Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s německým kancléřem Friedrichem Merzem, pokud mu zavolá. Putin to podle agentury Reuters prohlásil v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Putin rovněž podle agentury Reuters zpochybnil možnost, že by Německo mohlo být prostředníkem v řešení konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. Uvedl také, že pokud by Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, považovalo by to Rusko za přímé zapojení Německa do války. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, a to i díky západní pomoci včetně té německé.
„Pokud spolkový kancléř chce zavolat a jednat, už jsem to řekl mnohokrát, tak my neodmítáme žádný kontakt. Jsme k tomu vždy otevřeni,“ řekl Putin. Poznamenal, že to byli evropští partneři, kdo s Ruskem přerušil kontakt. „V určitém okamžiku, když se naši evropští partneři rozhodli uštědřit nám strategickou porážku na bojišti, tak tyto kontakty sami zastavili,“ uvedl.
Putin dále řekl, že pochybuje o tom, že by Německo mohlo jako prostředník přispět k jednáním s Ukrajinou více než Spojené státy. „Prostředník musí být neutrální. A když vidíme německé tanky a leopardy na bojišti a nyní hledíme na to, že spolková republika zvažuje dodání taurusů k útokům na ruské území s využitím nejen techniky, ale i důstojníků bundeswehru, tak to samozřejmě vyvolává otázky,“ uvedl Putin.
Setkání se Zelenským
„Jsem připraven setkat se s kýmkoli včetně Zelenského,“ řekl Putin o jednání s Ukrajinou. Poznamenal, že takové setkání by se mohlo uskutečnit v závěrečné fázi rozhovorů.
O řešení konfliktu Putin řekl, že je nezbytné najít takové řešení, aby se neopakovala nynější situace. Důležité podle něj je také to, aby příští prezident Ukrajiny ujednání nezpochybnil.
Zastavení bojů a mír mezi Ukrajinou a Ruskem se v posledních měsících snaží zprostředkovat americký prezident Donald Trump. Putin o něm prohlásil, že má pravdu, když říká, že ke konfliktu by nedošlo, kdyby byl Trump v té době americkým prezidentem.
Zbrojení NATO není hrozba
Ruský prezident s novináři hovořil také o zbrojení NATO. Aliance se k větším výdajům na obranu rozhodla právě v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. „Vyzbrojování NATO nepovažujeme za hrozbu pro Ruskou federaci, protože ve věcech bezpečnosti jsme soběstační. A neustále zlepšujeme naše ozbrojené síly a obranné kapacity,“ uvedl Putin.
Putin nicméně uvedl, že kroky NATO sice znamenají jisté hrozby, ale Rusko je schopné je zastavit. „Není o tom pochyb. V této věci jakékoli vyzbrojování a zvyšování rozpočtu na pět procent HDP zemí NATO nedává žádný smysl,“ řekl.
Alianční země chtějí v reakci na ruskou agresi navýšit výdaje na zbrojení ze stávajícího cíle ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na pět procent. Plán počítá s tím, že 3,5 procenta budou přímé výdaje na armádu a 1,5 procenta budou investice spojené s bezpečnostní, jako jsou infrastruktura či kybernetickou bezpečnost.
