Masový dohled kontra soukromí: OSN a lidskoprávní organizace varují
V posledních letech dochází po celém světě k výraznému nárůstu dohledu nad obyvatelstvem ze strany vlád. V roce 2015 – dva roky po odhaleních amerického whistleblowera Edwarda Snowdena – zveřejnily organizace Amnesty International (AI) a Privacy International (PI) zprávu s názvem „Dva roky po Snowdenovi: Ochrana lidských práv v éře masového dohledu“.
Zpráva o 22 stranách cituje tehdejšího zvláštního zpravodaje OSN pro boj proti terorismu a lidská práva, Bena Emmersona: „Tvrdá pravda je, že použití technologií masového dohledu fakticky ruší právo na soukromí během komunikace na internetu.“ Emmerson, britský právník, tuto funkci zastával v letech 2011 až 2017.
Významné mezinárodní a regionální instituce i odborníci – včetně tehdejšího Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Zeida Ra’ada Al Husseina, a Parlamentního shromáždění Rady Evropy – vyjádřili vážné znepokojení nad programy masového dohledu a varovali před jejich ohrožením lidských práv.
V prosinci 2014 přijalo Valné shromáždění OSN druhou rezoluci o právu na soukromí v digitálním věku, v níž vyjádřilo hluboké obavy z „negativních dopadů, které může mít dohled a/nebo odposlech komunikace […] zejména pokud je prováděn ve velkém měřítku, na výkon a uplatňování lidských práv“.
V březnu 2015 zřídila Rada OSN pro lidská práva poprvé stálý mandát zvláštního zpravodaje pro právo na soukromí. Zpráva obou lidskoprávních organizací označila tento krok za historický a uvedla, že má zajistit, aby se ochrana soukromí v následujících letech stala ústředním tématem agendy OSN.
Lidská práva v digitálním věku
Organizace zároveň představily sedmibodový plán s návrhy, jak lépe chránit lidská práva v digitální éře. Mimo jiné požadovaly, aby cílený dohled mohl být prováděn pouze na základě konkrétního podezření a s povolením soudu. Spolupráce mezi zpravodajskými službami by navíc měla být jasně upravena a vázána na lidskoprávní závazky jednotlivých států.
O deset let později se však situace navzdory těmto požadavkům a kritice dále zhoršila. Koaliční smlouva německé vlády CDU a SPD například naopak obsahuje plán na rozšíření sledovacích opatření. Ve společném dokumentu obou stran se na straně 84 v kapitole „Bezpečné soužití, migrace a integrace“ uvádí: „Zavádíme přiměřenou a s evropským a ústavním právem slučitelnou tříměsíční povinnost uchovávat IP adresy a čísla portů, abychom je mohli přiřadit konkrétnímu uživateli.“
Tímto způsobem by měla Spolková policie „v rámci své omezené pravomoci“ získat přístup k těmto údajům za účelem boje proti „závažným trestným činům“. Od řádku 2640 se dále píše, že výměna dat mezi bezpečnostními složkami a civilními úřady má být „zásadně“ zlepšena. K tomu přispěje federální vláda svým podílem na „dostatečném financování“.
Pro připomenutí: Sporné uchovávání provozních a lokalizačních údajů ze strany poskytovatelů internetu a telekomunikací bylo v Německu od roku 2017 pozastaveno, protože odporovalo právu EU. Soudní dvůr Evropské unie však v roce 2024 rozhodl, že cílené uchovávání IP adres je za určitých podmínek přípustné.
Plán nasazení státní špionážní technologie
Německá spolková vláda navíc plánuje využití státní špionážní technologie. Ta by měla Spolkové policii umožnit odposlouchávat komunikaci přímo na zařízeních. Metoda biometrického sledování rovněž postupuje kupředu – skrze rozpoznávání obličejů za pomoci umělé inteligence (AI) by měli mít vyšetřovatelé možnost pátrat po hledaných osobách na internetu. Biometrická data mají být vyhodnocována i prostřednictvím kamer ve veřejném prostoru.
Evropská komise chce nyní zjistit, jaký postoj zaujímají obyvatelé Evropské unie k tématu uchovávání údajů. Dne 20. června proto spustila tzv. veřejnou konzultaci. Období pro zpětnou vazbu potrvá několik měsíců – konkrétně do 12. září. Občané mají do té doby možnost vyjádřit své podněty a obavy. Komise slibuje, že je vezme v potaz při navrhování a tvorbě nové iniciativy.
Pozadí tvoří strategie ProtectEU, která byla představena 1. dubna 2025 a obsahuje úvahy o uchovávání údajů a možných formách plošného sledování. Strategie zmiňuje také tzv. zadní vrátka umožňující přístup k šifrované komunikaci, ale ta nejsou součástí zmiňované veřejné konzultace. Cílem je vytvořit právní rámec pro jednotný celoevropský přístup k zacházení s daty.
Covid pas: EU ignoruje vůli občanů
Že politická rozhodnutí ne vždy zohledňují vůli veřejnosti, ukazuje případ konzultace k prodloužení platnosti digitálního covidového certifikátu (známého jako covid pas) v roce 2022. Mezi únorem a dubnem se tehdy do konzultace zapojilo více než 376 000 občanů EU. Výsledek byl převážně negativní – většina lidí odmítla návrh Evropské komise prodloužit platnost certifikátu o další rok.
Rada EU však 28. června hlasovala pro prodloužení do 30. června 2023. I hlasování v Evropském parlamentu tehdy dopadlo výrazně ve prospěch prodloužení.
Po hlasování tehdejší španělský europoslanec Juan Fernando López Aguilar sdílel oficiální důvod:
„Kvůli nepředvídatelnému vývoji viru prodloužil Parlament platnost digitálního covidového certifikátu o jeden rok, aby bylo zajištěno právo občanů na volný pohyb v rámci EU.“
Daný postup může sloužit jako příklad tzv. simulativní demokracie. Tímto pojmem označuje politolog Ingolfur Blühdorn formu politického uspořádání, ve kterém sice formálně zůstávají zachovány demokratické procedury a instituce, ale ve skutečnosti se proměňují v pouhé divadlo.
Ústřední myšlenkou je, že v simulativní demokracii se demokracie pouze hraje, ale fakticky nepraktikuje. Lidé mají pocit, že se podílejí na důležitých rozhodnutích – ale ta jsou činěna technokraticky a řídí se předem danými směrnicemi. Účast občanů tak slouží spíše k legitimizaci než ke skutečnému spolurozhodování.
Názor na systémy umělé inteligence s vysokým rizikem
Přehled údajně všech veřejných konzultací lze nalézt na oficiálních stránkách Evropské unie. Od roku 2018 zde bylo vypsáno celkem 366 iniciativ.
V současné době probíhá veřejná konzultace Evropské komise k tématu „systémy umělé inteligence s vysokým rizikem“. Lhůta pro podání zpětné vazby trvá do 18. července a slouží jako příprava na vytvoření praktických pokynů k implementaci nařízení o umělé inteligenci (AI Act). Komise chce prostřednictvím konzultace shromáždit názory k tzv. systémům vysokého rizika.
Mezi ně patří například biometrická identifikace a kategorizace – včetně rozpoznávání obličeje ve veřejném prostoru. Jako vysoce rizikové je označováno také nasazení AI k řízení elektrických sítí nebo vodáren.
Zpětná vazba má být využita při formulaci pokynů, které mají přinést větší srozumitelnost pro podniky, úřady i vývojáře.
–etge–
