Aktualizováno 17. 9. 2025 10:05
Německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU) na základě nové monitorovací zprávy představila včera balíček opatření pro energetickou transformaci spolkové země.
Politička ujistila, že klimatické cíle pro roky 2030 (80 procent obnovitelných zdrojů) a 2045 (nulové emise) platí, nicméně dojde k úsporným změnám, které by měly udržet ceny energií pod kontrolou.
Desetibodový plán pro dekarbonizaci německé energetiky, který Reicheová nastínila, mají stavět na „pragmatismu a realitě“, systematickém snižování dotací a má dojít k vyvážení konkurenceschopnosti s klimatickou neutralitou.
„Aby byla [energetická transformace] úspěšná, musí být do středu pozornosti postavena spolehlivost, bezpečnost dodávek, cenová dostupnost a hospodárnost energetického systému pro naše podnikatelské prostředí,“ uvedla podle agentur ministryně. Jen tak lze podle ní zajistit pracovní místa, udržet konkurenceschopnost a posílit sociální soudržnost.
Přestože její resort prosazuje úpravu některých energetických politik, dosavadní vývoj považuje za úspěch. „Rozvoj obnovitelných energií je bezpochyby velkým úspěchem. Téměř 60 procent naší elektřiny dnes pochází z větru, slunce a dalších zdrojů,“ řekla Reicheová.
Mohutně dotovaná výstavba obnovitelných zdrojů však dosud nepřinesla Němcům slibované snížení cen. Drahá elektřina patří k jedněm z častých stížností místních firem. Komentátor a mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný se domnívá, že německá energetická transformace se děje „na úkor omezování či dokonce zániku průmyslových kapacit“. Berlín podle něj neudělá nic zásadního pro snížení nepřijatelných cen elektřiny pro průmysl a domácnosti, „které jsou s cenou 0,41 eura za kWh nejvyšší v Evropě“.
„Ledaže bude pokračovat v tom, že platby podpory OZE a poplatky za sítě pro průmysl převzal státní rozpočet neboli daňoví poplatníci,“ míní. Dodává, že Německo už investovalo do energetické transformace 800 miliard eur a dalších 100 miliard si na tento účel půjčila nová vláda kancléře Friedricha Merze.
Konec fixních výkupních cen pro nové soláry
Obnovitelné zdroje energie (OZE) se podle zprávy sice mají podporovat i nadále, ale v menší míře a s větší racionalitou. Ministerstvo oznámilo, že ukončí fixní výkupní ceny pro nové solární instalace, aniž by stanovilo přesný harmonogram změn.
Pevné výkupní ceny pro obnovitelné zdroje byly v Německu zavedeny před více než 20 lety. Zaručují majitelům solárních a větrných elektráren i dalších OZE fixní cenu za kilowatthodinu vyrobené a do sítě dodané elektřiny, obvykle na dobu 20 let. Provozovatelé tak vždy dostávají od státu zaplacenou pevně danou cenu za dodávku elektřiny, a to i v dobách tzv. negativních, to jest mínusových cen.
Tato politika sice snižuje podnikatelům rizika, zvyšuje zisky a v průběhu let vedla k masivním investicím do obnovitelných zdrojů, ale na druhé straně vytváří velké výdajové břemeno pro stát. Agentura Reuters uvádí, že v roce 2025 je na podporu OZE v Německu vyčleněno 16 miliard eur.
Kritikové ovšem namítají, že podpora OZE je příliš nákladná a že sektor je už dostatečně vyspělý na to, aby čelil tržním silám jako ostatní výrobny elektřiny. Reicheová tento argument, zdá se, zohlednila, neboť jedním z nových požadavků má být povinnost majitelů solárních zařízení účastnit se přímého trhu s elektřinou a prodávat za aktuální tržní ceny.
Mezi zvažované alternativy patří jiné tržní mechanismy, např. rozdílové smlouvy (contract for difference), kdy je výrobce energie placen, pokud tržní ceny klesnou pod dohodnutou úroveň, ale musí vrátit rozdíl, pokud ceny stoupnou nad tuto úroveň, anebo mechanismy pro zpětné získání výnosů, pokud přesáhnou určitou hranici.
Smutný v novém nastavení mnoho přínosného nevidí. „Ministryně Reicheová mluví o nutnosti zastavit garantované výkupní ceny z OZE, ale současně chce přejít na contracts for difference, které v podstatě znamenají totéž: zajišťují nadměrné kapacitě solárních i větrných elektráren stabilní zisky i při nulových záporných cenách elektřiny na trhu. To vše samozřejmě zaplatí spotřebitelé,“ podotkl pro Epoch Times.
Omezení větrných elektráren
Reicheová chce zřejmě zpomalit rozšiřování větrných farem na moři: „Optimalizací rozšiřování offshore lze ušetřit připojovací vedení a snížit náklady až o 40 miliard eur,“ řekla šéfka resortu. Dodala, že Německo musí plánovat realistickou spotřebu elektřiny. Scénáře poptávky pro rok 2030 se pohybují mezi 600 a 700 terawatthodinami. „Lze předpokládat, že poptávka po elektřině bude na spodní hranici tohoto rozmezí,“ míní.
Smutný má za to, že budoucí spotřeba bude ještě nižší, protože ekonomický úpadek země z posledních šesti let bude pokračovat i letos v důsledku zkomírajícího průmyslu.
Momentální kapacity přenosové sítě jsou omezené a elektřina z větrníků na severu Německa se nemůže všechna dostat na průmyslový jih. V době nadvýroby elektřiny tak musí správci přenosové sítě větrné elektrárny vypínat, aby nedošlo ke zhroucení sítě. Za takových podmínek nedává smysl, aby země přidávala další větrné zdroje.
Německo v současnosti buduje 700 km podzemního vedení přenosové sítě. Projekt SuedLink, který propojí sever s jihem podzemními kabely, již probíhá, čelí však zpoždění. Výstavba započala v říjnu 2024 a její dokončení se předpokládá koncem roku 2028. Předpokládané náklady mají činit 10 miliard eur.
Kabely pod zem už nepůjdou
Monitorovací zpráva uvádí, že náklady na rozšíření přenosové sítě vzrostou do roku 2045 na 440 miliard eur, k čemuž je třeba připočítat více než 235 miliard eur potřebných na investice do distribuční sítě.
Ministerstvo navrhuje koordinované rozšíření elektrické sítě v souladu s realistickým rozvojem zelených elektráren a úložných kapacit v jednotlivých oblastech. Rozmístění nových elektráren a bateriových či jiných úložišť energie má zohlednit regionální možnosti a potřeby co se týče sítí, připojení, dostupnosti ploch apod.
Součástí nastíněných opatření je i požadavek, aby se při rozšiřování sítí upřednostnilo nadzemní elektrické vedení, které je levnější.
Záložní kapacity
Ministerstvo vysvětlilo, že obnovitelné zdroje často už dnes vyrábějí více elektřiny, než je potřeba, zatímco v obdobích slabého větru a slunečního svitu dodávají příliš málo. Tento výpadek lze podle něj „eliminovat jen fosilními zdroji nebo dovozem“.
Jako řešení nabízí kombinaci záložních kapacit v podobě bateriových úložišť, vodních elektráren, elektráren na biomasu a plynových elektráren převoditelných na vodík. Přestože vodík jako nosič energie by měl hrát v budoucnu klíčovou roli v dekarbonizaci, zpráva uznává, že Německo do roku 2030 nedosáhne požadované domácí výrobní kapacity.
Spolková síťová agentura začátkem září upozornila ve své nové zprávě o bezpečnosti dodávek, že Německo bude do roku 2035 potřebovat postavit 35,5 GW nových plynových kapacit, aby dokázalo splnit své klimatické cíle. Tento výkon se rovná zhruba 118 plynovým turbínám. Pokud by nedošlo k uzavírce žádné stávající uhelné elektrárny, bude potřeba „pouze“ 42 nových plynových elektráren.
Ze všech rezervních ovladatelných kapacit jsou to právě fosilní plynové elektrárny, které nahradí fosilní uhelné elektrárny a budou hrát dominantní roli při výpadcích výroby z obnovitelných zdrojů. Protože však nepojedou stále, jejich provoz bude nákladný a bude muset být dotován státem, upozorňuje Smutný.
Němci si podle něj „z ideologických důvodů“ zavřeli v roce 2023 poslední tři plně funkční moderní jaderné elektrárny, aby se stali ihned poté čistým dovozcem elektřiny, zejména z jaderné Francie. „V roce 2024 činil rozdíl mezi vývozem a dovozem elektřiny 32 TWh ve prospěch importu,“ poznamenává energetický komentátor.
