Velká Británie během několika příštích týdnů oficiálně zahájí experimenty s geoinženýrskými technologiemi na zastiňování slunce, informovala média. Mimo jiné má zkoušet i kontroverzní metodu Řízení solární radiace (SRM) – tj. rozptylování chemických částic do nižší stratosféry.
Pokusy se SRM se dosud zkoušely s oxidy síry, hliníku či diamantového prachu. Vědci věří, že podobně jako prach ze sopečných výbuchů, by tyto chemikálie byly schopné odrážet sluneční záření zpátky do vesmíru a napomoci tak ochlazení planety.
Ve srovnání s dekarbonizací ekonomiky je geoinženýrství relativně levnou metodou. Nicméně kritici varují, že záměrné ovlivňování klimatu by mohlo například významně narušit přirozený chod počasí.
Skupina hlavních vědeckých poradců Evropské komise (anglický název (Group of Chief Scientific Advisors) nedávno doporučila moratorium na používání geoinženýrských technologií. Ve zprávě Skupiny se uvádí, že ačkoliv SRM a další geoinženýrské technologie mají potenciál zabránit globálnímu oteplování, jejich používání by mohlo vyvolat nepředvídatelné dopady. Přínosy a hrozby těchto technologií jsou vysoce nejisté.
Podle zprávy by geoinženýrské technologie mohly negativně ovlivnit ekosystémy, změnit formování dešťů ve světě a potažmo ohrozit produkci potravin. Některé z těchto technologií by se musely aplikovat po několik generací s celoplanetárními vlivy.
Experiment
Zmíněný britský experiment je financován vládní Agenturou pro výzkum a inovace (anglická zkratka ARIA) 57 miliony britských liber (více než 1,6 mld. Kč), z čehož 50 milionů má jít dle The Independent z vládních zdrojů. Kromě rozptylování chemických částic do nižší stratosféry půjde i o pokusy s injektáží mořské vody do mraků.
Programový ředitel ARIA Mark Symes, který je zodpovědný za geoinženýrské experimenty, uvedl pro mediální dům The Independent, že v rámci programu se nebudou používat toxické látky, a že před každým experimentem budou publikovány evaluace environmentálních dopadů.
Celkově pak dle deníku vyčlenila během příštích čtyř let britská vláda na geoinženýrské pokusy 800 milionů liber (23,4 mld. Kč).
Geoinženýrské pokusy ve světě již nějakou dobu probíhají. Například v roce 2022 americký startup Make Sunsets vypustil do stratosféry balóny plné oxidů síry.
A v roce 2024 výzkumníci z Washingtonské univerzity v rámci projektu CAARE (anglická zkratka projektu s názvem Coastal Atmospheric Aerosol Research and Engagement) vystřelovali ze speciálních rozprašovačů umístěných na letadlové lodi do atmosféry biliony částic upravených krystalků mořské soli.
Pokusy s rozptylováním chemických částic do stratosféry připravuje i izraelsko-americký startup s názvem Stardust.
Proti geoinženýrství roste ve světě odpor
Americký stát Tennessee geoinženýrství nad svým územím v roce 2024 zakázal a zákonodárci dalších několika států podobné zákazy letos projednávají.
Alan Robock, klimatický vědec z university v Rutgers, pro odborný internetový časopis Chemical and Engineering News řekl:
„Ukazuje se, že když vypustíte velké množství materiálu do stratosféry, lidé si toho všimnou.“ A když obloha změní vzhled, „může (to) některé lidi naštvat“, dodal Robock.
Někteří odborníci také upozorňují, že geoinženýrství může negativně ovlivnit zdraví člověka. Například italský pediatr Giovanni Chirga, který je členem Mezinárodní společnosti lékařů za životní prostředí (ISDE), varuje, že se výsledkem vypouštění geoinženýrských chemikálií do atmosféry mohou zvýšit případy onemocnění autismem či demencí.
