Podpora střev zdravějšími stravovacími návyky může být jedním ze způsobů, jak zmírnit střevně-mozkové příznaky spojené s dlouhým covidem.
V jedné z nejvýznamnějších studií, která byla dnes představena na světovém summitu Gut Microbiota for Health ve Washingtonu, D. C., vědci zjistili významný pokles prospěšných, zdraví chránících bakterií u dětí, které prodělaly covid-19, ve srovnání se zdravými dětmi. Summit pořádala Americká gastroenterologická asociace a Evropská společnost pro neurogastroenterologii a motilitu.
Střevní mikrobiom, tvořený bakteriemi, viry, houbami a dalšími mikroorganismy, udržuje symbiotický, tedy oboustranně prospěšný vztah s imunitním systémem a napomáhá rovnováze organismu. Jakákoli změna v tomto vzájemném systému může vést k onemocněním a nežádoucím příznakům.
Tato nová studie u dětí odpovídá ranému výzkumu, který naznačoval zapojení střevního mikrobiomu v případech postakutního syndromu covidu-19 (PACS) u dospělých, tedy přetrvávání příznaků i po odeznění počáteční infekce. Tento stav je někdy označován také jako dlouhý covid.
Vědci vyslovili hypotézu, že dysbióza – nerovnováha střevních bakterií – by mohla být jedním z faktorů přetrvávajících příznaků i u dětí.
Podrobnosti studie
Vzorky stolice od 186 dětí – včetně zdravých jedinců, těch, kteří se zotavili z infekce, a těch, u nichž čtyři týdny po prodělání covidu-19 přetrvávaly gastrointestinální nebo neuropsychiatrické příznaky – ukázaly určité trendy ve složení střevní mikrobioty.
Mezi hlavní zjištění patří:
- Odlišné složení střevní mikrobioty u dětí s PACS – u těchto dětí bylo oproti dětem s mírnými nebo žádnými gastrointestinálními příznaky zjištěno 41 druhů bakterií včetně Streptococcus v mnohem vyšším množství.
- Souvislost přetrvávajících gastrointestinálních příznaků se zvýšenou hladinou fekálního kalprotektinu – tento protein produkují určité typy bílých krvinek, které se hromadí ve střevech při zánětu nebo infekci.
- Nižší celková diverzita střevní mikrobioty u dětí s neuropsychiatrickými symptomy – menší rozmanitost střevních bakterií byla zaznamenána ve srovnání s dětmi bez těchto příznaků. Vyšší druhová rozmanitost střevních bakterií se obecně pojí s lepším zdravím.
- Snížená hladina Bifidobacterium breve – tento druh bakterie, prospěšný pro lidský organismus, byl u dětí s neuropsychiatrickými příznaky výrazně redukován.
- Zvýšená hladina fekálního zonulinu – tento marker střevní propustnosti byl vyšší u dětí s neuropsychiatrickými příznaky.
Narušená střevní bariéra a její možná souvislost s dlouhým covidem
Střevní propustnost označuje narušení těsného spojení mezi buňkami střevní výstelky, což může umožnit mikroorganismům proniknout do těla tam, kde nemají být, a vyvolat dlouhodobý zánět. Tento stav bývá někdy označován jako syndrom zvýšené propustnosti střeva (leaky gut syndrom). Je však důležité poznamenat, že jeho role v různých zdravotních problémech je stále předmětem vědeckého výzkumu a diskuse.
Děti, které se studie zúčastnily, uváděly mezi svými neuropsychiatrickými symptomy například záškuby končetin, změny v chování, přetrvávající bolesti hlavy a problémy s rovnováhou.
„Na základě těchto poznatků by mohlo být možné lépe identifikovat PACS u dětí prostřednictvím analýzy střevní mikrobioty a využít mikrobiální terapie ke zmírnění přetrvávajících příznaků,“ uvedli autoři studie.
Mohou pomoci probiotika?
Podle autorů recenzní studie publikované v časopise Gut Microbes mohou probiotika jako mikrobiální terapie zmírnit příznaky dlouhého covidu. Tato recenze se však zaměřovala na dlouhý covid u dospělých, nikoliv konkrétně u dětí.
„Je však nutná opatrnost, protože tyto zásahy zlepšují pouze některé aspekty onemocnění, ale neléčí ho,“ napsali autoři studie.
Použití probiotik pomohlo zmírnit pouze některé příznaky, ale nevedlo k celkovému zlepšení kvality života. Podle vědců je zapotřebí více studií, než bude možné vyvinout personalizovanou léčbu k obnovení střevního mikrobiomu u pacientů s dlouhým covidem.
Jednoduché změny ve stravě
Zatímco výzkum probiotik pokračuje, strava by mohla být bezpečným způsobem, jak pozitivně ovlivnit střevní mikrobiotu a podpořit zdraví střev, říká Dr. Cammy Bentonová, praktická lékařka se zaměřením na integrativní medicínu.
Pro děti, které se zotavují z covidu-19 nebo jiné infekce, Bentonová doporučuje vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám.
„Pokud je něco v krabici nebo sáčku a nestvořil to Bůh, neměli byste to jíst ani pít. Pokud to nemůžete utrhnout ze stromu, vykopat ze země, ulovit nebo nadojit, neměli byste to jíst ani pít,“ uvedla pro Epoch Times. „Pokud je to vyrobeno v továrně, neměli byste to jíst ani pít. Pokud obsahuje seznam ingrediencí, které nepoznáváte, nejezte to ani nepijte.“
Bentonová doporučuje konzumaci fermentovaných potravin, které přirozeně obsahují probiotika. Je však důležité vyhnout se fermentovaným mléčným výrobkům s umělými barvivy nebo přidaným cukrem. Vývar z kostí nebo kolagen mohou také podpořit zdraví střev.
Dále doporučuje „jíst duhu“, tedy zařadit do jídelníčku širokou škálu ovoce a zeleniny, protože jejich rozmanitost pomáhá zlepšit složení střevní mikrobioty. Rostliny také dodávají tělu esenciální vitaminy.
„Bylo prokázáno, že změna střevní mikroflóry může nastat už během tří až čtyř dnů po přechodu ze standardní americké stravy na organickou stravu,“ dodala. „I malé změny mohou mít velký dopad. Klíčem je věnovat pozornost tomu, co si dáváme do žaludku.“
Význam vlákniny pro střevní bariéru
Podle článku publikovaného v časopise Gastroenterology and Hepatology je vláknina jedním z nejslibnějších prostředků pro obnovu střevní bariéry.
„Kromě podpory zdravé střevní sliznice obsahuje vláknina také mikrobiotou přístupné sacharidy (MACs), které podle studií podporují expresi proteinů zajišťujících těsné spojení mezi buňkami střevní výstelky. Dále se ukázalo, že krátké mastné kyseliny, které vznikají fermentací MACs, mohou zlepšit funkci střevní bariéry,“ uvedli autoři studie.
Stres a zdraví střev
Pokud by měla Dr. Cammy Bentonová dát ještě jednu radu, byla by to tato: Minimalizujte stres a usilujte o radostný život.
Stres může přispívat k *syndromu zvýšené propustnosti střeva (leaky gut), účinky traumatických zážitků jsou obvykle horší, pokud je střevní mikrobiom v nerovnováze.
„Existuje mnoho důvodů, proč podporovat zdraví střev – nejen kvůli dlouhému covidu, ale také pro ochranu duševního a fyzického zdraví a schopnost zvládat budoucí traumatické události s klidem a lehkostí,“ říká Bentonová.
–ete–
