Evropští představitelé postupují v otázce obchodu s Čínou mírněji než Washington, ale evropské firmy je nyní tlačí k tomu, aby se inspirovali americkým příkladem.
Komentář
Agresivní postoj Washingtonu k obchodu s Čínou v poslední době přitahuje pozornost většiny médií – uvalování vysokých cel na čínské zboží, hrozby jejich dalšího zvýšení, omezení vývozu špičkových technologií do Číny a pobídky pro podniky, aby odebíraly suroviny z domácích zdrojů.
Evropští lídři sice vyjadřují obavy ohledně obchodu s Čínou a podnikli určité kroky k omezení jeho negativních dopadů, ale zatím postupovali mnohem opatrněji a mírněji než Spojené státy.
V poslední době však evropští podnikatelé začali tlačit na představitele na národní i unijní úrovni, aby svůj přístup k Číně zpřísnili. Tito podnikatelé uvádějí americký příklad jako vzor. Čínští vrcholní představitelé si toho nepochybně všimli a uvědomují si, že změna evropského přístupu jim ještě více ztíží zvládání již tak vážných domácích hospodářských problémů a neustálého tlaku ze strany Washingtonu.
V čele tohoto tlaku v evropském podnikatelském prostředí stojí automobilový průmysl, zejména firmy, které chtějí vyrábět elektromobily nebo se podílet na jejich výrobě. Podnikatelé tvrdí, že nevidí žádný praktický výsledek nedávných slibů předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové „podporovat domácí výrobu, aby se předešlo strategickým závislostem, zejména u baterií“.
Navzdory těmto slibům čelí mnozí tzv. výrobci originálního vybavení podle svých slov neutuchajícímu tlaku levnějších čínských produktů – od oceli až po celé baterie. Stěžují si, že strategie Evropské unie na snížení závislosti na Číně – Zákon o kritických surovinách z roku 2024 – je prostě příliš slabá.
Tento tlak ze strany byznysu označuje americká opatření za příkladná. Evropské firmy vyzdvihují americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act) jako mnohem lepší, než co nabízí představitelé EU. Podle nich zákon stanovuje závaznou politiku místního obsahu, přesně určuje podíl domácí výroby a ukládá sankce firmám, které nesplní tento standard.
V Evropě dnes podle nich neexistuje žádná sankce za to, když firma zvolí čínský zdroj místo evropského. Pokud podnik nakoupí suroviny z Číny namísto z evropských zdrojů, nic se nestane. Podnikatelé proto prosazují daňové pobídky pro evropské výrobce a dočasná cla na dovoz z Číny.
Zvlášť hlasitý je v této věci německý šéf AMG Lithium Stefan Scherer. Jeho postoj je pochopitelný – jeho továrna na lithium v Bitterfeld-Wolfenu je první evropskou rafinerií hydroxidu lithného a je v přímé konkurenci s mnohem vyspělejší čínskou výrobou baterií.
Ačkoli je – jak se od šéfa firmy očekává – ohledně vyhlídek svého podniku optimistický, Scherer důrazně prosazuje razantnější strategii EU, která by dlouhodobě chránila investice do evropských zdrojů. Bez takové strategie, říká s nadsázkou, by Evropa mohla rovnou „požádat o status čínské provincie“. Evropa je dnes podle něj na „rozcestí“ a potřebuje „zcela změnit globální vztahy“.
Peking tento tlak nepochybně sleduje a není z něj nadšen. Už teď má plné ruce práce se zdánlivě neřešitelnými domácími ekonomickými problémy – pokračující krizí v realitním sektoru, nedostatkem soukromých investic do náboru a rozšiřování výroby a domácnostmi, které nereagují na žádné podněty k vyššímu utrácení.
Čína zároveň čelí Washingtonu, jehož postoj lze označit za vyloženě konfrontační – omezuje prodej špičkových technologií do Číny, jak připomínají evropští podnikatelé, aktivně podporuje domácí výrobu a už zavedl vysoká cla na čínské zboží dovážené do USA, přičemž hrozí zavedením dalších.
Pokud se Evropané vydají stejnou cestou, jak si evropští podnikatelé přejí, Čína bude čelit ještě větším hospodářským potížím než dnes – téměř o polovinu větším než v současnosti.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí odrážet stanovisko Epoch Times.
–ete–
