Vláda jednomyslně schválila soubor opatření Bezpečné dětství. Přináší komplexní, systematický a jednotnější přístup k prevenci násilí, uvedla na síti X vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Mezi opatření patří například nepřetržitý provoz Linky bezpečí nebo zřízení center duševního zdraví pro děti a adolescenty. Cílem programu, který představil v týdnu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), je pokles kriminality a počtu sebevražd u dětí, ale také snížení násilných projevů ve společnosti. Dopady domácího násilí podle vládní zmocněnkyně stojí veřejné rozpočty přes 14 miliard korun ročně.
„Jedná se o další zásadní krok k důslednější ochraně dětí před násilím,“ uvedla Laurenčíková s tím, že program přispěje mimo jiné k potírání domácího a genderově podmíněného násilí. „Především ale přináší komplexní, systematický a jednotnější přístup k prevenci násilí v naší společnosti,“ konstatovala. Dodala, že jde o reakci na alarmující data o zkušenostech žen (30 pct) a mužů (17 pct) s domácím násilím. Uvedla také, že 37 procent dětí v Česku zažije do 18 let dvě a více závažných negativních zkušeností, jako je násilí, zanedbávání nebo rozpad rodiny.
Program vznikl podle Rakušana na základě znepokojivých statistik a jako reakce na předloňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. I u pachatelů podobných činů se často ukáže, že se v minulosti setkali s násilím, uvedl v pondělí. Česko má podle ministra v prevenci násilí ve společnosti dlouhodobý deficit. Od roku 2019 stoupl počet dětí stíhaných za násilné trestné činy o více než čtvrtinu. Například počet vražd stoupl z devíti na 17 ročně, počet dětských vrahů ze čtyř na 14. Sebevraždy jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých do 24 let. Ministr poukázal také na alarmující nárůst pokusů o sebevraždu.
Balíky plánovaných opatření kopírují vývoj dítěte. V nejranějším věku tak zahrnují například programy rozvoje rodičovských dovedností nebo posílení role praktických lékařů tak, aby mohli lépe rozpoznávat psychosociální rizika při preventivních prohlídkách. Pro děti v předškolním věku by se měly upravit vzdělávací programy.
U dětí ve školním věku program zahrnuje systematickou podporu duševního zdraví ve školách, mobilní týmy s psychology a sociálními pracovníky, vzdělávání pedagogů o kyberšikaně a projevech násilí v on-line prostoru a také tzv. kartu KID. Ta bude obsahovat jednotlivé postupy pro rozpoznání ohroženého dítěte.
Kromě vzniku 14 center duševního zdraví by také mělo vzniknout 14 dětských advokačních center, která budou sloužit k pomoci dětským obětem násilí. Vznikne také celorepubliková síť programů pro lidi, kteří se násilí dopouštějí. Program podpoří i Linku bezpečí. Podle Šimáčkové Laurenčíkové se totiž nyní každé druhé dítě na linku napoprvé nedovolá. Vzniknout by měla také pozice koordinátora, který bude program řídit mezi jednotlivými ministerstvy, úřady, kraji a státem.
Náklady programu na následující tři roky činí podle Rakušana 600 milionů korun. Ministerstvo v budoucnu očekává úspory ve zdravotních a sociálních službách nebo díky nižšímu zatížení vězeňského systému a justice. Na přípravě dokumentu se podílela ministerstva vnitra, školství, zdravotnictví a práce, spolupracovalo na něm i ministerstvo spravedlnosti, policie a úřad vlády. Ministerstvo zdravotnictví spolu s ministerstvem školství například počítají i s navýšením počtu studentů na oborech studujících psychologii. Ministerstvo školství také chystá uzákonění některých pozic doplňkových pracovníků na školách a jejich systémové financování.
