Ministerstvo životního prostředí sdělilo, že odeslalo do Legislativní rady vlády novelu zákona o obalech, která zahrnuje i zavedení zálohování PET lahví a plechovek.

Ministerstvo počítá s postupným náběhem zálohového systému od poloviny roku 2025, plně funkční by měl být zhruba na začátku roku 2026. Cílem je dosáhnout zpětného odběru až 90 % plastových a kovových nápojových lahví, které přijdou na trh.

„Díky zálohování se nám podaří skutečně z použitých nápojových lahví a plechovek vyrobit zase nové. To se teď neděje, z recyklovaných plastových lahví se vyrábí maximálně mikiny nebo koberečky do aut. Chceme také, aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly v ulicích, v parcích ani v příkopech. A navíc zálohování přinese nejen Praze, ale všem obcím a městům přilepšení do rozpočtu. A pomocí zálohového systému splníme i nastavené požadavky evropské směrnice,“ zmínil ve zprávě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle studie ministerstva se České republice ročně vyprodukuje 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. Zálohování by mohlo přinést mnohé benefity. Jedním je snížení odpadu na veřejných prostranstvích.

„Zkušenosti z celé Evropy ukazují, že finanční motivace formou zálohy na PET lahve a hliníkové plechovky fungují. Dojde k celkovému snížení objemu odpadu, který končí nevytříděný v odpadkových koších nebo v horším případě volně pohozený na ulici či v přírodě,“ vysvětluje náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Zvýší se čistota veřejných prostranství a zároveň bude Hlavní město Praha moci omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Cílem je rovněž uvolnění části kapacity žlutých nádob určených ke sběru multikomodity, tj. v podmínkách Prahy společný sběr plastů a nápojového kartonu. Se zavedením systému zálohování jsou tedy spojeny jak environmentální, tak i ekonomické benefity,“ popisuje klady legislativní změny náměstkyně Komrsková.

Lépe tříděný odpad by mohl přinést i finanční úspory spojené se svozem odpadu a jeho úklidem.

Například Praha má v současné době celkem 3 498 stanovišť na multikomoditní sběr. Svoz odpadu je stanoven na 3x až 4x týdně.

„Praha podporuje zálohování PET lahví a plechovek. Díky zavedení nemusí rozšiřovat systém barevných kontejnerů, zvyšovat frekvenci svozu a řešit povalující se nápojové obaly na ulicích, v parcích nebo ve škarpách. Oproti současnému systému se zvýší také příjem města, a to o 74,5 milionu korun díky nevybraným zálohám. Každá obec získá prostřednictvím zálohování v průměru 39 Kč na občana. Vypočítat si to může kterákoliv z nich díky kalkulačce na webu https://mzp.cz/cz/kalkulacka,“ sdělil ministr Petr Hladík na svém účtu X.

Není zálohování jako zálohování

Známý zálohovací systém u nápojů ve skleněných lahví používá stejnou nádobu, která se po vymytí znovu naplní a putuje k zákazníkovi.

Zálohový systém PET lahví a plechovek naproti tomu počítá s recyklací materiálu a opětovné vyrobení a naplnění. Zálohový systém v praxi viz. obrázek:

Prezentace Iniciativy pro zálohovaní (mzp.cz)

Podle studie lze 80 procent hmotnosti PET lahve a 97 procent plechovky použít na výrobu nové nádoby. Nižší je i spotřeba energie při výrobě z recyklovaného materiálu.

Zálohový systém v Evropě

Zálohový systém funguje již v řadě zemích Evropy. Nejdéle fungující zálohový systém mají ve skandinávských zemích, jako je Švédsko, Finsko, Norsko či Island. Od roku 2022 se PET lahve vrací i na Slovensku. Během dvou let se na Slovensku podle ministerstva zvýšila míra třídění PET lahví ze 60 % na 92 %.

Prezentace Iniciativy pro zálohovaní. (mzp.cz)
Prezentace Iniciativy pro zálohovaní (mzp.cz)

Podle deníku iDnes se do systému musí přihlásit prodejny a pumpy s rozlohou větší než 50 metrů čtverečních. Zákazník si při nákupu zálohovaného nápoje o čtyři koruny připlatí.

Zálohový systém se setkal i s nesouhlasnými reakci. Mezi ty, kteří systém v připomínkovém řízení kritizovali, patří například zástupci podnikatelů, Svaz měst a obcí, Česká asociace odpadového hospodářství nebo Asociace českého tradičního obchodu, uvádí deník.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Spor o ministra životního prostředí vyřešen. Motoristé navrhli nového kandidáta

Po měsících pří s prezidentem Petrem Pavlem, dnes premiér Babiš představil nového kandidáta Motoristů na post ministra životního prostředí. Bude jím poslanec Igor Červený.

Ukrajinští uprchlíci mohou dále žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt, rozhodla dnes vláda

Vláda na dnešním jednání schválila nařízení, podle kterého si budou moci Ukrajinci i v letošním roce zažádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. SPD hlasovalo proti.

Rajchl vyzval k zasílání stížností na Radu ČT. Moravec jej odmítl pozvat do pořadu namísto Zůny

Jaromír Zůna a jeho náměstek se dle Ministerstva obrany odmítli zúčastnit Otázek Václava Moravce. Místo nich nabídnutého Jindřicha Rajchla měl naopak moderátor odmítnout.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Ve Francii budou setkání ve formátu Ramstein zaměřená na energetiku, uvedl Zelenskyj

Ve Francii se tento týden uskuteční jednání ve formátu Ramstein, která budou zaměřena na energetiku.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?