Evropští lídři v neděli koordinovali postoj s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským před pondělním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka ve Washingtonu, které se zúčastní i lídři některých evropských zemí, bude následovat po pátečním jednání mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam nebyl pozván Zelenskyj ani Evropané.
„Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu,“ varoval francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání tzv. koalice ochotných, kterou tvoří lídři některých evropských zemí. Macron je hluboce přesvědčen, že Putin si nepřeje mír, ale kapitulaci Ukrajiny.
Nutnost vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem, zdůrazňovali i další účastníci dnešní videokonference se Zelenským. „Pokud nebude dohodnuto příměří, musejí EU a USA zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl předseda Evropské rady António Costa. Zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. „Aby nastal mír, je nutné vyvíjet nátlak na agresora, a ne na oběť agrese,“ napsal na síti X polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Naopak Trumpův zmocněnec Steve Witkoff televizi CNN řekl, že Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci o kolektivní obraně. Putin byl prý také ochoten učinit ústupky ohledně dobytých území na Ukrajině. „Rusové u jednacího stolu (v pátek na Aljašce) učinili určité ústupky ohledně pěti regionů (na východě Ukrajiny),“ tvrdil Witkoff.
Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, včetně svých opevnění, která brání ruským silám v dalším postupu na západ. Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v televizních rozhovorech řekl, že obě strany by musely učinit ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu. Dodal, že netvrdí, že mír je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku se Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, řekl.
Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody, uvedl na síti X šéf německé diplomacie Johann Wadephul. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už ruský prezident chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny.
Někteří evropští lídři po sobotním jednání s Trumpem uvedli, že vítají ochotu Spojených států přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu jako součásti budoucí mírové dohody. Americkou účast na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu nicméně Trump výslovně nepotvrdil. Dříve tyto záruky odmítal.
Evropané se podle Macrona zeptají Trumpa, do jaké míry se připojí k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Za naprosto zásadní pro další jednání pokládá jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy také český premiér Petr Fiala.
Jednání o míru na Ukrajině musí vycházet ze současné frontové linie, Ukrajina nebude obchodovat se svým územím, o územních otázkách může jednat pouze ona a Rusko, řekl Zelenskyj v Bruselu po odpoledním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta uvedla, že Evropa je připravena přispět svým dílem k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a že případná mírová dohoda nesmí obsahovat žádná omezení pro ukrajinskou armádu.
Kyjev naléhá na to, aby Evropa byla součástí možných budoucích mírových dohod s Ruskem. Účast na pondělním jednání v Bílém domě potvrdili vedle von der Leyenové také Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.
Na Ukrajině mezitím zbraně neutichly. Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana za poslední den zneškodnila na 300 ukrajinských dronů. Podle Moskvy dnes jeden z nich mířil na Smolenskou jadernou elektrárnu na západě Ruska. Tyto informace ale nebylo možné nezávisle ověřit, Kyjev se k tomu nevyjádřil. Ukrajina podle tvrzení svého letectva naopak čelila útoku 60 ruských dronů a jedné balistické střely. Na 40 ruských dronů protivzdušná obrana zneškodnila.
