Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy hlavní (byť pod taktovkou strany ryze formální) zákonodárný orgán v Čínské lidové republice, v pondělí zahájil své zářijové zasedání překvapivým krokem: revizí zákona o zahraničním obchodu.
Předložený návrh výrazně rozšiřuje právní nástroje Pekingu umožňující protiopatření vůči zahraničním osobám a organizacím, jejichž činnost je považována za „škodlivou pro suverenitu, bezpečnost nebo rozvojové zájmy Číny”.
Jako důvod pro uvalení jednostranných obchodních zákazů nebo omezení uvádí i „mimořádné situace v mezinárodních vztazích“. Zákon navíc stanovuje odpovědnost i pro subjekty, které napomáhají obcházení těchto protiopatření.
V případě schválení zákon dále upevní strategické využívání obchodu pro politické cíle a současně zvýší provozní rizika pro zahraniční firmy – zejména ty, které působí v citlivých odvětvích nebo mají vazby na země, které jsou s Čínou v konfliktu.
Není náhodou, že tento legislativní tlak přichází v době eskalace napětí v globálním obchodu. Minulý týden Čína uvalila antidumpingová cla ve výši až 62,4 % na dovoz vepřového masa z EU v hodnotě 2 miliard dolarů jako odvetu za cla EU na čínské elektromobily.
Velkou část tohoto exportu od klíčových producentů v EU – Dánska, Nizozemska a Španělska – tvoří v Číně populární vepřové ocásky, uši a nožičky, pro něž se alternativní trhy hledají jen těžce.
Paralelně s tím americký prezident Donald Trump vyzval EU, aby se připojila k Washingtonu a uvalila 100% cla na Čínu a Indii. Společně tak mají vyvinout tlak na obě země v souvislosti s nákupy ruské ropy, jíž jsou největšími odběrateli.
Společně tyto události poukazují na zvyšující se fragmentaci globální správy obchodu – zatímco Čína upevňuje své právo na odvetná opatření, USA tlačí na koordinovaná cla a EU čelí rostoucímu tlaku, aby se jednoznačně postavila na jednu stranu.
Převzato z webových stránek projektu Sinopsis.
