Prezident USA Donald Trump vyloučil brzké bilaterální setkání mezi prezidenty Ruska a Ukrajiny. Místo toho chce Washington připravit trojstranný formát rozhovorů. Zatímco Moskva a Kyjev pokračují v bojích, EU plánuje „nasazení mezinárodních jednotek“ na Ukrajinu – pro období po skončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin 1. září prohlásil, že trvalé řešení války na Ukrajině je možné pouze tehdy, pokud bude vyřešena otázka rozšíření NATO na východ. Tato prohlášení učinil po rozhovorech s čínským prezidentem Xi Jinpingem a indickým premiérem Naréndrou Módí na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v čínském Tianjinu.
Putin opět upozornil na „trvalé pokusy Západu přitáhnout Ukrajinu do NATO“. To představuje už léta přímou hrozbu pro bezpečnost Ruska.
Od ruské invaze v únoru 2022 kontrolují ruské jednotky přibližně pětinu Ukrajiny – včetně Krymu a částí na jihu a východě. Útok následoval jen několik dní poté, co Putin opět kritizoval možné členství Ukrajiny v NATO jako „přímou hrozbu“.
Ačkoli NATO na svých webových stránkách zdůrazňuje, že její „dveře zůstávají otevřené“, v závěrečné deklaraci červnového summitu v Haagu o přistoupení Ukrajiny nepadla ani zmínka. Místo toho v prohlášení stálo: „Spojenci opět potvrzují svůj trvalý suverénní závazek podporovat Ukrajinu, jejíž bezpečnost přispívá k naší bezpečnosti.“
Trump: Někdy je nutné nechat děti dál bojovat
Prezident USA Donald Trump se mezitím stále ukazuje jako nezlomený optimista, pokud jde o možnost ukončit válku na Ukrajině. Už prý ukončil sedm válek, z nichž některé trvaly déle než 30 let. Konflikt na Ukrajině je podle něj „velmi obtížný“.
Setkání mezi prezidenty Putinem a Volodymyrem Zelenským v dohledné době však považuje za nepravděpodobné, uvedl Trump v pátek 29. srpna. Trojstranné setkání pod americkým zprostředkováním je však podle něj možné.
V rozhovoru pro Daily Caller prezident USA uvedl, že někdy „lidé ještě nejsou připraveni“. Odkázal na svůj již několikrát opakovaný příměr s dětmi, které „někdy prostě musíte nechat dál bojovat“, než se rozhodnou svůj konflikt ukončit.
Masivní bojové akce mezi Ruskem a Ukrajinou pokračují
Trump se 15. srpna setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na bilaterálním rozhovoru na Aljašce.
Tři dny poté pozval ukrajinského prezidenta Zelenského a několik evropských státníků do Bílého domu. Následně vyzval Trump Zelenského a prezidenta Putina k uspořádání bilaterálního setkání. Poté by USA připravily trojstranný formát, aby konečně ukončily trvající konflikt.
Ačkoli obě strany signalizovaly zájem o mírové úsilí USA, bojové akce mezi oběma zeměmi i nadále pokračovaly. V oblastech jako Sumy, ale i v hlavním městě Kyjevě došlo k několika masivním útokům ruských sil, při nichž došlo i k civilním obětem na životech.
Zelenskyj obviňuje Kreml z nečinnosti v mírových snahách
Mezitím Ukrajina také zaútočila na cíle na Krymu. Tento poloostrov, který je převážně osídlen etnickými Rusy, vyhlásil po nelegálním změně moci v roce 2014 v Kyjevě své odtržení od Ukrajiny. Následně Ruská federace anektovala Krym a začlenila ho do svého státního území. Kyjev a jeho západní spojenci tento krok neuznali.
Zelenskyj proto viní Rusko z toho, že válka ještě neskončila. Ve čtvrtek ukrajinský prezident napsal na X:
„Ruští vůdci se rozhodli neukončit válku, ale přinášet jen nové údery. V noci byly poškozeny obytné a kancelářské budovy a civilní podniky.“
Kreml i nadále odmítá příměří před vyjasněním klíčových prvků budoucí mírové dohody. Na nedávno konaném zasedání vedoucích představitelů svého rezortu se ruský ministr obrany Andrej Belousov vyjádřil spokojeně s postupem ruské vojenské ofenzívy. Ruským ozbrojeným silám se daří měsíčně obsadit až 700 čtverečních kilometrů na východě Ukrajiny. V loňském roce to bylo průměrně maximálně 400.
Peskov: „Evropané podkopávají mírové úsilí Trumpa“
Kreml mezitím obvinil Evropany, že sabotují mírové snahy Trumpa na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru pro ruská veřejnoprávní média uvedl, že evropští podporovatelé nadále zásobují Kyjev zbraněmi. To je však podle něj hlavní důvod, proč stále dochází k bojovým akcím.
Peskov na okraj své cesty do Číny vyjádřil, že Evropané brání Trumpovým snahám. Podporují vedení v Kyjevě za každou cenu a pravděpodobně je „povzbuzují k naprosto absurdnímu pokračování jejich neústupnosti“. To je podle něj „velká chyba, která kyjevskému režimu nepřináší žádný prospěch“.
Z evropských států podporujících Kyjev stále zní, že chtějí zabránit „kapitulaci“ Ukrajiny. Kromě toho je pouze ruský prezident Putin považován za viníka zamezení mírových jednání. Rusko podle nich uplatňuje „taktiku zdržování“, jak nedávno uvedl i německý kancléř Friedrich Merz.
Trump: Možné letecké průzkumy – ale rozhodně žádné americké pozemní síly na Ukrajině
V letním rozhovoru na ZDF uvedl, že počítá s tím, že válka „bude trvat ještě dlouho“. Ani vojenské vítězství, ani ekonomické vyčerpání jedné strany nejsou v dohledu. Proto se zaměřuje na zachování „obranyschopnosti“ Ukrajiny. Merz chce vzhledem k pokračujícím útokům z Ruska zvýšit ekonomický tlak na Kreml.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naopak v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že v Bruselu již pracují na konkrétních plánech pro období po válce. V jednáních je „nasazení mezinárodních jednotek“ na Ukrajinu. USA podporují tento záměr jako součást bezpečnostních záruk po možném mírovém ujednání.
Prezident Trump uvedl v rozhovoru pro Daily Caller, že USA by možná byly připraveny podpořit Evropany například průzkumnými a kontrolními lety. Americké pozemní síly však nebudou nasazeny.
–etg–
