Podle Kremlu zatím nebylo rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mluvčí Dmitrij Peskov takto dnes reagoval na dotaz, zda by je mohl hostit Vatikán. Peskov podle agentury AFP rovněž popřel, že by Rusko jednání o řešení konfliktu protahovalo. Ukrajina se brání ruské útočné válce od února 2022.
Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že „by bylo skvělé“, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu. Podle něj by to procesu ještě dodalo na významu. V úterý italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že jí nový papež Lev XIV. potvrdil, že je ochotný příští kolo rusko-ukrajinských jednání hostit.
Kreml dnes zopakoval úterní informaci, že ohledně místa možných jednání zatím nepadlo žádné rozhodnutí. Kreml zároveň Lvu XIV. poděkoval za nabídku takové mírové rozhovory hostit.
Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech setkaly minulý pátek v Istanbulu. Lev XIV., který byl zvolen hlavou římskokatolické církve 8. května, už krátce po zahájení pontifikátu vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině. V neděli se setkal ve Vatikánu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který mu rovněž poděkoval za ochotu hostit jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Trump rovněž v pondělí po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřil přesvědčení, že Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Moskva se vyjádřila opatrněji. Podle Putina je Rusko připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech.
Zelenskyj v reakci na jednání Trumpa s Putinem prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či právě Vatikán.
Peskov dnes popřel, že by protahoval rozhovory o řešení konfliktu na Ukrajině. „Nikdo nemá zájem proces protahovat. Všichni pracují dynamicky,“ ujistil Peskov na dnešním tiskovém brífinku. Moskva a Kyjev přitom nyní mají v rámci diplomatického úsilí pod záštitou Washingtonu předložit své podmínky pro příměří.
Kyjev ujišťuje o připravenosti k úplnému a bezpodmínečnému příměří a také k přímým rozhovorům v jakémkoli formátu, který povede k výsledku. Moskva si podle dostupných informací klade pro klid zbraní mimo jiné pro Kyjev nepřijatelnou podmínku, že Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Trvalý mír pak Moskva podmiňuje odstraněním takzvaných základních příčin války, mezi nimiž uvádí například záměr Kyjeva vstoupit do NATO.
