Aktualizováno 16. 12. 2024 ve 13:50 o vyjádření předsedkyně AV ČR
Skupina hlavních vědeckých poradců Evropské komise (Group of Chief Scientific Advisors, „Skupina“) 9. prosince 2024 zveřejnila vědeckou zprávu, ve které komise doporučuje vyhlásit moratorium na používání geoinženýrských technologií.
Doporučení Skupiny přichází v době, kdy americký stát Tennessee geoinženýrství nad svým územím zakázal a některé další státní Kongresy v USA se jím již také zabývají, a v době, kdy se experimentuje s několika metodami řízení solární radiace (SRM) aneb zastíněním slunce za účelem ochlazení planety.
SRM není řešením a představuje velké riziko
Ve zprávě Skupiny se uvádí, že ačkoliv SRM a další geoinženýrské technologie mají potenciál zabránit globálnímu oteplování, jejich používání by mohlo vyvolat nepředvídatelné dopady. Přínosy a hrozby těchto technologií jsou vysoce nejisté.
Podle zprávy by geoinženýrské technologie mohly negativně ovlivnit ekosystémy, změnit formování dešťů ve světě a potažmo ohrozit produkci potravin. Některé z těchto technologií by se musely aplikovat po několik generací s celoplanetárními vlivy.
Skupina také ve zprávě zdůrazňuje, že geoinženýrské technologie neřeší příčiny globálního oteplování a jejich zavedení by mohlo poškodit globální snahy o snížení emisí skleníkových plynů.
V případě realizace geoinženýrských technologií by podle Skupiny musela vzniknout silná globální struktura vládnutí, která by zastupovala všechny zainteresované strany. Musel by být také vytvořen systém, který by kompenzoval různé subjekty za potenciální škody. Žádné takové struktury dnes neexistují a podle Skupiny není jasné, jak by mohly být vytvořeny.
Skupina je otevřená geoinženýrským výzkumům. Ty by však měly být důsledný, etický a explicitní, co se týče nejistot.
Skupina doporučuje Evropské komisi přehodnotit rizika a možné příležitosti těchto technologií každých pět až deset let.
Předsedkyně Akademie věd České republiky prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c., která je jednou z poradkyň skupiny, potvrdila pro Epoch Times moratorium s odvoláním se na zmíněnou zprávu o SRM a dostupné důkazy a dále komentovala: „Jednoznačným důvodem je, že žádná z těchto technologií nebo přístupů není dostatečně ověřena. Nejsou dostatečně známy dopady jejich zavedení do praxe v globálním měřítku, přestože v tomto rozsahu budou působit. Nejsou dostatečně prozkoumány ani rizikové faktory těchto technologií ani benefity s nimi spojené. Na druhou stranu ale doporučujeme Evropské komisi, aby zajistila odpovědný výzkum v této oblasti, včetně pravděpodobných dopadů technologií SRM na klimatické systémy, biosféru i lidskou společnost. V souladu s tím, co je uvedeno výše, ale doporučujeme moratorium na rozsáhlé venkovní experimenty.“
„Klademe současně velký důraz na to, že výzkum v oblasti SRM nemá v žádném případě omezit veřejné prostředky na výzkum klimatické změny a způsoby adaptace na ni a zmírnění jejích dopadů,“ dodala.
Různé metody
Jednu z novějších metod zkoušel americký startup Make Sunsets a britský výzkumník Andrew Lockley, když vypouštěli do nižší stratosféry balony plné oxidů síry.
Výzkumníci z Washingtonské univerzity pak vystřelovali do mořských mraků biliony částic upravených krystalků soli. Jedná se o experimenty, které jsou součástí nejčastěji diskutované klimatické intervence – již zmíněné SRM.
V rámci SRM odborníci navrhují vypouštět do atmosféry ročně desítky milionů tun různých chemikálií s cílem zastínit slunce a odrážet sluneční záření zpátky do vesmíru. Podobně jako prach ze sopečných výbuchů by různé chemikálie mohly způsobit ochlazení planety.
Ačkoliv by SRM potenciálně mohlo snížit globální teploty, jeho aplikace dle kritiků přináší obrovská rizika.
