Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu. Rusko podle tvrzení CSIS dosáhlo od loňského roku jen velmi omezených územních zisků.
Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.
Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200 000 až 250 000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950 000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60 000 až 100 000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400 000 vojáků.
„Rusko zaplatilo mimořádně vysokou cenu v krvi za jedno procento ukrajinského území, které získalo od ledna roku 2024,“ uvedlo středisko. Rusko podle něj od ledna roku 2024 dobylo podél celé fronty na 5100 kilometrů čtverečních ukrajinského území a postup navíc zpomalil od letošního dubna. Vysoké jsou podle CSIS i ztráty zbraní a vojenského materiálu.
„Hlavní naděje Kremlu na vítězství na bitevním boji spočívá v ukončení pomoci Ukrajině ze strany Spojených států,“ uvádí dokument CSIS.
Středisko poukazuje i na to, že pomoc, kterou Ukrajina dostává od evropských zemí a USA, je pro Kyjev zásadní, aby dokázal čelit ruské opotřebovávací válce. Moskva se totiž může spolehnout na to, že Rusko má více obyvatel, a také na průmyslový potenciál, který posiluje pomoc od spojenců, jako je Čína, KLDR nebo Írán. CSIS tak doporučuje posílit sankce na ruské hospodářství a zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině tak, aby se lidské ztráty staly pro Rusko nepřijatelné.
