Ústavně-právní výbor Senátu dnes pořádal kulatý stůl s názvem „Právo na nedigitální život“, který navázal na předchozí jednání výborů a pléna k návrhu zakotvení práva na hotovost, resp. „práva být offline“ do ústavní legislativy. Kromě již řady známých argumentů pro a proti vnesl do debaty nový vhled ekonom Martin Slaný.
Počátkem roku 2023 neprošel horní komorou návrh práva na hotovost senátorky Jitky Chalánkové a dalších senátorů jen o jeden hlas. Další návrh, který je kromě hotovosti rozšířený o právo „být nepřipojen ke služebním či pracovním elektronickým zařízením v době osobního volna“ a o ochranu spotřebitelů, „leží“ v Senátu od listopadu 2023.
Dnešnímu kulatému stolu předsedala nezávislá senátorka Daniela Kovářová. Přítomni byli i senátoři Goláň, Hraba, Kroc a Balík, a také nyní již bývalá senátorka Chalánková, která je předkladatelkou onoho rozšířeného senátního návrhu. Kromě zákonodárců byli mezi řečníky také právní experti a ekonom.
Kovářová, která je spolupředkladatelkou návrhu ústavního zakotvení, na úvod sdělila, že základní otázkou je „zda a jak ochránit právo na analogový nebo nedigitální život“.
„Ať si každý komunikuje, jak chce, jak umí, s čím to zvládá anebo jak se zrovna rozhodne – tak by to bylo v normálním světě normální. Jenomže plíživě je nám vnucována situace, že bude možno s bankou, se státem, s institucemi, s dalšími partnery možno komunikovat jenom elektronicky,“ otevřela diskuzi senátorka a dodala, že byť je elektronické vyřizování výhodné, má i svá rizika.
Přestože se účastníci z různých důvodů shodovali či neshodovali na tom, zda „právo být offline“ či platit v hotovosti má být ošetřeno přímo ústavním zákonem, zazněla řada rizik, které digitalizace skýtá, ať už to je ztráta soukromí, resp. anonymity, možnost zneužití elektronické stopy, nedostatečná IT gramotnost skupin populace, diktování úřadů, jakým způsobem s nimi mají občané komunikovat, či ochrana samotné digitální komunikace.
V tomto směru vnesl mezi právnické úvahy „čerstvý vzduch“ hlavní ekonom investiční skupiny DRFG a přednášející na CEVRO univerzitě Martin Slaný (dříve makroekonom na VŠE).
Jak to vidí ekonom
Již v úvodu avizoval, že z jeho pohledu je potřeba mít svobodnou vůli, ať už chce člověk platit hotově, nebo digitálně, nicméně on sám je obhájcem zachování hotovosti.
Pokud jde o soukromou sféru, má za to, že způsob platby by si měl rozhodnout obchodník, na což pak bude reagovat zákazník, který může obchodníka požadujícího jen jednu metodu „potrestat“ tím, že mu nepřinese zisk.
V souvislosti s postojem státu míní: „I kdyby ty bankovky a mince byla nějaká kuriozita, tak výrazně omezují vládu a centrální banky v tom, aby si hrály s finančním sektorem. To zavedení ryze bezhotovostních digitálních platebních systémů otevírá velký prostor pro nebezpečí, které se jmenuje záporné úrokové sazby.“
Dále vysvětlil, že ony záporné úrokové sazby jsou formou zdanění.
„Ony by samozřejmě ty záporné sazby vyhovovaly dlužníkům a vyhovovaly by těm největším dlužníkům, což jsou samozřejmě státy, anebo organizace typu Evropská unie, proto není překvapivé, že vždycky ty nápady vznikají samozřejmě odtud,“ řekl Slaný a dodal, že takový krok by měl na celý hospodářský systém fatální dopady.
Dalším důvodem nejít čistě digitální cestou je dle něj digitální stopa a možnost ovlivňovat spotřební chování ze strany státu. Takovéto „kvazi“ chování demonstroval u některých současných služeb bank jako sledování emisní stopy. Jemu osobně měla banka „radit“, aby nezabíjel kapry.
„Prostě ta hotovost je aktivum, které má nepostradatelné vlastnosti,“ uzavřel Slaný. A dodal: „Nejsem právník, tak teď nechci hodnotit tu právní úpravu. Ale to, aby byla zajištěna existence hotovosti, je brzda státní zvůle k tomu, aby mohl se ten stát ‚rozšafnout‘. Dává mu mantinely jeho chování, ne v těch časech dobrých, ale právě v těch časech zlých, kdy k takovým debatám vesměs už není prostor.“
Tím se vrátil k dříve popsanému procesu v EU, v rámci něhož i když teď něco není na pořadu dne, v průběhu let můžou vzniknout různé regule: „Takže nejdřív vznikly odborné články v Mezinárodním měnovém fondu, pak analýza AMF, pak vznikla analýza v Evropské unii a pak z toho vzniknou dotazy na odborníky, neziskové organizace. Pak z toho vznikne návrh a pak, než se probudíme, tak to máme v nějaké právní úpravě.“
V následujících týdnech má návrh na ústavní zakotvení práva být offline projednávat znovu Ústavně-právní výbor a také senátní plénum.
