Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. Na webu univerzity o tom informoval mluvčí Radim Sajbot.
Kmenové buňky stojí na samém počátku vývoje každého organismu. Mají schopnost se přeměnit na různé typy specializovaných buněk v těle. Novátorský přístup brněnských vědců spočívá ve způsobu, jakým tyto buňky ovlivnili. Zatímco v podobných projektech bývají vystaveny působení zvnějšku, vědec Jan Křivánek s kolegy zasáhl přímo dovnitř genomu. K tomu využil tzv. lentiviry, což je rod retrovirů schopných způsobovat u lidí chronická onemocnění s dlouhou inkubační dobou.
„Pro nás je zásadní, že jde o viry, které dokážou svou DNA napevno včlenit do svého hostitele,“ zdůvodnil volbu Křivánek. Tyto viry podle něj mají kapacitu pro nesení cizorodých genetických informací, kdy právě s jejich pomocí vědci „nakazili“ kmenové buňky. Ty pak začaly fungovat jako buňky, které tvoří zubovinu – tedy tvrdou část zubu. Postupně začaly vytvářet kolagen a dokonce i vápenaté usazeniny, což jsou základní stavební prvky zubní tkáně. Podobný proces se přitom uskutečňuje i při tvorbě kostí nebo zubní skloviny, obecně u tvorby tvrdých tkání.
Vědci věří, že tento výzkum může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. V širším kontextu pak podle nich ukazuje novou metodu, jak lze přistupovat k získávání jiných buněčných typů.
