V místě, kde podle legend Praotec Čech pronesl slavnou větu o zemi zaslíbené a usadil svůj národ, dnes zavlály české vlajky. Stovky lidí se sešly a pokusily se obejmout celou horu Říp.
Na den České státnosti se odhadem stovky vlastenců vypravily přiblížit se k historii počátků české země. Skupina lidí se proto kolem desáté začala scházet pod horou, kde je uvítali organizátoři – spolek Obrozenci 2.0 a iniciativa Zlatý špendlík, který spoluzakládal český zpěvák a aktivista Daniel Landa.
„Je úplně jedno, kdo čemu věří, kdo koho volí. My jsme se tady sešli jako lidi, jako duše, abychom uctili tisíciletou památku naší posvátné hory, a pokusili se ji obejmout. Je to takový kulturně magický úkon,“ řekl při úvodu akce Landa.
Promluvil i právník Jaroslav Janovec, který už téměř tři desetiletí spoluorganizuje výstupy na Říp. Janovec mimo jiné zmínil důležitost státnosti nejen pro zemi, ale pro každého jedince: „Dnešní den je jeden z nejdůležitějších svátků, které máme. Protože to je svátek každého z nás.“ Právě proto si přítomní jako kulturní vložku připomněli i historické texty.
„První a nejnaléhavější péče naše musí být o národnost, o jazyk. Bratři milí, nedejte se svésti neupřímnými hlasy, kteří říkají, že to jest jen torna, jen věc postradatelná,“ přednesl Janovec slova spisovatele Karla Havlíčka Borovského.
Další staré texty připomínaly příchod praotce Čecha a Čechů. Zazněla například ukázka z knihy Volání rodu od spisovatele Eduarda Štorcha nebo Pověsti lidu českého od historika Augusta Sedláčka.
Nejznámější text o Praotci Čechovi z díla Staré pověsti české od Aloise Jiráska přečetl předseda strany Svobodných Libor Vondráček. „Jsme moc rádi, že Alois Jirásek zaléval kořeny českého stromu, protože všichni chceme, aby náš strom plodil, abychom žili v blahobytu, a aby se nám dařilo. Ale ne všichni si dostatečně uvědomují, že strom, který nemá zalité kořeny, nemůže růst, nemůže plodit, nemůže mít velikou korunu,“ řekl poté Vondráček. Právě proto považuje za důležité si připomínat autory, kteří českému národu významně přispěli.
Obejmutí hory
Po kulturním okénku se jak dospělí, tak děti rozdělili na dvě skupiny a ze dvou stran se vydali kolem Řípu, kde se postavili vedle sebe. Společně tak vytvořili dlouhou řadu a čekali, až kolem nich Landa projede na motorce. Zvuk motorky totiž signalizoval, že se vlastenci mají chytnout za ruce a pokusit se horu obejmout.
Kompletně se horu obejmout nepodařilo, to ale podle Landy ani nebylo primárním cílem. „My akci nepořádáme s primárním účelem ten Říp obejmout celý, na to bychom potřebovali o dost víc lidí, myslím, že víc než dva tisíce,“ přiblížil pro Epoch Times Landa. Událostí chtěli dle něj hlavně uctít státnost, posvátnou horu a chytit se za ruce. Od celého obejmutí údajně chyběla docela velká část.
Podle Landy se účastníkům letos podařilo na chvíli upozadit své rozdíly a názory a zaměřit se pouze na uctění české historie. „Když projíždíte kolem lidí, kteří se drží za ruce, každý se usmívá, nikdo se neptá, kdo je co zač, je to opravdu moc hezký pohled,“ popsal.
Po gestu se vlastenci i s vlajkami vydali směrem na vrchol hory. „Nahoře se bude náš amatérský sbor pokoušet zazpívat nejstarší chorály, opravdu pokladnice české kultury, je to Hospodine, pomiluj ny a Svatováclavský chorál,“ sdělil Landa.
Zlatý špendlík vznikl v roce 2021 jako občanská iniciativa v reakci na vládní opatření v souvislosti s pandemií covidu-19, projekt Obrozenci 2.0 má za cíl „probudit v občanech zodpovědnost za národní dědictví a hodnoty“.
