Američtí vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na internetových stránkách tohoto úřadu uvádějí, že ve spolupráci s Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) vytváří nový globální zabezpečovací systém, který je schopný upozornit na geoinženýrské pokusy zastínit slunce.
Implementace tohoto systému přichází v době, kdy se s geoinženýrskou technologií řízení solární radiace (SRM) aneb s vypouštěním chemických částic do atmosféry začalo experimentovat.
Geoinženýrské pokusy se snaží napodobit efekt sopečných výbuchů. Podobně jako sopečný prach by různé chemikálie mohly odrážet zpět do vesmíru sluneční záření a způsobit ochlazení planety. Podle mnohých odborníků však SRM není řešením a představuje pro člověka a přírodu obrovské riziko. I to je jeden z důvodů, proč americké vládní agentury tento systém budují.
Geoinženýrství se může stát geopolitickou zbraní
„Jestli nějaká země – ať už spojenec nebo hlavní protivník – buduje k tomu kapacity, mohou nám naši vědci sdělit, co se chystá a jaké dopady by to mělo?“ ptá se na internetových stránkách NOAA Kelly Wanserová, zakladatelka a ředitelka neziskové organizace SilverLining, která geoinženýrský výzkum již několik let prosazuje.
„Jak je to nebezpečné? Jak rychle a důrazně budeme muset reagovat?“
SilverLining v roce 2020 lobboval americký Kongres, aby tento systém NOAA v rozsahu jednoho milionů dolarů ročně finančně podpořil.
Systém změří i nepatrný nárůst chemikálií a odhadne jejich dopady na životní prostředí
NOAA a NASA v současnosti disponují satelity, které mohou detekovat nadměrné množství chemických částic v atmosféře. Nicméně tyto satelity nerozpoznají jejich menší nárůst. Proto každých několik týdnů výzkumníci z NOAA vypouštějí z různých míst ve světě speciálně upravené balony, které jsou schopné až do výšky kolem 27 kilometrů změřit přítomnost i menšího množství chemických částic. Jejich nepatrný nárůst může znamenat, že se někdo záměrně snaží odrážet sluneční záření zpátky do vesmíru.
Pokud dojde ke zjištění většího množství chemických částic, letadlo z NASA je schopné do těchto výšek doletět a pomocí sofistikovaného měřícího vybavení identifikovat, odkud a kdy byly částice rozptýlené.
Toto moderní vybavení je také schopné odhadnout konkrétní důsledky geoinženýrských experimentů. Například změny povrchových teplot, změny v množství dešťových srážek či ve vlhkosti půdy.
„Dopady mohou trvat několik měsíců či možná i let. Záleží na tom, jaké množství aerosolů se vypustí,“ uvedla dr. Laura Swilerová, hlavní vědkyně z vládní laboratoře Sandia.
„Abychom zjistili, co se může stát za dva roky – to se musíme spolehnout na schopnosti našich modelů.“
Zákazy geoinženýrství narůstají
Geoinženýrské experimenty ve světě čelí stále se zvyšujícímu odporu. Například Mexiko a americký stát Tennessee tyto pokusy nad svým územím zakázaly. Některé další státní Kongresy v USA se jím již také zabývají.
Hlavní vědečtí poradci Evropské komise začátkem prosince 2024 doporučili Komisi vyhlásit na podobné klimatické intervence moratorium.
