Trump uvedl, že se s Putinem setká „jakmile to bude možné“. Kreml hovoří o nutnosti přípravy a o potřebě vážného jednání o Ukrajině.
Aktualizace v 14:00
Rusko a Ukrajina v pátek v Istanbulu zahájily první přímé mírové rozhovory od března 2022. Americký ministr zahraničí Marco Rubio však uvedl, že od nich „nemá velká očekávání“.
Rubio ve čtvrtek novinářům řekl, že je „naprosto jasné“, že k průlomu nedojde, pokud se přímo nesejdou americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin.
Trump v pátek v Abú Zabí uvedl, že schůzka s Putinem se uskuteční „jakmile to zvládneme naplánovat“. „Myslím, že je na čase to prostě uskutečnit,“ dodal.
Později ale podle agentury Reuters oznámil, že se nyní podle plánu vrací do Washingtonu. V rozhovoru s novináři uvedl, že se těší na setkání se svým novorozeným vnukem, kterého právě přivedla na svět jeho dcera Tiffany.
Rubio uvedl, že se v pátek setká s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a s ukrajinskou delegací, zatímco jiní představitelé amerického ministerstva zahraničí budou jednat s ruskou stranou. Dodal, že doufá, že se poté ruská a ukrajinská delegace sejdou k přímému jednání.
Putin odmítl nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na osobní jednání tento týden v turecké metropoli Ankaře. Zelenskyj do Ankary přiletěl ve čtvrtek, ale poté, co Putin účast odmítl, se rozhodl jednání osobně nezúčastnit.
Rozhovory se tak konají v Istanbulu. Zelenskyj však konstatoval, že ruskou delegaci, která má jednat s ukrajinskými zástupci vedenými ministrem obrany Rustemem Umerovem, netvoří „nikdo, kdo by skutečně rozhodoval“. Přesto podle něj páteční schůzka slouží „k pokusu o první kroky směrem k deeskalaci, první kroky k ukončení války, tedy k příměří“.
Ještě před jednáním Zelenskyj obvinil Moskvu, že nemá o mír vážný zájem, a označil ruskou delegaci za „divadelní kulisu“.
Dříve tento týden Trump během cesty na Blízký východ – konkrétně do Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů – naznačil ochotu podniknout odbočku do Turecka, aby se zúčastnil přímých rozhovorů. Novinářům na palubě letounu Air Force One 14. května řekl, že Putin si přeje jeho přítomnost na jednání.
„Nevím, jestli tam dorazí. Vím, že by si přál, abych tam byl. A ta možnost existuje,“ uvedl Trump. „Nevěřím, že se něco stane, ať se nám to líbí nebo ne, dokud se s Putinem nesejdeme osobně… Ale budeme to muset vyřešit, protože umírá příliš mnoho lidí,“ podotkl.
Ve čtvrtek však mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil, že Putin v nejbližších dnech cestu do Turecka neplánuje. Na webu Kremlu bylo uvedeno, že Putin se ve čtvrtek sešel s členy ruské vyjednávací skupiny, mezi nimiž byl i prezidentský poradce Vladimir Medinskij a náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin.
Putin stanovil „vyjednávací pozici“
Podle prohlášení „prezident [Putin] shrnul výsledky schůzky, stanovil úkoly a vytyčil vyjednávací pozici ruské delegace v Istanbulu“.
V krátkém vyjádření Medinskij sdělil: „Cílem těchto přímých rozhovorů s Ukrajinou je dříve nebo později dosáhnout dlouhodobého míru odstraněním příčin tohoto konfliktu.“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek setkal v Ankaře se Zelenským, který se poté chystal odcestovat do Albánie na setkání evropských lídrů.
Britský premiér Keir Starmer, který už v Albánii je, prohlásil: „Existuje jen jedna země, která tento konflikt začala – a to bylo Rusko. To byl Putin. A je jen jedna země, která nyní brání míru – a to je rovněž Rusko. Tedy Putin.“
Ještě před přímými rusko-ukrajinskými rozhovory proběhlo v Istanbulu třístranné jednání zástupců Ukrajiny, Turecka a Spojených států za účasti ministrů zahraničí všech tří zemí. Informaci přinesla agentura AFP s odkazem na turecké diplomatické zdroje.
Válka si vyžádala desítky tisíc padlých vojáků na obou stranách a neupřesněný počet civilních obětí na Ukrajině.
Rusko jednostranně vyhlásilo třídenní příměří od 8. do 10. května u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce, která se v Rusku slaví jako Den vítězství. Bojové akce však minulý týden opět propukly a Ukrajina hlásí nové útoky ruských dronů.
V pátek ráno ukrajinské letectvo oznámilo havárii jednoho z amerických stíhacích letounů F-16. Pilot se naštěstí katapultoval včas.
„Podle předběžných údajů… došlo na palubě k neobvyklé situaci. Pilot odvedl letoun pryč od obytné oblasti a úspěšně se katapultoval,“ uvedlo letectvo na svém Telegramu.
Jde o druhou ztrátu letounu F-16 na ukrajinské straně od chvíle, kdy Kyjev začal tyto stroje v rámci dohody schválené bývalým prezidentem Joem Bidenem přebírat. V srpnu 2024 jeden F-16 havaroval a pilot při ruském náletu zahynul.
Tuto zprávu zpracovaly agentury Associated Press, Reuters a ČTK.
