Na včerejším jednání senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se setkali zástupci Ministerstva obrany, Generálního štábu Armády ČR a Senátu, aby diskutovali o počtu profesionálních vojáků v české armádě, nabírání nových sil i odchodech již vycvičených specialistů z armády.
„Situace v personální oblasti je nadále neuspokojivá, protože se nedaří nabírat nové vojáky a dostatečně motivovat ty stávající,“ uvádí senátní výbor, k čemuž předseda výboru senátor Pavel Fischer na tiskové konferenci dodal, že armáda má nyní sice nakoupenou moderní techniku, ale nemá ji kdo obsluhovat, protože k tomu chybí vycvičení vojáci.
Senátní výbor dále upozorňuje na to, že personální cíle do roku 2030 mají dosáhnout počtu 30 tisíc vojáků z povolání, přičemž současný stav je pouze 24 tisíc (v roce 2023 to bylo podle ročenky 27 826). Druhým cílem je zvýšit počet záloh na 10 tisíc, přičemž současný stav je 4 200 (v roce 2023 to bylo podle ročenky 4 269).
Podrobné statistické údaje o současném personálním stavu Armády ČR budou uvedeny ve Statistické ročence personálu AČR za rok 2024. Ročenka prozatím nebyla zveřejněna.
Proč vojáci odcházejí z armády
Na výboru se hovořilo také o výsledcích sociologického průzkumu mezi odcházejícími vojáky z povolání, který na jaře 2025 nechala zpracovat Armáda ČR.
Výzkum, provedený v září 2022 mezi 131 odcházejícími vojáky, zaznamenal několik opakujících se faktorů ovlivňující jejich rozhodnutí opustit armádu:
Náklady na dojíždění: 42 % – vysoké náklady spojené s dojížděním do posádky byly hlavním důvodem jejich odchodu.
Málo času na rodinu: 40 % – nedostatek času stráveného s rodinou jako významný faktor odchodu.
Zacházení s vojáky u jednotky: 33 % – způsob zacházení ze strany nadřízených ovlivnil jejich rozhodnutí.
Pracovní podmínky: 31 % – špatné pracovní podmínky jako důvod odchodu.
Ceny energií a ostatního zboží: 24 % – rostoucí životní náklady jako faktor ovlivňující jejich rozhodnutí.
Platy poddůstojníků: 19 % – nízké platy poddůstojníků jako důvod odchodu.
Špatná bezpečnostní situace ve světě: 5 % – zhoršující se globální bezpečnostní situaci jako faktor ovlivňující jejich rozhodnutí.
Výzva ke zlepšení situace
Senátní výbor na konci schůze vyzýval vládu, aby „věnovala prioritní pozornost zlepšování podmínek pro působení vojáků z povolání, neboť bez jejich dostatečných počtů a kvalitního výcviku by byla v ohrožení bojeschopnost armády“.
Podle výboru současná situace ukazuje, že Česká republika „neplní závazky, přestože se k jejich plnění v rámci NATO přihlásila“, a vyzval vládu, aby „zvýšila úsilí k plnění cílů výstavby sil a schopností a zabezpečila obranyschopnost státu a prokázala na summitu NATO v Haagu 2025, že ČR je připravena plnit další navýšení obranných plánů“.
Jednání výboru se zúčastnili také vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubor Koudelka a náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka.
Stížnosti na velení
Jak ukázal výše zmíněný průzkum, 33 % odcházejících vojáků z povolání uvedlo, že způsob zacházení ze strany nadřízených ovlivnil jejich rozhodnutí opustit Armádu ČR.
V minulém roce se objevilo několik stížností například na velení a zacházení s vojáky u 74. mechanizované brigády v Bučovicích. Některým z nich se deník Epoch Times věnoval podrobně.
K tématu:
I v této souvislosti senátní výbor vyzval českou vládu, aby „věnovala prioritní pozornost zlepšování podmínek pro působení vojáků z povolání“. Výbor adresoval tuto výzvu obecně a nezmiňoval konkrétní případy.
