Trump oznámil, že Zelenskyj navštíví Bílý dům 28. února. Rusko nadále odmítá členství Ukrajiny v NATO i přítomnost aliančních sil na jejím území.
Bílý dům a Kreml se v posledních dnech vyjádřily protichůdně k možnosti nasazení evropských jednotek jako mírových sil na Ukrajině v rámci konečného urovnání probíhajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Během setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bílém domě dne 24. února prezident Donald Trump řekl novinářům, že evropské jednotky by mohly být vyslány na Ukrajinu, aby pomohly prosadit konečnou mírovou dohodu. Trump uvedl, že o této možnosti hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a trval na tom, že ruský vůdce „s tím nemá problém“.
Navzdory Trumpovým ujištěním však ruská vláda veřejně vyjádřila nesouhlas s možností rozmístění evropských jednotek na Ukrajině.
Zelenskyj a evropští lídři hledají bezpečnostní záruky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl několik bezpečnostních záruk jako základ pro budoucí mírové urovnání, včetně členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO) a vytvoření mnohonárodní evropské vojenské síly.
Evropští lídři začali naznačovat ochotu vyslat jednotky ze svých zemí na Ukrajinu jako součást této mírové mise.
Začátkem tohoto měsíce americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že Trumpova administrativa nesouhlasí se vstupem Ukrajiny do NATO, a zdůraznil, že jakákoli evropská mírová síla na Ukrajině musí fungovat mimo rámec článku 5 NATO, který stanovuje kolektivní obranu členů aliance v případě napadení.
Po jednání mezi americkými a ruskými představiteli v Saúdské Arábii 18. února ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval ruský nesouhlas s přijetím Ukrajiny do NATO. Lavrov také vyjádřil odpor k nasazení mírových jednotek ze členských států NATO na Ukrajině, a to i v případě, že by nepodléhaly článku 5 NATO.
„Přítomnost vojenských jednotek ze stejných členských států NATO, ať už pod cizí vlajkou, pod vlajkou Evropské unie nebo pod národními vlajkami, nic nemění,“ řekl Lavrov novinářům na tiskové konferenci po jednání v Saúdské Arábii.
Lavrov zopakoval svůj nesouhlas s vysláním evropských jednotek také při rozhovoru s novináři na tiskové konferenci v Kataru dne 26. února.
V reakci na Trumpova slova z počátku týdne ruský ministr zahraničí odvětil, že podle jeho informací by jednotky třetích zemí mohly být nasazeny na Ukrajinu pouze v případě, že by s jejich přítomností souhlasily jak Ukrajina, tak Rusko.
„Nikdo se nás na to neptal,“ zmínil.
Deník Epoch Times kontaktoval Bílý dům s žádostí o podrobnosti ohledně návrhů na vytvoření mírových jednotek, které by podporovaly konečné mírové urovnání na Ukrajině, ale neobdržel odpověď.
Ve svém středečním prohlášení Lavrov obvinil Francii a Spojené království z vedení iniciativy na rozmístění evropských vojenských jednotek na Ukrajině s cílem „dále eskalovat konflikt a zmařit jakékoli pokusy o jeho uklidnění“.
Britský premiér Keir Starmer se má setkat s Trumpem v Bílém domě 27. února. Starmer vyjádřil ochotu vyslat britské jednotky jako mírové síly na Ukrajinu, zároveň však požaduje, aby Spojené státy poskytly další bezpečnostní záruky na podporu konečné mírové dohody.
Trump: Ukrajina bude muset učinit ústupky Rusku
Zatímco otázka evropských mírových jednotek zůstává předmětem sporů mezi Washingtonem, Moskvou a evropskými lídry, Trump dal jasně najevo, že k dosažení míru bude muset Ukrajina přistoupit na určité ústupky vůči Rusku.
Trump dne 26. února prohlásil, že očekává, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset učinit ústupky ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jako součást konečné dohody o ukončení bojů mezi jejich zeměmi.
Během rozhovoru s novináři v Bílém domě Trump poznamenal, že nebýt jeho volebního vítězství v roce 2024, válka mezi Ruskem a Ukrajinou by pokračovala a Putin by se snažil ovládnout celou Ukrajinu.
Trump zmínil, že Ukrajinci bojovali tvrdě, ale válka by skončila mnohem dříve, kdyby Spojené státy neposkytly Kyjevu zbraně a vojenské vybavení.
Na otázku, jaké ústupky bude muset Ukrajina pravděpodobně učinit, Trump odpověděl: „Teď vám to neřeknu, ale mohu vám říct, že na NATO můžete zapomenout.“
„To je, myslím, pravděpodobně důvod, proč to všechno začalo.“
Zatímco Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO a vyjadřuje obavy z evropských mírových sil, Trump zdůraznil, že členství Ukrajiny v NATO je nerealistické a že právě tato otázka stála na počátku konfliktu.
Dohoda o nerostných surovinách a postoj Zelenského
Během svého vystoupení v Bílém domě 26. února Trump oznámil, že Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby dokončil dohodu, která by umožnila Spojeným státům přístup k ukrajinským nerostným zdrojům, včetně vzácných kovů, jako kompenzaci za dosavadní i případnou budoucí podporu Ukrajině.
Zatímco se Trump vyjádřil, že Zelenskyj je připraven dohodu o ukrajinských surovinách podepsat, ukrajinský prezident stále opakuje své pochybnosti ohledně této dohody.
Během tiskové konference v Kyjevě ve středu Zelenskyj konstatoval, že ze strany USA stále nemá žádné konkrétní bezpečnostní záruky. „Chtěl jsem mít v dohodě větu o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a je důležité, aby tam byla,“ řekl Zelenskyj.
Trump následně prohlásil, že dohoda, kterou má na mysli ohledně ukrajinských nerostných surovin, přinese výhody i Ukrajině: „Je to skvělá dohoda i pro Ukrajinu, protože tím získají naši přítomnost… Budeme tam pracovat, budeme na místě. A víte, tím vzniká určitá automatická bezpečnost, protože nikdo se nebude chtít plést s našimi lidmi, když tam budeme.“
