Nápady převést život občanů Evropské unie pouze do digitálního prostoru narážejí na odpor. Důvodů odmítnutí komunikovat s úřady výhradně on-line nebo dokonce platit pouze digitální cestou je celá řada. Na jeden z nich nedávno upozornila mezinárodní občanská iniciativa v dopise adresovaném Evropské komisi, Radě EU a Evropskému parlamentu.
S využitím digitálních nástrojů má podle signatářů problém až 40 procent evropské populace a dodávají, že digitální nástroje jsou už dnes často podmínkou pro využití řady služeb, které jim tak jsou nedostupné. Odvolávají se při tom na ukazatele digitální výkonnosti Evropy v letech 2014–2022.
„Mezi digitálně nejzranitelnější skupiny patří starší lidé, lidé s nízkou gramotností, lidé se zdravotním postižením, ale také ženy a migranti s nejistým postavením,“ uvádějí signatáři dopisu, mezi které se řadí více než šest set neziskových organizací a vědců. Odvolávají se na výzkum Evropské komise z roku 2023 DESI (Index digitální ekonomiky a společnosti).
Varovali jsme před povinnými datovými schránkami: jak se později ukázalo, stovky tisíc lidí je neotevřely a mohly je tak minout třeba zprávy od soudů či exekutorů.
„V některých případech digitální nerovnosti posilují stávající sociální problémy. Digitalizace tak místo zlepšení přístupu roztáčí neblahou spirálu a vede k situacím, kdy lidé nedosáhnou na svá základní sociální práva, přichází o dodávky energie, jsou finančně vyloučeni a především ztrácí autonomii,“ dodávají signatáři.
V Česku data o digitálním vylučování (dle výzkumu PAQResearch z října 2024) ukazují, že až 17 % dospělých nepoužívá digitální technologie či nemá stabilní připojení k internetu, čili je defacto digitálně vyloučeno. Dalších 16 % obyvatelstva je pak digitálním vylučováním ohroženo ve smyslu nedostatečných digitálních schopností.
Konkrétní příklady digitálního vylučování zmiňuje Hynek Trojánek z projektu IuRe: „Už během pandemie jsme upozorňovali například na to, že registrace na očkování musí být i jiná než digitální. Varovali jsme před povinnými datovými schránkami: jak se později ukázalo, stovky tisíc lidí je neotevřely a mohly je tak minout třeba zprávy od soudů či exekutorů. V poslední době se na nás lidé obrací v souvislosti s dopravou: lístky na MHD placené hotově jsou v některých městech i dvakrát dražší. Jihomoravský kraj pak třeba aktuálně zavádí za platbu hotově ve vlaku přirážku 50 Kč.”
V rámci evropské kampaně za „právo na off-line“ zveřejnila česká neziskovka IuRe takzvanou Abecedu digitálního vylučování – kompendium konkrétních příkladů vylučování lidí bez chytrého telefonu či osob platících hotovostí. Jedná se například o kino, kde se nedá platit hotově, nebo navyšování poplatků za přebírání důchodů v hotovosti.
Mezinárodní otevřený dopis připomíná mimo jiné rezoluci o digitální propasti, kterou v roce 2023 přijalo parlamentní shromáždění Rady Evropy. Ta členským státům přímo doporučuje zachování nedigitálního přístupu k veřejným službám.
Koncem února podpořil Ústavně-právní výbor českého Senátu zakotvení hotovosti a „práva být off-line“ do ústavního zákona. Návrh předložilo ještě v minulém funkčním období 17 senátorů v čele s Jitkou Chalánkovou. Zahrnuje „právo nebýt zákonem nucen používat různé elektronické sítě a úložiště (internet, mobil, platební kartu) obecně“, právo platit hotovostí a povýšení ochrany spotřebitelů do ústavy.
