Vědci odhalují, proč lymská borelióza přetrvává, a jak s ní bojovat.
V boji s lymskou boreliózou se vědci možná blíží ke dvěma zásadním průlomům: k opomíjenému antibiotiku, které dokáže infekci odstranit ve výjimečně nízkých dávkách, a k novým poznatkům o tom, proč u některých pacientů příznaky přetrvávají i dlouho po léčbě.
Ve dvou studiích nedávno publikovaných v časopise Science Translational Medicine vědci ukázali, že piperacilin – antibiotikum schválené americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) – odstranil infekci u myší v dávkách až 100krát nižších než doxycyklin, který je v současnosti prvně voleným lékem.
Na rozdíl od doxycyklinu cílí piperacilin přímo na bakterie způsobující lymskou boreliózu a šetří střevní mikrobiom, který je užíváním doxycyklinu obvykle narušen.
„Co nás překvapilo, byla účinnost piperacilinu i při opravdu nízkých dávkách,“ uvedl pro Epoch Times Brandon L. Jutras, profesor mikrobiologie a imunologie na Feinberg School of Medicine při Northwestern University a hlavní autor studie. „Nemusíme ho podávat v koncentraci, která by zabíjela i jiné mikroby.“
Tým také zjistil, že zbytky bakterií lymské boreliózy mohou v těle přetrvávat i po léčbě antibiotiky, což by mohlo vysvětlovat, proč někteří lidé trpí chronickými příznaky i po vyléčení infekce.
Peptidoglykan – složka buněčné stěny bakterií lymské boreliózy – může v organismu přetrvávat, vyvolávat dlouhodobé imunitní reakce a pomoci tak vysvětlit příznaky tzv. posttreatment Lyme disease (PTLD), tedy postinfekční boreliózy, kdy pacienti nadále pociťují obtíže i měsíce či roky po zdánlivém vyléčení infekce.
Cílenější přístup
Lymská borelióza je infekční onemocnění, které se přenáší na člověka kousnutím infikovaného klíštěte Ixodes scapularis (tzv. černonohé klíště). Pokud není léčena, může vést k neurologickým i srdečním komplikacím.
Piperacilin působí tak, že narušuje unikátní způsob, jakým si bakterie Borrelia burgdorferi – původce lymské boreliózy – buduje buněčnou stěnu. Tento proces je právě pro její přežití zásadní.
Díky tomuto cílenému mechanismu vědci předpokládají, že piperacilin na rozdíl od širokospektrálních antibiotik, jako je doxycyklin, nenaruší střevní mikrobiom. Zda by tento přístup mohl také pomoci zabránit rozvoji postinfekční boreliózy (PTLD), však studie neřešila.
Jutrasův tým otestoval téměř 500 léčiv schválených FDA a sledoval, jak jednotlivé látky ovlivňují schopnost bakterie vytvářet charakteristickou buněčnou stěnu.
„Doslova jsme mohli sledovat, co se děje s buněčnou stěnou, když jsme přidali antibiotikum,“ popsal Jutras. „Piperacilin tento proces narušil způsobem, který byl neobyčejně specifický pro borrelie.“
V současnosti se piperacilin používá k léčbě zápalu plic a infekcí močových cest a není schválen pro léčbu lymské boreliózy u lidí.
Vědci však vidí potenciál i v jeho preventivním využití. Představa je, že jediná dávka podaná bezprostředně po přisátí klíštěte by mohla infekci zastavit ještě před jejím propuknutím.
Včasná diagnóza bývá složitá – malé klíště může uniknout pozornosti, první příznaky se často objevují až po dnech či týdnech, a ne všichni pacienti vyvinou typickou „terčovitou“ vyrážku.
Diagnostické testy navíc většinou spoléhají na protilátky, jejichž tvorba nějakou dobu trvá, což vede k falešně negativním výsledkům v rané fázi infekce.
„Představte si, že vás kousne klíště a jdete k lékaři. Dnes vám možná řekne, abyste čekali na příznaky nebo pozitivní test,“ uvedl Jutras. „S piperacilinem by ale šlo podat jedinou preventivní dávku. Neohrozila by váš mikrobiom a mohla by nemoc úplně zastavit.“
Podle něj ale musí být účinnost piperacilinu nejprve potvrzena v klinických studiích, než jej budou moci lékaři předepisovat.
Někteří odborníci zároveň varují, že i nízké dávky antibiotik mohou přispívat k rozvoji antibiotické rezistence.
„Otázka zní: převáží přínos možné prevence lymské boreliózy riziko pro mikrobiom pacienta a celospolečenský problém antibiotické rezistence?“ napsal v e-mailu pro Epoch Times doktor Clayton Bell, lékař specializující se na integrativní přístup k borelióze. „Pokud se piperacilin ukáže jako vysoce účinný, pak by to byl jasný argument pro jeho využití k prevenci tohoto potenciálně vyčerpávajícího onemocnění,“ dodal. Upozornil ale, že piperacilin je k dispozici pouze ve formě nitrožilní či nitrosvalové aplikace, a proto je nepravděpodobné, že by byl prakticky použitelný k plošné prevenci po kousnutí klíštětem.
Mezi vedlejší účinky doxycyklinu patří trávicí obtíže, zvýšená citlivost na sluneční záření a riziko ovlivnění vývoje kostí a zubů u dětí. V těhotenství se také nedoporučuje.
Piperacilin, který se běžně používá spolu s dalším antibiotikem (tazobaktamem) k léčbě zápalu plic a infekcí močových cest, může vyvolat alergické reakce nebo změny jaterních funkcí. Vědci však upozorňují, že výrazně nižší dávky použité v této studii – a skutečnost, že nebyl kombinován s jiným antibiotikem – mohou znamenat příznivější bezpečnostní profil.
Přečtěte si také:
Proč příznaky lymské boreliózy přetrvávají
Lymská borelióza je dnes nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty ve Spojených státech. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že každoročně je diagnostikováno a léčeno přibližně 500 000 Američanů.
Na rozdíl od většiny infekcí, kde se hlavní pozornost soustředí na akutní fázi, je u lymské boreliózy významným problémem i to, že u části pacientů se po léčbě rozvinou chronické příznaky – únava, bolesti a tzv. mozková mlha – které na další léčbu nereagují.
Studie Harvardovy univerzity z roku 2022 ukázala, že 14 procent pacientů léčených na lymskou boreliózu následně trpělo postinfekční boreliózou (PTLD).
V současnosti neexistuje žádná oficiálně schválená léčba PTLD. Péče se obvykle zaměřuje na zmírnění příznaků, jako je únava, bolesti kloubů či kognitivní potíže, a to prostřednictvím podpůrné léčby, změny životního stylu a v některých případech také prodloužených či opakovaných antibiotických kúr.
Podle Jutrase a jeho týmu mohou přetrvávající zbytky bakterií vyvolávat imunitní reakci napodobující chronické onemocnění, i když již živé bakterie v těle nezůstávají. Tyto fragmenty peptidoglykanu byly nalezeny v játrech a kloubní tekutině pacientů s boreliózní artritidou, kde nadále spouštěly imunitní odpověď.
Ve srovnání s jinými bakteriemi je peptidoglykan borrelií odolnější vůči rozkladu, pravděpodobně kvůli své jedinečné struktuře – rysu, který je podle vědců ovlivněn samotnou biologií klíštěte.
Holistické přístupy k prevenci
Aby se snížilo riziko přetrvávajících příznaků, mnoho lékařů specializujících se na léčbu lymské boreliózy volí holistický přístup k prevenci a zotavení. Snížením počtu zbytkových patogenů a posílením funkce imunitního systému mohou tyto strategie pomoci zvládat obtíže a dokonce snížit riziko rozvoje postinfekční boreliózy (PTLD).
Doktor Bell zdůraznil význam odhalování koinfekcí, jako jsou Bartonella, Babesia, Ehrlichia, Anaplasma či skvrnitý tyfus Skalistých hor, stejně jako řešení expozice plísním a mykotoxinům. „Pokud jsou přítomny koinfekce nebo toxiny z plísní a zůstanou neléčené, pacient bude mít s uzdravením z boreliózy mnohem větší potíže,“ uvedl.
Bylinné přípravky, například Cryptolepis a křídlatka japonská (Polygonum cuspidatum), mohou pomoci snížit bakteriální zátěž a posílit přirozené obranné mechanismy organismu. Podle Bella mohou být tyto rostliny po odeznění akutní infekce vhodnější volbou než antibiotika pro dlouhodobou udržovací terapii.
Kromě bylin jsou důležitou součástí zotavení také změny životního stylu – upřednostňování kvalitního spánku, lehký pohyb, jako je chůze nebo jóga, a minimalizace vystavení environmentálním toxinům.
Místo po přisátí klíštěte je vhodné omýt mýdlem a vodou a samotné klíště odstranit pinzetou tahem vzhůru – bez kroutivého pohybu či rozdrcení.
Časné příznaky lymské boreliózy (3–30 dnů po expozici):
- typická „terčovitá“ vyrážka (erythema migrans)
- horečka, zimnice, únava
- bolesti svalů a kloubů
- zduření mízních uzlin
Pozdější příznaky (týdny až měsíce po infekci):
- výrazné otoky či bolesti kloubů
- pokles mimiky na jedné polovině obličeje (obrna lícního nervu)
- necitlivost nebo brnění
- nepravidelný srdeční rytmus
- kognitivní potíže, například poruchy paměti
–ete–
Více článku o zdraví najdete zde:
