I malé, ale opakované dávky se mohou v těle časem hromadit.
Na našich kuchyňských policích tiše čekají potraviny, kterým důvěřujeme – chléb, rýže, mořské plody či proteinové prášky. Mají nás vyživovat, ale ve skutečnosti mohou skrývat tichou hrozbu: těžké toxické kovy. Výzkumy stále častěji ukazují, že tyto neviditelné kontaminanty souvisejí se srdečními onemocněními a že i malé každodenní expozice mohou mít kumulativní účinek – nenápadně, ale vytrvale narušují zdraví našeho kardiovaskulárního systému.
Těžké kovy v potravinách
Tzung-Hai Yen, ředitel Klinického centra pro otravy při nemocnici Chang Gung Memorial Hospital na Taiwanu a odborník na toxikologii a nefrologii, uvedl pro Epoch Times, že těžké kovy jako olovo, kadmium a rtuť jsou běžně v prostředí široce rozšířené. Zejména kadmium se na rozdíl od jiných kovů snadno vstřebává do zemědělských plodin, zeleniny a rýže, což z potravin činí významný zdroj expozice.
Mořské plody
„Mořské plody patří mezi nejčastější zdroje vystavení těžkým kovům,“ říká Chung-Yin Lin, odborný asistent z Institutu radiologického výzkumu při univerzitě Chang Gung na Taiwanu.
Těžké kovy pronikají do mořského potravního řetězce procesem zvaným bioakumulace – tedy hromaděním znečišťujících látek, jako je rtuť nebo kadmium, v živých organismech. Vše začíná tím, že mikroskopický plankton absorbuje z vody kontaminanty. Plankton pak pozřou malé ryby, ty zase větší ryby a koncentrace těžkých kovů se s každým stupněm potravního řetězce zvyšuje.
„Velké dravé ryby – jako tuňák, mečoun nebo královská makrela – mají obvykle nejvyšší hladiny těžkých kovů. Korýši, například krevety a krabi, mohou navíc hromadit i toxický anorganický arsen,“ dodává Lin.
Chléb
Kontaminace chleba těžkými kovy může vzniknout v několika fázích. Podle Lina mohou pšenice a další obiloviny absorbovat olovo nebo kadmium z kontaminované půdy, hnojiv či zavlažovací vody ještě před sklizní. Další stopové množství kovů se může dostat do potravin během zpracování – například sůl, droždí nebo jedlá soda mohou obsahovat zbytky kovů ze svého výrobního procesu, obalů nebo skladovacího zařízení.
Sůl z určitých oblastí může přirozeně obsahovat těžké kovy a jedlá soda může tyto látky absorbovat během výroby.
Ačkoli se tato množství mohou zdát zanedbatelná, dlouhodobá každodenní konzumace i malého množství kovů může mít měřitelné zdravotní dopady. Právě tato skutečnost přivedla vědce k otázce, zda by mohla pravidelná konzumace chleba – zejména kontaminovaného těžkými kovy – přispívat k rozvoji chronických onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob.
Studie zveřejněná letos v lednu v časopise Scientific Reports se zabývala souvislostí mezi konzumací chleba a zdravím srdce. Vědci analyzovali stravovací návyky a zdravotní údaje 180 dospělých – 90 osob s diagnostikovaným kardiovaskulárním onemocněním a 90 bez něj. Měřili hladiny těžkých kovů ve vzorcích chleba, který účastníci běžně jedli, a porovnávali je s výskytem onemocnění.
Výsledky byly pozoruhodné: S každou další denní porcí chleba kontaminovaného těžkými kovy se riziko kardiovaskulárního onemocnění zvýšilo o 12 procent – i po zohlednění faktorů, jako je věk, pohlaví, kouření nebo celková strava. Tento závěr naznačuje, že chléb – považovaný za základní potravinu – může být skrytým přispěvatelem k riziku srdečních onemocnění, pokud je vyráběn ze znečištěných surovin.
Rýže
V květnu zveřejnila organizace Healthy Babies Bright Futures zprávu, která analyzovala 145 vzorků rýže různých značek – domácích i dovážených – zakoupených po celých Spojených státech. Studie odhalila přítomnost několika těžkých kovů, včetně anorganického arsenu, kadmia, olova a rtuti, přičemž nejvyšší koncentrace byla zjištěna právě u anorganického arsenu.
Zpráva zkoumala deset druhů obilovin a 105 značek rýže z dvaceti velkých amerických měst. Hlavní zjištění byla následující:
- Anorganický arsen byl zjištěn ve všech testovaných vzorcích rýže.
- Více než čtvrtina vzorků překročila limit pro obsah anorganického arsenu stanovený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro dětské rýžové kaše.
- Kadmium bylo nalezeno u všech vzorků kromě jednoho.
- Hnědá rýže pěstovaná na jihovýchodě USA – nebo označená jako „Grown in the USA“ – vykazovala nejvyšší průměrné hladiny těžkých kovů.
Protože je rýže základní potravinou, i malé množství těžkých kovů se může v těle časem kumulovat.
Studie z roku 2024 prokázala, že konzumace rýže kontaminované těžkými kovy byla spojena s 18% zvýšením rizika kardiovaskulárních onemocnění. V případě arsenu bylo riziko dokonce o 49 % vyšší.
Papriky
Studie, která analyzovala 21 prvků – od nezbytných po toxické – v čerstvých, sušených a zpracovaných paprikách, zjistila, že všechny vzorky obsahovaly toxické prvky, jako je olovo, kadmium a arsen. V menším počtu vzorků byla detekována také rtuť.
Proteinové prášky
Proteinové prášky patří mezi nejpoužívanější doplňky stravy ve Spojených státech, jejichž prodeje v roce 2023 přesáhly 9,6 miliardy dolarů. Nedávná studie však upozornila, že mnoho komerčně prodávaných proteinových prášků obsahuje těžké kovy, zejména olovo a kadmium.
Výzkum analyzoval 160 proteinových prášků od 70 předních značek a zjistil zvýšené hladiny olova ve většině produktů. Výsledky ukázaly, že:
- 77 % rostlinných proteinových prášků,
- 79 % organických proteinových prášků,
- a 65 % čokoládových příchutí
…překročilo bezpečnostní limity stanovené podle kalifornské normy Proposition 65.
Studie rovněž zjistila, že organické proteinové prášky obsahovaly vyšší množství těžkých kovů než neorganické – průměrná hladina olova byla třikrát vyšší, zatímco hladina kadmia dvakrát vyšší.
Největší míru kontaminace vykazovaly rostlinné proteinové prášky – hladina kadmia byla pětkrát vyšší a olova třikrát vyšší než u prášků na bázi syrovátky.
Ze všech příchutí měly čokoládové proteinové prášky nejvyšší koncentrace těžkých kovů – výrazně převyšovaly úrovně nalezené u příchutí vanilkových i ostatních.
Jak snížit vystavení těžkým kovům
Těžké kovy se po vstupu do těla velmi obtížně vylučují. Některé z nich mají biologický poločas rozpadu 10 až 30 let a přirozené detoxikační a antioxidační systémy organismu si s dlouhodobou, nízkoúrovňovou expozicí často nedokážou poradit, upozorňuje Tzung-Hai Yen. Proto je zásadní vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem těžkých kovů.
Odborníci doporučují několik praktických kroků, jak snížit množství těžkých kovů, které se do těla dostávají z potravy:
- Volte menší mořské ryby: Upřednostňujte čerstvé ryby o délce 10–30 centimetrů. Velké dravé druhy totiž často obsahují vyšší koncentrace rtuti a dalších kovů.
- Omezte porce hlubinných a syrových ryb: Pokud vážíte kolem 50 kilogramů, konzumujte maximálně 80 gramů týdně – zhruba půl dlaně nebo tři až čtyři plátky sashimi. Těhotné ženy a děti do šesti let by se měly hlubinným rybám zcela vyhnout.
- Rýži důkladně proplachujte: Před vařením ji opláchněte alespoň třikrát, čímž lze výrazně snížit obsah arsenu. „Arsen je rozpustný ve vodě, takže tento jednoduchý krok může významně omezit jeho množství v rýži i dalších plodinách,“ vysvětluje Yen.
- Vyhýbejte se vnitřnostem: Omezte či zcela vynechejte potraviny, jako jsou vepřová a kuřecí játra nebo žaludky, které často hromadí těžké kovy, upozorňuje Ming-Wei Chao, certifikovaný toxikolog z American Society of Toxicology.
Podpora detoxikace stravou a bylinami
Některé byliny mohou napomáhat ochraně organismu před toxickými účinky těžkých kovů. Například černý kmín (Nigella sativa) prokázal v několika studiích ochranné účinky proti jejich toxicitě.
Jingduan Yang, generální ředitel Northern Medical Center v New Yorku, sdílí tradiční recept, který má podle východní medicíny podpořit přirozené detoxikační procesy těla.
Polévka z mungo fazolí a pelyňku
Lehká léčivá polévka spojuje detoxikační účinky bylin a luštěnin, které jsou východními kulturami po staletí ceněny pro své čistící vlastnosti.
Ingredience:
- 10 g černé houby (např. jidášovo ucho)
- 20 g zelených mungo fazolí
- 5 g pelyňku (Artemisia)
- 3 g sušené mandarinkové kůry
- 1 litr vody
Postup:
- Černou houbu a mungo fazole důkladně propláchněte a namočte na dvě hodiny.
- Pelyněk i mandarinkovou kůru opláchněte.
- Všechny suroviny vložte do hrnce.
- Přiveďte k varu a poté na mírném ohni vařte, dokud nejsou suroviny měkké.
Černá houba obsahuje rostlinné želatinové látky, které mohou na sebe vázat těžké kovy a napomáhat jejich vylučování z těla. Pelyněk, bylinka z čeledi hvězdnicovitých, je známý svými močopudnými a potopudnými účinky, zatímco mungo fazole jsou tradičně ceněny pro svůj detoxikační účinek.
–ete–
