„Jako na výročí Křišťálové noci pomalovat židovské náhrobky hákovými kříži,“ kritizovali umělci vysoké školy

Aktualizováno 23. 10. 2025 ve 13:45 o vyjádření FAMU a UMPRUM.

Jan Svěrák, Ivan Trojan, Jan Hřebejk, Milan Šteindler, Irena Pavlásková a dalších několik desítek režisérů, scénáristů a umělců se včera podepsalo pod veřejný dopis univerzitám. Se „znechucením“ kritizovali vyvěšení palestinských vlajek na výročí pogromu 7. října.

Spousta slavných absolventů FAMU v dopise, který včera uveřejnil server Novinky.cz, napsala: „Se znechucením jsme zjistili, že na výročí pogromu 7. října byly budovy vysokých škol, kterých jsme mnozí z nás absolventi, okupovány propalestinskými extremisty a jejich prostory se staly místem projevů nenávisti namířené proti židovskému státu.“

Deset dnů zpátky totiž na některých vysokých školách zavlály palestinské vlajky v den, kdy si lidé připomínali dva roky od útoku hnutí Hamás na židovský stát Izrael. V roce 2023 palestinští ozbrojenci napadli Izrael a dle médií usmrtili kolem 1 200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. 

Namísto uctění památky zavražděných židovských civilistů univerzity dle umělců propagovaly narativy teroristické organizace. „Tak jako se vlajka Ruské federace stala symbolem ruského imperialismu a autokrata Putina spíše než vlajkou ruských občanů, tak jako se svastika a říšská orlice staly symboly hnědé ideologie nacismu, a nikoliv hinduistickým symbolem slunečního kotouče, a ani vlajkou německého národa, stejně tak byla palestinská symbolika zneužita protižidovskými aktivisty a stala se standartou Hamásu, brutálního teroristického režimu, který vládne v Gaze,“ doplňuje dopis.

Od 7. října roku 2023 se dle umělců dá konstatovat, že se palestinská vlajka stala de facto standartou evropského antisemitismu, pod kterou jsou „uráženi, napadáni, biti a vražděni evropští Židé,“ a ničeny židovské domy, instituce a obchody. „Dveře židovských spoluobčanů jsou značkovány žlutými hvězdami jako v dobách norimberských zákonů,“ přirovnali signatáři.

Vyvěšení palestinských vlajek na budovy FAMU, UMPRUM a AVU v onen den je dle signatářů „totéž, jako vyvěsit vlajky Ruské federace na výročí invaze na Ukrajinu, jako vyvěsit sovětské vlajky na výročí 21. srpna, jako na výročí Křišťálové noci pomalovat židovské náhrobky hákovými kříži a předstírat, že jde o oslavu slunce“.

Na konci dopisu signatáři vyzvali vedoucí činitele univerzit k tomu, aby aktivně bránili „dalšímu šíření antisemitismu, učinili řádná opatření proti propagaci teroristické organizace Hamásu a nedopustili, aby se z FAMU, UMPRUM a AVU staly hlásné trouby antisemitské propagandy”.

Kdo dopis podpořil?

Seznam signatářů se skládá ze spousty známých jmen, od režisérů, herců, scénáristů po malíře, fotografy, hudebníky a další osobnosti. Většina z nich studovala a absolvovala jednu ze zmíněných škol.

Dopis podepsal například režisér a scénárista Jan Svěrák, který je držitelem třech Českých lvů a jednoho Oscara, stojí například za režií snímků Kolja či Obecná škola. Obdobně i třeba Ivan Trojan se objevil ve spoustě známých českých filmů a seriálů, například Četnické humoresky, Anděl Páně či Želary. Za svou kariéru obdobně obdržel spoustu ocenění. S blížícím se vánočním období se na televizních obrazovkách objeví tradiční snímek Pelíšky, za kterým stojí režisér Jan Hřebejk, mimo jiné také signatář dopisu.

Na vědomí dopis vzal prezident Petr Pavel, ministr kultury Martin Baxa (ODS), vedle něj i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Reakce univerzit

Vedoucí oddělení komunikace FAMU Klaudie Osičková pro deník Epoch Times napsala, že vyvěšení palestinských vlajek byla studentská iniciativa a vedení školy o ní nebylo předem informováno. „Událost byla následně projednána na pravidelném zasedání Akademického senátu FAMU, které je přístupné všem členům a členkám akademické obce. Na zasedání zazněly kritické hlasy a proběhla věcná polemika nad načasováním a vyzněním celé akce. Senát přijal usnesení vyjadřující znepokojení nad porušováním lidských práv a připojil se k výzvě za solidaritu se studujícími a vyučujícími ve válkou zmítané oblasti,” doplnila Osičková.

V uplynulých dnech byla FAMU v reakci na tyto události vystavena řadě nenávistných reakcí, vyhrůžek a hrubých urážek, napsala Osičková. FAMU však podle ní „jednoznačně odmítá jakékoli projevy verbálního násilí, antisemitismu a xenofobie, a zavrhuje ideologie směřující k potlačení základních lidských práv a svobod.“ Zároveň se ohrazuje proti tvrzením, že vyjádření solidarity či soucitu, o jejichž formě i načasování lze vést věcnou diskusi, představují šíření nenávisti nebo propagaci extremismu, poznamenala Osičková. „Taková tvrzení jsou nepravdivá, nebezpečná a poškozují jak jednotlivce, tak celou instituci,” řekla vedoucí oddělení komunikace.

„Vedení FAMU stojí za svými studujícími, vyučujícími a ostatními zaměstnanci a zaměstnankyněmi, kteří v diskusi projevují slušnost, věcnost a respekt. Usilujeme o to, aby fakulta zůstala prostorem otevřenosti a vzájemné úcty, kde lze svobodně vyjadřovat nesouhlas i solidaritu, aniž by kdokoli musel čelit nátlaku či zastrašování kvůli svým postojům. Současné útoky vůči členům a členkám akademické obce považujeme za zcela nepřijatelné,” sdělila Osičková.

Zaměstnankyně oddělení veřejných vztahů UMPRUM Kamila Stehlíková odkázala deník Epoch Times na veřejné stanovisko univerzity. „Vyvěšení transparentu podporujícího Palestince v pásmu Gazy na budově UMPRUM nevyjadřuje oficiální stanovisko vedení školy ani akademické obce jako celku. Rostoucí počet civilních obětí v izraelsko-palestinském konfliktu v nás vzbuzuje lítost, stejně tak rostoucí spirála nenávisti mezi těmito národy znemožňující trvalé mírové řešení v této části světa. Za nepřijatelné však považujeme spojit výraz solidarity s obětmi násilí na palestinské straně s datem výročí největšího poválečného protižidovského pogromu, který Hamás spáchal 7. října 2023,” stojí ve vyjádření.

Redakce deníku Epoch Times s žádostí o vyjádření kontaktovala i AVU, ale do doby vydání článku neobdržela odpověď.