Komentář
Takové dny jako nyní trhy se zlatem a stříbrem nezažily od konce 70. let. Pro investory a hromaditele těchto osvědčených kovů je to výjimečná doba. Lidé, kteří si zachovali důvěru v „reálné“ hodnoty, jsou odměněni. Pro všechny ostatní jde o znepokojivý signál, co může následovat.
Po tisíce let byly tyto dva kovy nejcennější v lidské historii. Proto se staly penězi – prostředkem, za který se nakupují jiné statky. Peníze se jím stávají proto, že je tak vybere trh. Jsou nejlépe směnitelným zbožím.
Zlato a stříbro tuto definici vždy naplňovaly: mají jednotnou kvalitu, vysokou hodnotu na jednotku hmotnosti, jsou trvanlivé a snadno dělitelné. Proto se staly penězi ve většině průmyslově se rozvíjejících zemí.
Nedávno jsem koupil několik starých amerických čtvrťáků a desetníků ze stříbra. Jejich cena je dnes mnohonásobně vyšší než nominální hodnota, protože měna ztratila hodnotu, zatímco cena kovu stoupla. Je příjemné je držet v ruce – připomínají, co znamenají „zdravé peníze“. Symbolizují také ekonomickou a finanční nezávislost.
Uplynulo půl století od nástupu éry nekrytých peněz. Spojené státy se pustily do experimentu s měnou bez skutečného krytí. Je to jen papír nebo čísla v systému. Mělo to být moderní. Obrátili jsme se zády k „barbarskému reliktu“, jak zlato označil J. M. Keynes.
Předpověď na počátku fiat éry měny zněla, že hodnota těchto kovů klesne na úroveň jejich průmyslového využití. Měnová přirážka zmizí, protože přestanou být penězi. Rozhodovat už neměly „relikty“, ale intelektuálové.
Stalo se pravý opak. V 70. letech cena zlata i stříbra prudce vzrostla. Byl to masivní projev důvěry v reálné hodnoty – a políček nové elitě, která slibovala lepší systém. Pro ni to byla potupa.
Zdá se, že se právě vydáváme na další podobnou vlnu. Ceny obou kovů strmě rostou.
Po celém světě to vypadá jako útěk k reálným aktivům. Centrální banky nakupují zlato a stříbro. Velcí investoři, silně zadlužení brokeři, obrovské instituce, běžní spotřebitelé – všichni se teď snaží získat co nejvíce těchto kovů.
Dočkáme se korekce? Možná. Ale jde o znepokojivý jev. Odráží nedostatek důvěry v náš svět fiat měny.
Současná data skutečně naznačují důvod k obavám. Inflace téměř zmizela krátce poté, co se v USA úřadu ujal Donald Trump. Stalo se to bez jasného vysvětlení – možná díky optimistickému očekávání firem, že zvládnou vyšší náklady, protože je čekají větší zisky.
Ačkoli se za Trumpa dějí výrazné změny – v oblasti migrace, obchodu, omezení moci státní správy, omezení programů rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI), ve svobodě projevu či transparentnosti veřejného zdravotnictví – jiné oblasti tak úspěšné nejsou. Vládní výdaje jsou stále neúměrné. Federální rezervní systém znovu zrychlil kvantitativní uvolňování. A Trumpova administrativa tlačí na snížení úrokových sazeb.
Mezitím inflace přestala klesat. Znovu roste.
To není dobrý trend. Pro Trumpovu administrativu je to zlověstné znamení.
Pokud existuje síla, která by mohla zničit všechno pozitivní, co se od ledna 2025 podařilo, je to právě inflace. Když lidé nedokážou zaplatit své účty, celá politika se mění v divadlo. Lidé budou vinit Trumpa – oprávněně či nikoli. Stane se to během jeho vlády.
Dějiny jsou plné příkladů vlád, které si problém inflace uvědomily až příliš pozdě. Centrální banka výmarského Německa v roce 1920 netušila, že za tři roky dojde k úplnému zhroucení německé měny. Centrální bankéři jsou vždy přesvědčeni, že situaci mají pod kontrolou.
Mají ji pod kontrolou – dokud ji nemají. A to je právě to nebezpečí. Federální rezervní systém nyní musí vzdorovat Trumpově administrativě, udržet sazby vysoko a měnovou politiku přísnou. Mohlo by to vyvolat recesi, ale ta se dá zmírnit deregulací a nižší daňovou zátěží.
Co však nelze snadno napravit, je druhá vlna inflace. A právě tu naznačuje růst cen drahých kovů. Trhy tím vysílají vážný signál: nejsou přesvědčeny, že Trumpova administrativa má fiskální a měnovou politiku pod kontrolou. Pravda je, že nemá. Dluhová krize se zhoršuje a ne naopak. Vypadá to, že červený inkoust stále teče bez ohledu na to, co udělal DOGE, a bez ohledu na všechna škrtnutí byrokracie a nákladů úřadů.
Zde leží hlavní příčina boomu zlata a stříbra. Jde o útěk k bezpečí v očekávání možné budoucí krize. Ale hrají roli i další faktory, například nově se rýsující krize regionálních bank nebo přetrvávající problémy s komerčními nemovitostmi. Nikdo přesně neví, jak pevný nebo vratký je současný finanční systém založený na fiat měně.
Závažná finanční krize může být skutečně blízko. Ceny bydlení ve Spojených státech jsou mimo kontrolu. Finanční trhy propadají mánii kolem umělé inteligence. Pákový efekt v každém sektoru je bezprecedentní. Vše je založeno na víře, že systém fiat měny je udržitelný. Ale je tomu opravdu tak? Mnozí začínají pochybovat.
Když držíte fyzické zlato a stříbro, cítíte to. Je to skutečné – bez povolení, bez vlád, bez autorit, bez prostředníků. Je to bezpečné a trvalé. Ztělesňuje nezávislost a svobodu.
Pamatujme, že žijeme v době, kdy se ztratila důvěra téměř ve všechno. Není divu, že se to týká i finančních zprostředkovatelů. Nikdo nevkládá sto procent svého majetku do drahých kovů – investování je přece o rozložení rizika do různých směrů a scénářů.
Zdá se, že jedním z těchto scénářů, který zvažují i lidé s velkým kapitálem, je možnost úplného kolapsu finančního a měnového systému. Trumpova administrativa by tomuto signálu měla věnovat pozornost. Existují způsoby, jak situaci napravit, ale budou vyžadovat velmi těžká rozhodnutí.
Trhy nikdy neukazují celou pravdu, ale vysílají poselství, které si zaslouží pozorné vnímání. Zlato a stříbro už měla být dávno minulostí – a přesto tu znovu jsou. Tentokrát s nevídanou silou.
–ete–
