Česko dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí významně víc peněz, než je průměr EU. Výsledky investic ale v řadě oblastí zaostávají a nepřinášejí očekávané dopady. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ve své souhrnné zprávě k výsledkům kontrol zaměřených na životní prostředí. Z jeho 11 kontrol z let 2018 až 2024 vyplynulo, že zásadními problémy nadále zůstávají vysoké emise, nedostatečné recyklace i znečištěné ovzduší. Zjišťujeme vyjádření ministerstva životního prostředí.
Účinnost podpory nástrojů na ochranu životního prostředí podle kontrolorů snižuje v praxi několik faktorů, od nedostatků ve strategickém řízení přes pomalou administraci projektů a nedostatečné zacílení podpory. Také motivace přijemců je nízká, vliv mají i legislativní překážky a stát nevymáhá pravidla. Situaci ale komplikují také resortní spory mezi jednotlivými agendami, uvádí úřad.
Úřad podotýká, že do ochrany životního prostředí směřují značné peníze a třeba z operačního programu Životního prostředí směřovalo na tento účel v letech 2014 až 2020 téměř 72 miliard korun. Z toho 66 miliard korun šlo přímo do oblastí, které kontroloval NKÚ, jako jsou energetické úspory, vodní a odpadové hospodářství, ochrana přírody a krajiny nebo zlepšování kvality ovzduší. „Celkové výdaje jsou pak podle dat Českého statistického úřadu ještě významnější – jen v roce 2023 směřovalo do ochrany životního prostředí více než 130 miliard korun,“ uvádí NKÚ.
Navzdory tomu odpovídal stav životního prostředí v Česku v roce 2024 podle průzkumu Indexu prosperity šesté nejhorší pozici mezi 27 zeměmi EU, uvedl úřad. Jako příklad uvádí NKÚ recyklaci odpadu, kde Česko recykluje 38,3 procenta, přestože cílem je dosáhnout 60 procent do roku 2030. „Skoro polovina odpadu stále končí na skládkách a kapacita recyklačních linek zůstává nedostatečná. V mezinárodním srovnání je Česko v recyklaci na 12. místě v EU,“ upozorňuje NKÚ.
Vysoké zůstávají i emise skleníkových plynů, a to 10,16 tuny oxidu uhličitého na obyvatele, což Česko řadí na šesté místo v EU, uvádí úřad. Dodává, že významným zdrojem znečištění ovzduší zůstává vytápění domácností, často v energeticky neefektivních budovách.
Naproti tomu se v některých oblastech podařilo dosáhnout pokroku, poznamenává úřad. Například proti 90. letům klesly emise oxidu šiřičitého téměř o 95 procent. Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod. Vliv na to měla výstavba nových čistíren odpadních vod i rozšiřování kanalizační sítě. V roce 1995 bylo na kanalizaci napojeno 56 procent obyvatel, zatímco v roce 2023 jejich počet stoupl na téměř 87 procent, uvedl NKÚ.
