Americká Georgetown University nedávno zveřejnila rozhovor s českým odborníkem na „skupinu“ Bilderberg Lukášem Kantorem. Kantor v rozhovoru popisuje svůj výzkum fungování této transatlantické organizace plné vlivných účastníků, jejichž setkání se koná vždy za zavřenými dveřmi.
Jedním z důvodů, proč Bilderberg organizuje jednání neveřejně, je zájem jeho členů, aby účastníci konferencí Bilderbergu hovořili při jednáních otevřeně, míní Kantor. Taková setkání mají dle něj ale své stinné stránky.
„Nicméně nedostatek transparentnosti v Bilderbergu vytváří prostor pro zákulisní politická jednání, lobbismus, střet zájmů, příbuzenskou politiku a dokonce i pro tajné dohody a korupci. Například první předseda Bilderbergu, prince Bernhard z Nizozemska, se zapletl s Lockheed Martin do úplatkářství, které bylo odhaleno v sedmdesátých letech.“
Cesta do vlivných institucí
Kantor v rozhovoru upozornil na problematiku „otáčivých dveří“ (anglický termín revolving doors), čímž naznačuje, že na vlivné pozice vládních či světových institucí jsou dosazováni lidé, kteří jsou často členové Bilderbergu nebo se pravidelně jeho jednání účastní.
„Můj výzkum jsem ukončil v roce 2023 a v té době členové Bilderbergu – António Guterres, Kristalina Georgievová, Jens Stoltenberg a Ursula von der Leyenová – vedli Organizaci spojených národů (OSN), Mezinárodní měnový fond (IMF), NATO a Evropskou unii (EU). V roce 2024 se uskutečnila jedna personální změna, a to v NATO. Tehdejší generální tajemník byl vystřídán Markem Ruttem, který se před tím také účastnil mnoha konferencí Bilderbergu.“
Blíže se v rozhovoru věnoval například kariérnímu růst současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která loni znovu obhájila svůj post: „Než se von der Leyenová stala v roce 2019 předsedkyní Evropské komise, navštívila čtyři konference Bilderbergu. Její nominace byla překvapivá. Očekávalo se, že prezidentem se stane Manfred Weber, a to díky jeho úspěšnému vedení Evropské lidové strany během evropských parlamentních voleb. Nicméně Weber nebyl tak propojený, a to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč si politici EU nakonec vybrali von der Leyenovou. Server Politico to napsal bez obalu: „Bilderberg. Davos. Mnichov… von der Leyenová si potichoučku vytvořila v politice a byznysu mezinárodní síť – spojení, které ji protlačilo až na nejvyšší pozice v EU.“
Je euro dílem Bilderbergu?
První schůzka Bilderbergu se konala v roce 1954. Dle svých webových stránek je zaměřený na podporu dialogu mezi Evropou a Severní Amerikou a popisuje se jako „fórum pro diskusi o široké škále témat – od obchodu přes pracovní místa až po technologie, od měnové politiky až po investice a od ekologických výzev až po úkol podporovat mezinárodní bezpečnost“. Ze setkání se dle webu nedělá žádný cílený výstup, neexistuje žádné závěrečné prohlášení, nejsou navrhována žádná usnesení ani se nehlasuje, nepodporuje se na něm žádná politická strana ani názor.
Podle Kantora je pravděpodobně největším úspěchem cílů Bilderbergu zavedení společné evropské měny.
„Etienne Davignon, bývalý předseda Bilderbergu, naznačil, že jejich setkávání zprostředkovalo vytvoření eura. Davignon a další z Bilderbergu jako Giovanni Agnelli a André Leysen seděli v řídící radě Asociace pro monetární unii Evropy. Jeden z architektů eura, Tomaso Padoa-Schioppa, byl členem řídícího výboru Bilderbergu. Každý prezident Evropské centrální banky byl alespoň jednou před jeho jmenováním účastníkem konference Bilderbergu. První její prezident, Wim Duisenberg, byl v řídícím výboru Bilderbergu a sloužil tam jako čestný pokladník. Pokladník Bilderbergu se pak fakticky stal členem finanční správy eurozóny.“
Deník Epoch Times se na Bilderberg Meetings obrátil s žádostí o komentář k výše uvedenému rozhovoru, ale do doby publikování jsme odpověď neobdrželi. Nicméně, ve svém FAQ uvádí: „Setkání Bilderberg se často stávají terčem protestů proti globalizaci a různí konspirační teoretici o jejich účelu šíří divoké spekulace. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakoukoli opodstatněnost, s lítostí sledujeme, že se i nadále šíří na internetu a v sociálních médiích.“
V závěru rozhovoru Kantor uvedl, že nechce tuto skupinu démonizovat, ale ani zastírat či ospravedlňovat jejich aktivity. Měli bychom najít rovnováhu mezi těmito dvěma směry, míní a přiznává, že to často není snadné.
„Elitářství není pouze problematickým aspektem Bilderbergu a netýká se pouze Bilderbergu. Každý exkluzivní elitní klub, který se zabývá politickými otázkami je výzvou pro ideály participativní demokracie. Vždy jde o legitimní obavy, když se politici a lidé z byznysu setkají za zavřenými dveřmi.“
