znala celý rozsah toho, co se v minulosti odehrálo,“ uvedl Patel.
Přední republikán a demokrat v senátním výboru pro justici, který Patela schválil v poměru 12 ku 10 podle stranických linií, mají na bývalého Trumpova úředníka rozdílné názory. Patel má právnický titul z Pace University a certifikát z mezinárodního práva z University College London.
Po působení jako hlavní právní poradce ve výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, kde úzce spolupracoval s tehdejším republikánským předsedou Devinem Nunesem při vyšetřování Crossfire Hurricane, Patel řídil ředitelství pro boj proti terorismu v Radě národní bezpečnosti během první Trumpovy administrativy. Později pracoval jako hlavní poradce úřadujícího ředitele národní zpravodajské služby Richarda Grenella a jako šéf štábu úřadujícího ministra obrany Christophera Millera.
Předseda výboru, republikán Chuck Grassley, připustil, že Patel nemá tradiční zkušenosti s vrcholovým vedením v oblasti vymáhání práva, ale označil ho za „správného muže ve správný čas“.
„Jeho kariéra je příkladem boje za nepopulární, ale spravedlivé věci, odhalování korupce a prosazování amerických zájmů,“ konstatoval Grassley 18. února před procedurálním hlasováním o Patelově nominaci na plénu Senátu.
Dick Durbin, přední demokrat v senátním výboru pro justici, hlasoval 13. února proti Patelově nominaci spolu s ostatními demokraty ve výboru.
„Po prostudování záznamu Kashe Patela, setkání s ním a vyslechnutí jeho odpovědí na slyšení jsem ještě více přesvědčen, že nemá ani zkušenosti, ani úsudek, ani povahu potřebnou k vedení FBI,“ poznamenal Durbin v prohlášení. Zdůraznil, že v minulosti podpořil některé republikány nominované do čela agentury.
Durbin upozornil také na svědectví informátorů, podle nichž Patel už před svým potvrzením údajně ovlivňoval propouštění zaměstnanců FBI.
Tato tvrzení vycházela částečně z informací z jednání 29. ledna, které svolal úřadující ředitel FBI Brian Driscoll, jehož Patel ve funkci nahrazuje. Předchozí ředitel FBI Christopher Wray rezignoval krátce před Trumpovým nástupem do úřadu.
Podle Durbina bylo na tomto setkání řečeno, že „určití zaměstnanci FBI musí rezignovat, nebo budou propuštěni“. Citoval poznámky ze schůzky, kde stálo: „KP chce změny v FBI, reciproční kroky vůči ministerstvu spravedlnosti.“
Podobné obavy ohledně Patelovy nominace vyjádřil i demokrat Glenn Ivey, který spolu s dalšími demokraty ze Sněmovny reprezentantů uspořádal začátkem února tiskovou konferenci.
Ředitelé FBI jsou jako „civilní úředníci Spojených států“ ústavně odpovědní za své jednání a mohou být odvoláni Kongresem v případě „těžkých zločinů a přečinů“.
Republikánka Marjorie Taylor Greeneová v roce 2023 předložila návrh na odvolání tehdejšího ředitele FBI Christophera Wraye.
Na tiskové konferenci Ivey pro Epoch Times uvedl, že vzhledem k tomu, že demokraté nemají většinu ve Sněmovně reprezentantů, jakýkoliv pokus o odvolání Patela by byl předem odsouzen k nezdaru.
„Odvolání? Pokud bychom se alespoň dostali k transparentnosti, zveřejnění informací a odpovědnosti, už to by byl velký krok správným směrem,“ prohlásil.
FBI je součástí ministerstva spravedlnosti, které nyní vede Pam Bondiová, bývalá ministryně spravedlnosti Floridy.
Další klíčová federální agentura pro vymáhání práva, ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), je nyní pod vedením Kristi Noemové, která byla potvrzena do funkce v lednu.
Během lednového slyšení před Senátem Patel uvedl, že FBI bude podle potřeby spolupracovat s ministerstvem vnitřní bezpečnosti na deportaci nelegálních migrantů ze zemí představujících vážné bezpečnostní a zpravodajské riziko pro USA.
„Domnívám se, že hlavní odpovědnost v této oblasti nesou jiné agentury,“ podotkl Patel republikánské senátorce Katie Brittové.
–ete–
