Počasí je rozmar přírody. Ale ne vždy – tvrdí vědecký novinář Marco Pizzuti. Hovoří o kontroverzním tématu meteorologických zbraní a tvrdí, že jsou „již zdokonaleny do posledního detailu“ a že o takové technologie je „extrémní vojenský zájem“.
Stále znovu se objevují spekulace, že lidé používají určité technologie k ovlivňování počasí pro vojenské účely. Řeč je o používání meteorologických zbraní. Je toto kontroverzní téma pouhou fikcí nebo je v tom něco víc? K tomuto tématu existuje jen několik oficiálních vyjádření.
Italský vědecký novinář Marco Pizzuti nyní tvrdí, že tyto meteorologické zbraně skutečně existují. V rozhovoru pro Deutsche Wirtschaftsnachrichten říká, že existuje spousta důkazů, které podporují „extrémní vojenský zájem“ Spojených států o tuto technologii.
Pizzuti má doktorát z práva, přednáší a je autorem bestsellerů. Často vystupuje v rozhlase a televizi jako odborník na dezinformace.
Civilní použití
V civilním sektoru se několik zemí oficiálně zajímá o technologie manipulace s počasím a vyvíjí je.
Čínský komunistický režim například tvrdí, že „očkování mraků“ zajistilo dokonalé počasí na olympijských hrách v roce 2008. Každý mrak, který se blížil k místu konání olympijských her v Pekingu, byl rozstřelen tak, aby z něj pršelo dříve, než dorazí do metropole. Režim také vypálil 1 110 raket obsahujících jodid stříbrný. Projekty manipulace s počasím byly v Číně podle oficiálních prohlášení prováděny i v následujících letech, aby se minimalizovaly škody způsobené katastrofami.
Před dvěma lety Spojené arabské emiráty použily elektrické impulsy, aby v Dubaji přiměly mraky pršet. Manipulace s počasím byla úspěšná – teploty klesly o několik stupňů a došlo k vydatným monzunovým srážkám.
Letos v srpnu se ke geoinženýrským opatřením vyjádřila německá vláda. Stalo se tak v rámci odpovědi na menší dotaz parlamentní skupiny AfD.
Vláda nepovažuje tyto technologie, „které ovlivňují radiační rozpočet Země, za možnost klimatické politiky“. Důvodem odmítnutí jsou „existující nejistoty, rizika a nebezpečí“.
Spolková vláda je však otevřena odpovídajícím opatřením, která by skleníkové plyny z atmosféry odstraňovala a trvale je ukládala.
Meteorologické zbraně již v 60. letech
Oficiálně použití meteorologických zbraní země NATO kategoricky odmítají, uvedl Pizzuti. Pokud se však podíváte pozorněji, existuje již mnoho dokumentů a stovky registrovaných patentů. Pentagon je vyvíjí již desítky let a skutečně je používá.
V rozhovoru Pizzuti informoval o historicky prvním oficiálně zdokumentovaném vojenském použití technologie manipulace s počasím.
Jednalo se o operaci „Popeye“, kterou Američané údajně prováděli ve vietnamské válce v letech 1967 až 1972. „Mraky byly naočkovány chemikáliemi, jako je jodid stříbrný a jodid olovnatý, aby vyvolaly přívalové deště a prodloužily monzunové období.“ Podle Pizzutiho trval nepřetržitý déšť více než měsíc a úspěšně zpomaloval pozemní pohyb nepřátelských sil.
„Jednalo se o přísně tajnou operaci, kterou CIA provedla bez oficiálního souhlasu tehdejšího ministra obrany Melvina Lairda,“ uvedl autor bestselleru. Oficiálně byla existence klimatického programu jako taktické zbraně kategoricky popřena.
„Operace Popeye“ byla krátce zmíněna v Pentagon Papers – tajné studii amerického ministerstva obrany o válce ve Vietnamu – a v článku v New York Times z 3. července 1972.
„Ekologická válka“ před Senátem USA
Podle Sunshine Project, iniciativy, která vedla kampaň za zákaz biologických a chemických zbraní, Senát USA vyšetřoval operaci Popeye a v červenci 1972 pozval zástupce armády, aby vypovídal.
„V ozbrojených silách USA se v té době našli významní zastánci ekologické války. Patřil mezi ně i admirál Pier Saint-Amand z Námořní laboratoře pro výrobu zbraní v China Lake v Kalifornii (která prováděla výzkum rozsévání mraků umožňující operaci Popeye). […] Admirál viděl poslání své laboratoře v tom, že umožňuje ozbrojeným silám měnit životní prostředí různými způsoby:
„Cílem práce je především poskytnout americkému námořnictvu a dalším ozbrojeným silám možnost měnit prostředí ve svůj prospěch nebo v neprospěch nepřítele, pokud si to budou přát. Počasí vnímáme jako zbraň. (citováno v: Senát USA, podvýbor pro oceány a mezinárodní životní prostředí; 26. července 1972)“.
Ale již v roce 1952, tedy v době studené války, se prý také provádělo očkování mraků, jak napsal bild der wissenschaft. Vědci experimentovali s umělým deštěm na objednávku britského letectva ve Velké Británii. V případě nouze chtěli zaplavit sovětské zákopy silným deštěm a zastavit tak nepřátelské tanky.
Přetrvávající kondenzační čáry podle zprávy amerického letectva
Zpět k Pizzutimu. Zveřejněný dokument amerického letectva z roku 1996 s názvem „Weather as a force multiplier: Owning the weather in 2025“ (Počasí jako multiplikátor síly: Ovládnutí počasí v roce 2025) poskytuje důkazy o dalších případech. „Jedním z hlavních zmiňovaných systémů byly mikrovlny a aerosoly […] rozprašované na oblohu bezpilotními letouny,“ vysvětlil vědecký novinář. Aerosoly jsou směsi pevných nebo kapalných částic zavěšených ve vzduchu, jako je mlha, kouř nebo prach.
Jedná se o vojenskou zprávu, která informuje o používání tajných technologií, které OSN nepovolila. V úvodu dokumentu se vláda USA a Pentagon zbavují jakékoli odpovědnosti.
Podle dokumentu dokázalo americké letectvo již v roce 1996 pomocí meteorologických zbraní uměle vytvářet mlhu, mraky, záplavy, bouřky a pouště. To však bylo možné pouze nad určitými oblastmi s odpovídajícími předpoklady.
„Proto je nutné dosáhnout cíle globální kontroly klimatu v následujících desetiletích dalším rozvojem technologií,“ říká Pizzuti.
Autor bestselleru poznamenal na platformě X, že krátce poté, na konci 90. let se začaly také objevovat trvalé stopy kondenzačních čar na obloze nad celým Západem.
Až do 90. let 20. století byly kondenzační čáry vzácné a rozptýlily se během několika minut. Teprve později se podle Pizzutiho objevovaly trvale a tak často, že pokrývaly oblohu téměř všude a v kteroukoli denní dobu.
Podle jeho názoru se HAARP a pruhy na obloze, známé také jako chemtrails, vzájemně doplňují: je to proto, že spodní vrstvy atmosféry musí být elektricky vodivé, aby technologie deště a sucha byla mnohem účinnější a přesnější. To vyžaduje rozprašování chemických látek.
HAARP a chemické látky
Pizzuti v rozhovoru také zmínil, že potenciální meteorologické zbraně by mohly vyvolat i zemětřesení a přílivové vlny. To je založeno na principu rezonance. Taková zařízení by pomocí vibrací urychlila molekuly podzemní půdy do té míry, že by mohla vyvolat lokální seismické otřesy. Za tímto účelem by zařízení vysílala do země elektrický proud o odpovídajících frekvencích. „Stejnou technologii by bylo možné použít i na mořském dně k vyvolání tsunami.“
Na svém účtu na X sdílí video o HAARP, o frekvencích a jejich účincích na počasí a lidi.
Pizzuti hovořil také o zařízení HAARP zřízeném americkým letectvem na Aljašce, které vysílá elektromagnetické vlny. Může vyzařovat výkon 500 megawattů a způsobovat tak značné elektromagnetické změny v ionosféře. Oficiálně se jedná o systém vysílacích antén, který zkoumá účinky mikrovln v horních vrstvách atmosféry a ionosféry s ohledem na vojenskou radiokomunikaci.
„Není však pochyb o tom, že takové zařízení může být použito také jako geofyzikální zbraň,“ řekl Pizzuti. Jakékoli významné elektromagnetické změny generované v ionosféře by totiž ovlivňovaly také klima a seismické jevy.
Pizzutiho závěr
„S moderní technologií je umělá změna klimatu nejen proveditelná, ale také velmi snadno dosažitelná,“ uzavřel vědecký novinář.
Pizzuti označil meteorologické zbraně z vojenského hlediska za „nepochybně lepší než jaderné zbraně“. Dnes jsou meteorologické zbraně „zdokonaleny do nejmenších detailů“, jsou extrémně selektivní, nezanechávají žádné záření a jejich ničivý účinek lze omezit na zasažené oblasti.
„Navíc se jedná o technologii, která může být přinejmenším potenciálně využívána skrytě i v době míru mocnou finančně-průmyslovou elitou v čele globalizace. Tito lidé tak mohou využít přízrak klimatické apokalypsy k nastolení svého žádoucího ekonomického a společenského řádu,“ říká Pizzuti.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
