Loď Yankee postavená v roce 1907 přežila více než století odvážných dobrodružství.
Charismatické plavidlo dlouhé 46 metrů se čtyřmi palubami zahájilo svou životní dráhu přepravou bohatých cestujících po pobřeží státu Massachusetts a později sehrálo důležitou roli v obou světových válkách. Mezi těmito konflikty převáželo davy přistěhovalců z newyorského přístavu na imigrační stanici Ellis Island a o dvě desetiletí později sloužilo turistům mířícím na dovolenou na Rhode Island.
Od roku 2001 je poslední dochovaná trajektová loď, která vozila lidi na Ellis Island, v rukou umělců Victorie a Richarda MacKenzie-Childsových. Loď zvaná Yankee se nyní proměnila v jedinečný obytný prostor.
Po rozsáhlé rekonstrukci má Yankee více než 460 metrů čtverečních obytné plochy s fantazijním designem a 11 originálními ložnicemi. Postel je dokonce i ve strojovně.
V současnosti kotví na Staten Islandu v New Yorku.
„Cítím se velmi poctěná, že mohu být správkyní této lodi,“ říká MacKenzie-Childsová pro Epoch Times. „Je to historická ikona a mezník ve vývoji západního světa.“
Pár, který dříve žil na Upper East Side v New Yorku, vedl úspěšné designové studio zaměřené na dekorativní umění. Když se ale podnik dostal do potíží, ocitli se náhle bez prostředků i bez domova.
„Neměli jsme kam jít,“ uvedla MacKenzie-Childsová v rozhovoru pro Floating Orb Productions v roce 2022. „Jednoho dne mě napadlo, že kdybychom našli nějaké plavidlo, mohli bychom být v Manhattanu a pokračovat v naší práci.“
O svém nápadu se zmínili známému, který jim řekl, že zná muže, jenž prodává „velkou starou trajektovou loď“. Nezaváhali a šli se na ni podívat. Téměř okamžitě se rozhodli pro koupi – chtěli ji využít jako umělecké studio.
Jelikož loď Yankee předtím sloužila jako večírková loď, byla ve velmi špatném stavu. Ale pro dvojici sochařů, zvyklých pracovat s nejrůznějšími materiály, byl projekt jako stvořený.
Paní MacKenzie-Childsová vypráví, že Yankee za svůj život vykonala mnoho různých úkolů a plavila se „nejdrsnějšími moři“. Za první světové války přepravovala vojáky na větší lodě směřující do Evropy a stejnou službu poskytovala i během druhé světové války.
„Začala sloužit na celém východním pobřeží. Nemohla zůstat jen obyčejným trajektem, protože v době války byl veškerý volnočasový provoz na amerických mořích zastaven,“ vysvětluje MacKenzie-Childsová ve videu.
MacKenzie-Childsová popisuje, jak Yankee doslova „vstával z mrtvých“ – krok za krokem.
Zaměřili se na obnovu a uchování každého původního prvku lodě. Výsledkem je nádherně restaurovaná loď plná hravého uměleckého stylu a důmyslných nápadů.
Hlavní paluba je plná původního vybavení a zařízení používaného na palubě, atmosféru starého světa podtrhují stohy starých kožených kufrů.
Na dlouhé palubě pro cestující se nachází zdobný jídelní stůl zavěšený na lanech a původní kamna na dřevo pro zahřátí. Paluba byla přeměněna na elegantní posezení, přičemž jedním z lákadel je i klavír.
Dole v původních prostorách pro posádku pod palubou dodnes visí autentická palanda zavěšená na řetězech ze stropu. Nechybí ani houpací sítě, tradiční patrové postele a útulná manželská postel. Další malé a pohodlné kajuty se nacházejí níže pod palubou.
Paní MacKenzie-Childsová, která je známá svou bohatou a barevnou garderobou, má na lodi vlastní šatnu. Oblečení i šperky si věší na odkryté ocelové trubky lodi. Hned vedle se nachází malá šicí místnost, původně určená k opravám vlajek a jiným úkolům. Samostatná místnost pro žehlení obsahuje i klasický lis na prádlo.
Ložnice jsou obloženy dřevem, vybaveny bílým ložním prádlem a kulatými lodními okénky. Vedlejší koupelna nabízí samostatně stojící litinovou vanu jako luxusní doplněk. Velkorysé „státní“ pokoje mají bohatě zdobené postele s nebesy a půvabné olejomalby.
Loď Yankee, která byla na počátku 20. století nejhonosnějším trajektem své doby, přepravovala zámožné pasažéry z Portlandu ve státě Maine na souostroví Calendar Islands, později z Bostonu na Pine Island.
Původně poháněná uhlím byla loď později přestavěna na dieselový pohon. Manželé v minulosti motor několikrát spustili a popsali, že slyšet všechny píšťaly a rachot motoru je opravdu zážitek.
Ve velínu jsou všechny původní prvky stále funkční. Návštěvníci tak získají jedinečný vhled do vnitřního fungování lodi prostřednictvím komunikačního systému zvonků a gongů a duté ocelové trubky, kterou se v nouzových situacích předávaly vzkazy kapitánovi.
Stěny nákladní paluby zdobí černobílé fotografie dokumentující slavnou minulost lodi.
Útulný salon slouží jako společenské centrum – prostorná a pohodlná místnost s pestrou směsí starožitného nábytku, svícnů a glóbů. Vaří se v hlavní kuchyni hned vedle, kde dodnes stojí sporák z roku 1944, který tam byl už v době, kdy loď manželé pořídili.
Manželé MacKenzie-Childsovi, kteří zasvětili život obnově této impozantní lodi, se ke slovu „umělec“ staví rezervovaně. Podle paní MacKenzie-Childsové má každý člověk v sobě tvořivost a je škoda, že umění bývá vnímáno jako něco výlučného a že jsou umělci v dnešní společnosti stavěni na piedestal.
„Víte, co jsem já? Jsem prostá,“ řekla s typickou lehkostí pro Epoch Times. „To slovo může znít trochu nevýrazně nebo dokonce naivně, ale ve skutečnosti znamená být bez přetvářky – svobodná, dětská a otevřená.“
Dodává, že práce na lodi Yankee nikdy neskončila – neustále se mění a vyvíjí.
–ete–
