Pokud by v Německu došlo k výpadku proudu, bylo by ohroženo i zásobování hotovostí. Bundesbank a BaFin pracují na pohotovostních plánech. Odborníci se v názoru na pravděpodobnost výpadku proudu rozcházejí.

Podle zasvěcených osob pracují německé finanční úřady na krizových plánech pro zásobování hotovostí v případě dlouhodobého výpadku proudu.

Podle čtyř zasvěcených osob se na výpadek stále více připravují Bundesbanka, orgán finančního dohledu BaFin a několik průmyslových sdružení. Mimo jiné plánují zvýšit objem hotovosti v Bundesbance. Kromě toho se plánuje i případné omezení objemu peněz, které by si klienti mohli ze svých účtů ještě vybrat, cituje agentura Reuters jednoho ze zasvěcených.

Banky a regulační orgány rovněž zkoumají možné nedostatky v distribuci hotovosti, uvedly další zdroje.

Jedním ze zranitelných míst jsou přepravní společnosti, které převážejí peníze z centrální banky do bankomatů a bank. Na tento průmysl se plně nevztahují zákony upravující přednostní přístup k palivu a telekomunikacím během výpadku proudu, dodala agentura Reuters.

„Existují velké mezery,“ řekl Andreas Paulick, ředitel BDGW. Obrněná vozidla by podle něj musela stát ve frontě u čerpacích stanic jako všichni ostatní.

Proč je hotovost v případě nouze důležitá?

Přestože ECB od roku 2018 vyzývá ke zrušení hotovosti, v krizových situacích by opět hrála významnou roli. V případě výpadku proudu totiž selžou i elektronické platební systémy a bankomaty. Pokud by lidé v tomto případě již nemohli získat hotovost, nemohli by si obstarat potraviny.

Již v roce 2011 byla na objednávku Spolkového sněmu vypracována studie s názvem „Co se stane při výpadku proudu: Důsledky dlouhotrvajícího a rozsáhlého výpadku proudu“.

Zpráva varovala, že v případě výpadku dodávek hotovosti by mohlo dojít k „nelibosti a někdy i k agresivním konfrontacím“. Dodává: „Achillovou patou tohoto odvětví je nedostatek elektronických platebních možností a vysychající zásobování obyvatelstva hotovostí.“

„V případě výpadku proudu bude hotovost jediným oficiálním platebním prostředkem, který ještě funguje,“ odhaduje Thomas Leitert.

Je generálním ředitelem berlínské společnosti KomRe, která radí městům a okresům v oblasti přípravy na výpadky proudu a jiné katastrofy. Na své stránce na linkedinu píše: „Blackout je mnohem horší než koronavirus, bez varování a bez technické infrastruktury/podpory!“

Jak velké je riziko výpadku proudu?

Mezinárodní expert na blackouty a krizové situace Herbert Saurugg na svých webových stránkách vyzývá čtenáře k přijetí krizových opatření: „Už jste přijali dostatečná opatření? Pokud ne, učiňte tak prosím hned!“

Na svém blogu zveřejňuje video, v němž rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová v rámci každoročního zahájení bezpečnostní politiky klasifikuje výpadek proudu „jako velmi pravděpodobnou událost, kterou lze očekávat v příštích pěti letech“.

Podle Saurugga by jedním z důvodů bylo odstavování elektráren a nedostatek zásobníků, které by byly schopny trvale vyrovnávat nové elektrárny, jež přibudou v souvislosti s přechodem na novou energetiku.

Kromě toho se v příštích letech výrazně zvýší poptávka po elektřině v důsledku rostoucího počtu elektroaut, tepelných čerpadel, klimatizací a postupující digitalizace. To by znamenalo obrovský tlak na infrastrukturu. Mezi další nebezpečí patří „extrémní počasí, zemětřesení, stárnoucí infrastruktura nebo kybernetické útoky, které by mohly být tím, co nám zlomí vaz“, říká Saurugg.

Christoph Maurer naopak odhaduje pravděpodobnost výpadku spíše na nízkou. Je odborníkem na energetiku a energetickou politiku a také jednatelem společnosti Consentec v Cáchách. V zářijovém příspěvku na Twitteru píše:

„Neměli bychom se nechat vyvést z míry Kassandřinými výzvami. Blackout, tj. nadregionální neplánovaný výpadek elektřiny, nelze nikdy stoprocentně vyloučit, ale v nadcházející zimě zůstává nepravděpodobný.“

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.