Začátkem dubna proběhl u San Francisca ve Spojených státech amerických další experiment s cílem zastínit slunce. Výzkumníci z Washingtonské univerzity v rámci projektu CAARE (anglická zkratka projektu s názvem Coastal Atmospheric Aerosol Research and Engagement) vystřelovali ze speciálních rozprašovačů umístěných na letadlové lodi do atmosféry biliony částic upravených krystalků mořské soli s cílem zesvětlit mraky, aby odrážely zpět více slunečného záření.
Tento pokus byl z neznámého důvodu do jeho realizace držen v utajení.
„Protože tento experiment byl až do zahájení testu utajován, jsme opravdu zvědaví, jakým způsobem se plánuje zapojení veřejnosti a kdo se toho projektu nakonec zúčastní,“ komentovala Shuchi Talatiová, výkonná ředitelka Aliance za spravedlivý výzkum solárního geoinženýrství (anglicky Alliance for Just Deliberation on Solar Geoengineering).
Projekt CAARE je přitom již třetím oficiálním geoinženýrským experimentem, který byl v posledních dvou letech realizován.
Pokusy se zastíněním slunce se stávají realitou
V roce 2022 americký startup Make Sunsets a britský vědec Andrew Lockley ve spolupráci s firmou Astrotech nezávisle na sobě vypustili do stratosféry balóny plné oxidů síry s cílem snížit globální teploty.
Podobným pokusům nahrává i to, že různé země, Evropská unie a Organizace spojených národů jsou stále více otevřeny tomu, aby se v rámci „boje proti globálnímu oteplování“ do atmosféry vypouštěly desítky milionů tun různých chemikálií. Například se navrhují oxidy síry či hliníku.
Vědci věří, že tyto a jiné chemikálie by byly schopné odrážet sluneční záření zpátky do vesmíru. Podobně jako prach ze sopečných výbuchů by tyto chemické látky mohly způsobit ochlazení planety.
Na nedávném 6. zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA) v Nairobi však některé země požadovaly, aby se geoinženýrství zakázalo. Tento návrh nakonec neprošel.
Přes 450 akademiků ze 60 zemí již podepsalo otevřený dopis směrovaný vládám a OSN, v kterém žádají zákaz geoinženýrství.
Mnozí odborníci upozorňují na to, že geoinženýrství může vést k velmi závažným negativním dopadům pro planetu a zdraví člověka.
Ozónová díra, kyselé deště a extrémy počasí
V roce 2006 americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zorganizoval dvoudenní konferenci s názvem Řízení solární radiace. Různí odborníci na této konferenci definovali dvacet různých rizik geoinženýrství.
Mezi tato rizika například patřilo narušení ozónové vrstvy, kyselé deště, extrémy počasí či nedostatek slunečního svitu. Geoinženýrství by také nebylo možné podle vědců okamžitě ukončit, jelikož by akumulovaná tepelná vlna mohla v krátkém horizontu zasáhnout celou planetu.
I zdánlivě neškodné krystalky soli by mohly narušit ozónovou vrstvu
Co se týče projektu CAARE, dle některých odborníků vypouštění krystalků soli na tak malém měřítku ozónovou díru nezpůsobí. Nicméně jejich globální aplikace by už problémy vyvolat mohla.
„Chlorid sodný obsahuje chlor a ten patří mezi chlorofluorokarbony – takže by opravdu mohl zhoršit narušení ozónové vrstvy,“ řekl Michael Mann, profesor z americké Penn State University.
Dodal, že „většina těchto (geoinženýrských) projektů, ačkoliv se zdají na první pohled přitažlivé, při bližším zkoumání s sebou přináší potenciální nezamýšlené následky“.
Výše zmíněný vědecký časopis Scientific American citoval Grega Goldsmithe z Chapman University, který upozornil na lekce z historie, pokud jde o modifikaci přírodních jevů.
