V prvním covidovém roku si cena zlata poprvé sáhla na psychologickou hranici dvou tisíc dolarů za trojskou unci. Letos v dubnu to bylo už přes tři tisíce dolarů, minulý týden se dostala dokonce nad čtyři tisíce dolarů, a pořád roste. Co je za tím a kde se cena zastaví?
Ohlédněme se nejdříve o pět let zpět. Když začala „doba covidová“, cena zlata okamžitě zareagovala prudkým růstem, kdy se na začátku roku 2020 pohybovala lehce nad 1 500 dolary, aby v srpnu poprvé v historii atakovala spotově zmíněnou psychologickou hranici dvou tisíc dolarů.
Období covidových restrikcí s sebou neslo brzdění ekonomik, zvyšování dluhů a tisk peněz centrálními bankami. V únoru 2022 napadla ruská vojska Ukrajinu, zatímco konflikty na Středním východě pokračují či se dokonce zintenzivňují. V mezičase začaly země BRICS mluvit o odklonu od dolaru a centrální banky mnoha velkých zemí začaly hromadit do svých rezerv zlato.
Od onoho „poprvé“ do února 2024 jsme mohli pozorovat kolísání s mírným růstem. Od března 2024 se ale zlato „utrhlo z řetězu“ a pořád (s několika menšími výkyvy) prudce roste. Dnes jsme na ceně 4 300 dolarů aneb přes 89 tisíc korun za trojskou unci. Za posledních pět let jde tedy o téměř trojnásobný růst.
„Investoři z celého světa se stále sžíravěji obávají, že vlády nezvládnou své bobtnající dluhy. Zlato, stříbro i bitcoin proto lámou historické cenové rekordy. Z nezvladatelných dluhů totiž moc cest nevede. Buď pádivá inflace, ba hyperinflace, nebo nějaká obdoba měnové reformy typu té, kterou Československo prožilo roku 1953, i když tato by nutně musela mít mezinárodní rozměr,“ komentoval situaci v úterý na síti X Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom Trinity Bank dodal, že z tempa růstu cen a chování investorů, kteří kovy hromadně pořizují, jsou v údivu i veteráni finančních trhů. Jako příklad uvedl výrok Stephena Millera, který kdysi působil v korporátu BlackRock: „Za 40 let své kariéry jsem nic podobného nezažil.“
Poukázal i na nákupy centrálními bankami. „Podíl dolaru na devizových rezervách celosvětově povážlivě klesá, zatímco podíl zlata stoupá,“ ilustruje na grafu. A s odvoláním na odhad Eurizon SLJ Capital dodává: „Pokud by zlato v rezervách dohnalo dolar, mohla by se cena trojské unce žlutého kovu pohybovat v přepočtu kolem 180 000 Kč.“
Pokračování růstu předpokládá i Robert Vlášek, obchodní ředitel Firegoldu. V komentáři na portálu Protiproud sdělil, že počátkem tohoto roku ve firmě prognózovali, že zlato bude koncem roku „atakovat hranici 4 000 USD za trojskou unci“.
„Ani to ovšem ještě zdaleka není konec. Naopak. Tento proces bude pokračovat. Dlouhodobé předpovědi světových finančních autorit, analytiků bank a většiny expertů analytiků, předpokládají, že zlato do konce roku 2030 dosáhne úrovně 5 000–7 000 amerických dolarů za trojskou unci,“ píše Vlášek s tím, že „dekáda růstu zlata, říká se tomu ‚zlatý cyklus‘, je teprve na svém počátku“.
„Důvodem tohoto dynamického růstu jsou nejenom geopolitická napětí ve světě, ekonomická nestabilita, válečné konflikty na Ukrajině a v Gaze,“ začíná výčtem. A pokračuje: „Je to ale i proces dedolarizace (zbavování se dolaru a amerických vládních dluhopisů), který probíhá v řadě zemí BRICS+ a rekordní nákupy zlata centrálními bankami. Ale také emoce trhů a globálních investorů. Ti totiž dnes vážně uvažuji o revalvaci ceny zlata v rezervách Spojených států a takzvaného resetu obřího dluhu USA.“
Onu revalvaci a reset dále vysvětluje: „Mnozí investoři a analytici totiž očekávají, že Američané opět sáhnou k osvědčené metodě administrativního zvýšení ceny zlata a devalvace dolaru, a tím pádem i zmenšení vládního dluhu USA (viz Bitcoin ACT).“ Jako příklady těchto přístupů uvádí klíčové roky 1933 a 1971.
„V prvním případě, po ‚Černém pátku‘ na newyorské burze a pádu do hluboké hospodářské krize, šlo o zákaz držení zlata soukromými osobami, jeho povinný výkup státem za administrativně stanovenou cenu 20,67 dolaru za unci a následné administrativní zvýšení ceny unce zlata na 35 dolarů. Ve druhém případě prezident Nixon prostě oznámil ukončení brettonwoodského systému zlatého standardu (tedy ukončení směnitelnosti dolaru za zlato), v důsledku čehož skrze inflaci dolar ztratil polovinu své hodnoty – a tedy o 50 procent klesl i státní dluh.“
Růst cen zlata či bitcoinů vzhledem k aktivitám centrálních bank, fiskálním politikám států a hrozících recesí, jako např. v USA, předpokládá i známý slovenský ekonom Juraj Karpiš.
