Okolo 350.000 lidí se v úterý večer sešlo v Tel Avivu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s přístupem izraelské vlády k řešení situace rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy. Uvedl to server The Times of Israel s odvoláním na organizátory protestu. Shromážděním na náměstí přejmenovaném během nynější války na Náměstí rukojmích vrcholí den protestů svolaný příbuznými osob, které už skoro dva roky zadržuje v pásmu palestinské teroristické hnutí Hamás. V průběhu dne také tisíce lidí po celém Izraeli blokovaly klíčové silnice a dálnice, přičemž někde rovněž zapalovaly pneumatiky. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro propuštění rukojmích, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.
„Máme skvělý národ, ale žádnou vládu,“ prohlásila dnes na shromáždění v Tel Avivu Ejnav Zangaukerová, matka jednoho z unesených. „Vláda rukojmí opustila, ale národ je přivede zpět,“ dodala. „Více než 80 procent Izraelců chce konec války a dohodu o propuštění rukojmích,“ řekl Jehuda Kohen, jehož syn byl 7. října 2023 také unesen Hamásem.
Na Náměstí rukojmích organizátoři akce v průběhu dne postavili dlouhý stůl, na nějž dali talíře jen s kouskem pita chleba před fotky rukojmích zadržovaných stále v Pásmu Gazy. Ke stolu dali dětské kočárky, které mají symbolizovat, že matky nikdy nevzdají boj za návrat svých dětí. Ke stolu se dnes posadilo také několik přeživších holokaustu. „Víme, co je holokaust, co je hlad a co je strach,“ řekla Colette Avitalová, která je jednou z nich. „Nevidíme, že by tato vláda dělala to, co má, aby unesené dostala zpátky domů,“ dodala. „Dost už, Bibi, vrať nám naše děti, naše vnoučata,“ vzkázala izraelskému premiérovi další z přeživších holokaustu Šulamit Rudniková.
Pro dohodu o příměří se vyslovil také Gadi Mozes, jehož Hamás propustil letos v lednu během druhého klidu zbraní a který v zajetí strávil 482 dnů. V rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas dnes podle deníku Haarec řekl, že požadavky Hamásu se za téměř dva roky nezměnily. „Jsou si vědomi, jakou kartu mají v ruce – rukojmí a ze svého postoje neustoupili. Pořád opakují totéž – ukončete boje a opusťte Gazu,“ řekl Mozes.
Někteří příbuzní rukojmích i další Izraelci také dlouhodobě viní Netanjahua, že válku záměrně prodlužuje, aby se udržel u moci. Jeho vláda tvrdí, že cílem je zničit Hamás, což ale mnozí považují za nereálné. Vláda tento měsíc také schválila plán na obsazení města Gaza, kde je nejspíš část rukojmích držena. Ustoupit od něj vláda nehodlá, navzdory tomu, že mnozí mají obavy, že ohrozí životy rukojmích.
Izraelská vláda také stále neodpověděla Kataru, který s Egyptem a USA od předloňska zprostředkovává jednání o příměří, na poslední návrh, s nímž Hamás souhlasil 18. srpna a který byl týž ten den předán Izraeli. Návrh počítá s propuštěním deseti živých rukojmích a s vydáním 18 mrtvých Izraelců během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů. Po dobu příměří by se mělo jednat o propuštění dalších rukojmích, jichž je v zajetí pět desítek, většina z nich ale už zřejmě nežije.
Protesty začaly ráno 6:29 místního času (5:29 SELČ), přesně v tu dobu 7. října 2023 Hamás začal s útokem na Izrael. Demonstranti dnes nejprve rozbalili izraelskou vlajku před diplomatickým zastoupením USA v Tel Avivu. V sedm ráno začaly blokády řady velkých silničních tahů po celé zemi, včetně dálnice z Tel Avivu do Jeruzaléma a do Haify, na mnoha místech to způsobilo dopravní zácpy. Ráno se konaly také protesty před domy několika izraelských ministrů, kde lidé četli jména rukojmích.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Při izraelské ofenzivě od října 2023 zemřelo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví, ovládaného Hamásem, přes 62.700 Palestinců. Tyto údaje, považované OSN za spolehlivé, nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty. Podle deníku The Guardian ale civilisté tvoří asi 80 procent z obětí.
Izraelská ofenziva Pásmo Gazy zdevastovala masivním bombardováním a většina z jeho dvou milionů obyvatel tam nyní přežívá v katastrofálních podmínkách. Izraelská vláda od října 2023 nepouští do Pásma Gazy dostatek humanitární pomoci a letos od začátku března téměř tři měsíce blokovala veškeré dodávky včetně jídla. Minulý týden OSN označila situaci v některých částech Pásma Gazy za hladomor, což ale izraelská vláda popírá.
