Diskusi vyvolává zajímavý návrh: Podle nedávného průzkumu je téměř polovina Kanaďanů této myšlence nakloněna. Je to však vůbec právně možné?
Myšlenka koluje po sociálních sítích. Nyní se k návrhu, aby se Kanada stala 28. členským státem EU, vyjádřili první evropští politici. Podle nedávno zveřejněného průzkumu agentury Abacus Data by taková myšlenka našla odezvu i mezi obyvateli této země, která leží výhradně na severoamerickém kontinentu.
Podle průzkumu by 46 procent Kanaďanů podpořilo vstup své země do EU. To je o jeden procentní bod více, než kolik Britů by na konci února uvítalo návrat do Unie. Proti by se vyslovilo 29 procent a čtvrtina dotázaných byla nerozhodnutá.
Sigmar Gabriel: EU by měla Kanadě nabídnout členství
Diskuse se odehrává na pozadí sebevědomějšího vystupování USA v zahraniční politice pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ten vzbudil značné pobouření zavedením cel a opakovanými návrhy, aby se Kanada stala 51. státem USA.
Obě strany se v pátek 28. března poprvé pokusily o smířlivější tón. Nový kanadský premiér Mark Carney uvedl, že měl s Trumpem „velmi konstruktivní“ telefonát, zatímco americký prezident označil rozhovor za „velmi produktivní“. O den dříve však Carney prohlásil, že Trump svým chováním trvale změnil bilaterální vztahy. „Není cesty zpět“ – USA už podle něj „nejsou spolehlivým partnerem“.
Trumpova cla zatěžují i vztahy mezi Spojenými státy a Evropou. O další napětí se stará skutečnost, že Spojené státy pod Trumpovým vedením již nejsou ochotny bezvýhradně poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc ve válce proti Rusku. Tu Kyjev nadále dostává jak z Bruselu, tak z Ottawy. Kanada je navíc stálým účastníkem setkání tzv. „koalice ochotných“ na podporu Ukrajiny, kterou iniciovala Francie a Velká Británie.
Myšlenka na vstup Kanady do EU už mezitím vyvolala politické reakce. Tématem se zabýval i bývalý německý vicekancléř Sigmar Gabriel. Pro server The Pioneer uvedl:
„Měli bychom Kanadu pozvat, aby se stala členem Evropské unie. […] Jsou stejně tak – nebo víc – evropští než některé členské státy EU.“
Lotyšský zelený politik: „Austrálie přece taky zpívá na Eurovizi“
Kanada je podle Gabriela „mimořádně důležitou zemí“ a navíc „strategickým přímořským státem v Arktidě“. Kromě Dánska, nečlenského Norska a Finska jich není mnoho. Dodal, že je třeba „shromažďovat spojence“ – a to platí „i pro dohody o volném obchodu“.
S návrhem, aby se Kanada připojila ke společenství států, přišel i lotyšský politik Strany zelených Mārtiņš Staķis. Na síti X poukázal na ropné a plynové zásoby v této severoamerické zemi – „a my potřebujeme energii“. Francie by podle něj přivítala frankofonní provincii Quebec. A dodal s nadsázkou: „Austrálie se přece už taky účastní soutěže Eurovize.“
Mluvčí Evropské komise Paula Pinhoová uvedla pro Euractiv, že se cítí „poctěna výsledky takového průzkumu“. Podle ní ukazují, jak je „EU atraktivní“ a že „velká část kanadských občanů si Evropské unie a jejích hodnot váží“.
Může se Kanada stát „evropskou“ podle smlouvy o EU jen pouhou vůlí?
Pinhoová však zároveň připomněla, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii mohou o členství požádat pouze evropské státy. Smlouva ovšem pojem „evropský“ nijak nedefinuje – ani z geografického hlediska. Sigmar Gabriel se domnívá, že by se pro takovou situaci daly najít řešení. „Není to přece tak, že by to bylo nemyslitelné,“ poznamenal.
Dokument Komise Evropských společenství z roku 1992 rovněž ukazuje, že geografie není jediným faktorem, který určuje, co je „evropská“ země. Již přijatý (jiho)Kypr se nachází geograficky na asijském kontinentu, kandidátská země Turecko z 97 procent také. Do EU navíc patří i francouzská zámořská území jako Réunion v Tichomoří nebo Saint-Martin v Karibiku – byť nejsou součástí Schengenského prostoru.
Na druhou stranu tehdejší Evropské společenství v roce 1987 zamítla žádost Maroka o členství s odůvodněním, že Maroko není geograficky součástí Evropy, přestože leží jen 14 kilometrů od Španělska v Gibraltarském průlivu. V dokumentu se uvádí, že „geografické, historické a kulturní prvky“ přispívají k „evropské identitě“.
„Společnou zkušenost s blízkostí, myšlenkami, hodnotami a historickou interakcí“ nelze ‚shrnout do jednoduchého vzorce‘. Definice toho, co je „evropské“, proto podléhá „každé následující generaci“.
–etg–
