Komentář vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times 4. března 2025.
Přijetí mírové dohody Spojených států Ukrajinou namísto čínské by bylo významným vítězstvím pro americkou národní bezpečnost, neboť by oslabilo vliv Pekingu a vytvořilo precedens pro budoucí obranné dohody.
Komunistická strana Číny (KS Číny) dosud neuspěla ve snaze prezentovat se jako mírotvorce na Ukrajině, protože dohoda podporovaná Čínou byla příliš výhodná pro Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosud oficiálně nepřijal nabídku prezidenta Donalda Trumpa na pokračování americké vojenské pomoci výměnou za vzácné nerosty (Zelenskyj později na dohodu s Trumpem o vzácných nerostech přistoupil, dohoda však zatím nebyla podepsána, pozn. red). Tento návrh by zároveň snížil zranitelnost Spojených států vůči vlivu čínského režimu v obranném dodavatelském řetězci.
Uprostřed pokračující války na Ukrajině se Peking snaží vystupovat jako zprostředkovatel, a to navzdory svým úzkým vazbám na Rusko. V únoru 2023 čínský režim představil dvanáctibodový mírový plán, který zdůrazňoval respekt k suverenitě, územní celistvosti a ochraně civilistů a zároveň vyzýval k okamžitému příměří a mírovým jednáním s cílem zajistit globální ekonomickou stabilitu a bezpečnost jaderných elektráren. Plán však výrazně postrádal odsouzení kroků Moskvy a nepožadoval návrat veškerého obsazeného území, což vyvolalo pochybnosti o neutralitě Pekingu a jeho skutečném závazku k územní celistvosti.
V květnu 2024 Čína a Brazílie – obě členové skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) – navrhly upravený šestibodový plán, který zopakoval dřívější návrhy týkající se neeskalace, humanitární pomoci, jaderné bezpečnosti a stability globálního obchodu. Klíčovým rozdílem byl důraz na svolání mezinárodní mírové konference, kterou by přijaly jak Rusko, tak Ukrajina. Stejně jako předchozí návrh však i tento vyvolal podezření, zejména na Ukrajině a mezi jejími západními spojenci, kteří se obávali, že by mohl vést ke zmrazení konfliktu bez navrácení okupovaných území.
Peking v prosazování mírové dohody na Ukrajině sleduje několik strategických cílů. Především usiluje o posílení svého globálního postavení tím, že se bude prezentovat jako zodpovědný zprostředkovatel, který vyvažuje vliv Spojených států a Západu. Dále je v sázce i ekonomická stabilita Číny, protože válka narušuje globální dodavatelské řetězce, zejména na energetických trzích, kde je Rusko klíčovým dodavatelem. Mírová dohoda by zajistila čínské energetické zájmy a stabilizovala globální trhy, což je pro hospodářský růst Číny zásadní.
Prohlubování vazeb s Ruskem je navíc klíčovou součástí geopolitické strategie čínského režimu, neboť poskytuje protiváhu dominanci Spojených států. Pokud by se Pekingu podařilo zprostředkovat mírovou dohodu, posílil by své partnerství s Moskvou a upevnil svou roli globálního hráče. Taková angažovanost by zároveň vylepšila mezinárodní image KS Číny, posílila její měkkou sílu a podpořila její postavení v globálních institucích, přičemž by stabilizovala klíčové obchodní trasy a dodávky energií.
Zatímco Rusko vítá čínské zapojení, Ukrajina a její západní spojenci, zejména Spojené státy, zůstávají skeptičtí. Washington zpochybňuje skutečné motivace Pekingu a podezírá ho, že jeho mírové úsilí je promyšleným krokem k posílení vlastního vlivu na úkor Západu. Spojené státy jsou rovněž obezřetné vůči rostoucímu globálnímu vlivu KS Číny a jejímu narušování světového řádu vedeného USA, přičemž považují čínskou snahu o zprostředkování míru za součást širší strategie, jejímž cílem je oslabit americkou dominanci v mezinárodní diplomacii a bezpečnosti.
Protože čínské angažmá nedokázalo válku ukončit a Američané jsou stále více unaveni jejím financováním, Donald Trump navrhl mírový plán zaměřený na přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, zprostředkovaná Spojenými státy. Jeho plán klade důraz na rychlé řešení, usiluje o příměří a produktivní dialog. Požaduje stažení ruských vojsk výměnou za ústupky, jako je ochrana ruskojazyčného obyvatelstva a zajištění neangažovanosti Ukrajiny v NATO.
Trumpův přístup vzbudil obavy mezi liberálními demokraty a médii, kteří tvrdí, že jeho příznivé komentáře na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina podkopávají jeho objektivitu. Zatímco Trump diskutoval o možných jednáních s Putinem, Ukrajina a Evropa se k jeho návrhům staví stále skeptičtěji, ba až nepřátelsky, zejména poté, co Trump zvažoval omezení obranné pomoci Ukrajině. To vytvořilo napjatější prostředí pro vyjednávání a snížilo pravděpodobnost dosažení přátelské mírové dohody.
Trump navrhl dohodu podobnou těm, které používal při budování svého obchodního impéria. Spojené státy nabídly převzít 50procentní podíl na ukrajinských zásobách vzácných nerostů, což jsou klíčové suroviny pro moderní technologie, jako kompenzaci za miliardy dolarů poskytnuté vojenské pomoci od začátku války v roce 2022. Americký ministr financí Scott Bessent tento návrh předložil prezidentovi Volodymyru Zelenskému minulý měsíc. Dohoda zahrnuje možnost, že by americké jednotky chránily těžbu těchto surovin, zejména pokud by bylo dosaženo mírové dohody s Ruskem.
Trumpova administrativa však dohodu s Ukrajinou pozastavila po vyostřené výměně názorů mezi Zelenským a Trumpem ve Washingtonu dne 28. února.
Plán vyvolal smíšené reakce. Donald Trump zdůraznil důležitost zajištění přístupu k ukrajinským zásobám vzácných zemin a označil to za klíčovou otázku „bezpečnosti“ vzhledem k tomu, že Spojené státy investovaly stovky miliard dolarů do podpory Ukrajiny. V rozhovoru pro Fox News Trump uvedl, že Ukrajina „v podstatě souhlasila“ s poskytnutím těchto surovin Spojeným státům v hodnotě 500 miliard dolarů.
Z pohledu Trumpovy strategie by dohoda znamenala výhodu pro všechny strany: Zelenskyj by získal potřebnou vojenskou pomoc, Spojené státy by si zajistily vzácné zeminy a snížily svou závislost na Číně v obranném dodavatelském řetězci a zároveň by se dodavatelské řetězce přesunuly blíže k domovu—do Evropy namísto Asie. Tento model by také umožnil rozmístění amerických jednotek k ochraně těchto surovin, což by zároveň posílilo bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Zatímco KS Číny usilovala o roli prostředníka v mírových jednáních na Ukrajině, jakákoli dohoda vedoucí k ukončení bojů by pro Peking znamenala smíšený výsledek. Pozitivem by bylo uvolnění energetických dodavatelských řetězců, avšak Čína by ztratila značnou část svého vlivu na Moskvu a jüan by oslabil v mezinárodním obchodě, protože Rusko by se pravděpodobně vrátilo k transakcím v amerických dolarech a eurech.
Celkově by mírová dohoda znamenala významný přínos pro Spojené státy, zejména v jejich snaze čelit čínskému režimu. Vytvořila by precedent pro budoucí obranné dohody a naznačila, že Spojené státy by měly za svou vojenskou ochranu získávat konkrétní a měřitelné výhody.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
