K lepšímu dodržování práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Novou funkci ustaví od července vládní novela, kterou dnes schválil Senát hlasy 49 ze 70 přítomných členů. Proti hlasovalo osm senátorů. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu republiky. Senát dále schválil úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry nebo rychlejší povolování výstavby nových jaderných zdrojů.
Zřízením funkce dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala platit v bývalém Československu v roce 1991.
Činnost dětského ombudsmana se zaměří na ochranu dětí především podle úmluvy. Vedle kontroly dodržování dětských práv bude k jeho pravomocem patřit také vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola dodržování práv dětí i vstupování v pozici vedlejšího účastníka do některých typů soudních řízení, například opatrovnických. ČR patří k posledním zemím Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají.
„Měli bychom dbát na to, aby naše děti měly možnost svá práva vymáhat,“ zdůraznila pirátská senátorka Adéla Šípová (Piráti). Nezařazená senátorka Daniela Kovářová naopak upozorňovala na to, že Česko funkci dětského ombudsmana zřizovat nemusí. Peníze, jak uvedla, by dala spíš na děti než na nové úředníky. Podle lidovce Jiřího Čunka bude dětský ombudsman kosmetickým článkem. „Bude dobře vypadat, ale nebude mít žádný reálný vliv,“ míní.
Novela zavede model dvou samostatně působících ombudsmanů. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. O funkci by se mohli ucházet také soudci, zejména ti, kteří projednávají opatrovnické spory.
„Zřízení pozice ochránce či ochránkyně práv dětí považuji za klíčový nástroj pro lepší ochranu všech dětí před diskriminací, násilím a špatným zacházením. Jsem ráda, že se Česko připojuje k ostatním evropským zemím, kde podobná pozice pomáhá budovat společnost přívětivou vůči všem dětem,“ uvedla v tiskové zprávě vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Veřejný ochránce práv bude podle předlohy nově vykonávat také úkoly národní lidskoprávní instituce. Činnost takové instituce současný ombudsman částečně obstarává, ale nikoli v plném rozsahu.
Dopady zřízení dětského ombudsmana na státní rozpočet nejsou zatím jasné. Vláda nastínila čtyři varianty od několika milionů korun do desítek milionů korun podle počtu nových zaměstnanců kanceláře. Senát doporučil v doprovodném usnesení na návrh svého lidskoprávního výboru volit ze dvou možností s nejvyšším počtem nových pracovníků, a to buď 33, nebo 12. Ve variantě s 33 novými zaměstnanci by letošní náklady činily skoro 75 milionů korun a od roku 2026 by představovaly asi 38 milionů korun ročně. Letošní náklady varianty s 12 pracovníky vláda odhadla přibližně na 24 milionů korun, v dalších letech zhruba na 18 milionů korun za rok.
Vládní předloha také mění postup volby ombudsmana. Upravuje rozdělení kompetencí mezi veřejným ochráncem práv a jeho zástupcem, pokud se nedohodnou.
Senát schválil přísnější pravidla pro advokátní úschovy, vznikne garanční fond
Senát dnes schválil úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Náhrady poškozeným lidem bude podle novely vyplácet Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu, nad čímž se někteří členové horní komory pozastavovali. Předlohu, která také posiluje advokátskou mlčenlivost, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Garanční fond vznikne podle novely s rokem 2026. Náhrada bude činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu, v případě kupní ceny z prodeje nemovitosti k bydlení až pět milionů korun. Náhrady bude komora vyplácet jednou ročně, stane se věřitelem advokáta, který škodu způsobil. Pravidla pro správu fondu včetně výše příspěvků určí sněm ČAK.
Každý účet pro úschovu bude banka označovat jako „účet advokátní úschovy“. Advokát nebude smět na takový účet hotovost vkládat a ani ji vybírat, možnosti nakládání s penězi bude mít omezené. Banka bude muset klientům advokátů oznamovat pohyby na těchto účtech, a to před samotným převodem. Klient tak bude moci podle zdůvodnění zabránit vyplacení peněz z úschovy, pokud by odporovalo smlouvě o úschově. Advokátní komora získá k úschovám širší kontrolní pravomoc, a to i díky prolomení bankovního tajemství. Na podobě pravidel se podílela ČAK, ministerstvo financí, Česká národní banka a Česká bankovní asociace.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že advokátní komora ani stát neměly právní odpovědnost škodu vzniklou zpronevěřením peněz hradit. Nynější úprava podle něho neodstraní riziko zpronevěr úschov úplně, ale sníží je.
Vznik garančního fondu zpochybňovala nezařazená senátorka Daniela Kovářová, podle níž tak bude profesní komora odpovídat za vybranou trestnou činnost neslušného advokáta a škodu budou platit ostatní, slušní advokáti. Podle ní je takové řešení nespravedlivé, nevýchovné a nesprávné. „Není to žádný bič na nepoctivé advokáty,“ přidal se ke kritice fondu Václav Láska (SEN 21). Může se podle něho stát i to, že do fondu půjde příspěvek z každé úschovy, což advokáti vesměs připočtou k ceně služby. „Dostáváme se do absurdní situace, kdy podvody jednoho advokáta při úschově si zaplatí klienti,“ řekl Láska.
Novela také zpřesňuje a rozšiřuje ochranu před takzvaným vinklařením, tedy nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb lidmi, kteří k tomu nemají zákonné oprávnění. Advokátním koncipientům umožní výkon praxe na zkrácený úvazek a zařadí je do okruhu osob, které se při vstupu do soudní budovy nemusejí podrobit bezpečnostní kontrole. ČAK bude moci pořádat své sněmy on-line. Nově se nebude zabývat kárnými podněty vůči advokátům kvůli jejich politickému působení nebo vyjadřování. Předloha dále upravuje například eLegalizaci, tedy postup advokáta v souvislosti s úředním ověřováním elektronického podpisu klienta.
Ohledně zneužití advokátních úschov je z poslední doby známý případ advokátky Hany Sukové, kterou policie stíhá pro podezření ze zpronevěry celkem více než 150 milionů korun. V několika případech z let 2006 až 2022 byla v úschovách zpronevěřena více než miliarda korun. Celkový objem peněz přijatý do úschov však představuje podle zdůvodnění nejméně 500 miliard korun ročně. Advokátní úschovy se využívají při vypořádání kupní ceny například při prodeji nemovitých věcí, při převodu podílů v družstvech a kapitálových společnostech a při vypořádání podílového spoluvlastnictví a společného jmění manželů.
Senát schválil rychlejší povolování výstavby nových jaderných zdrojů
Povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů v Česku by mělo být jednodušší a rychlejší. Atomové právo by také mělo být připraveno na příchod nových jaderných technologií. Počítá s tím vládní novela atomového zákona, kterou dnes schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Jaderná energie má být podle současných plánů státu spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem českého energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků.
Úpravy mají především omezit regulatorní zátěž při projednávání staveb ve státní správě. Jde především o technické změny. Dosavadní zákon podle vlády dosud nepočítal například s malými modulárními reaktory. Umožní také žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o předběžnou informaci ohledně posuzování žádostí. Umožní i výjimku z požadavků zákona.
Novela zavádí jako jeden z nových institutů žádost o předběžnou informaci směřovanou k SÚJB. Jejím smyslem bude požadovat vysvětlení či konzultaci, jak by úřad rozhodl. Vláda tuto novinku vysvětluje tím, že rychlý nástup nových technologií přináší řadu odborných a technologických nejistot. Proto je potřebné, aby ještě před příslušným řízením bylo možné vyjasnit, zda informace, podklady i technologie a zařízení budou vyhovovat. Úřad pak sdělí, zda bude požadovat například další podmínky nebo podle jakých hledisek bude žádost posuzovat.
Další novinkou je možnost schválení výjimky z požadavků zákona rozhodnutím SÚJB. Zákon už některé výjimky umožňuje, možnost změny kategorie pracoviště nebo zdroje ionizujícího záření. Žádost k úřadu bude muset uvádět relevantní důvody a naplnění předpokladů stanovených zákonem. Vláda nutnost zavedení výjimky vysvětluje velmi rychlým vývojem nových technologií, u nichž nejsou známy přesné parametry, protože se teprve vyvíjejí. Novelizace podle vlády vychází ze zkušeností s fungováním nového atomového zákona. Některé přístupy by mohly být nastaveny účinněji, míní kabinet.
Sněmovna při schvalování novely přijala poslanecký pozměňovací návrh a snížila horní hranici poplatků placených Správě úložišť radioaktivních odpadů. Jaderné elektrárny mají podle nich platit nejvýše 120 Kč/MWh a výzkumná jaderná zařízení nebo jaderné výtopny 80 Kč/MWh. Vláda navrhovala 163 a 109 korun. Poslanci svůj návrh na snížení zdůvodnili tím, že pro poplatníka, který provozuje energetické jaderné zařízení, je navrhovaný nárůst poplatku nepřijatelný.
Novelizace podle vlády vychází ze zkušeností s fungováním nového atomového zákona z roku 2017. Některé přístupy by mohly být nastaveny účinněji, míní kabinet. Úpravy by proto měly především omezit regulatorní zátěž při projednávání staveb ve státní správě. Jde především o technické změny.
Nynější atomový zákon platí od 1. ledna 2017. Upravuje mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření a na principu „od kolébky do hrobu“ zahrnuje veškeré součásti životního cyklu jaderných zařízení.
