Aktualizováno 14:25 11. 5. 2025
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes svému francouzskému protějšku Emmanueli Macronovi a Putinovi podle vyjádření úřadu turecké hlavy státu v telefonátech potvrdil, že Ankara je připravená taková jednání hostit. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
„Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev. Nicméně navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu,“ uvedl šéf Kremlu.
Kyjev vyjádřil ochotu zúčastnit se mírových jednání s Moskvou, ale za předpokladu, že Rusko přijme návrh Kyjeva a dalších evropských zemí na klid zbraní, které by mělo platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
„Na cestě k ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem došlo k historickému zlomu a je třeba této příležitosti využít,“ uvedl dnes na sítí X úřad tureckého prezidenta, který informoval o Erdoganových telefonátech s Macronem i Putinem.
Putin dnes také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.
„Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní,“ řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu. Jeho poradce Jurij Ušakov podle Reuters dodal, že možná schůzka v Istanbulu by zohlednila současný stav na bojišti i jednání z roku 2022.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.
Loni v červnu Putin uvedl, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých snah o vstup do Severoatlantické aliance a stáhnout své vojáky ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo a které ve všech případech kontroluje pouze zčásti.
