Aktualizace v 10.11.2025 o úpravu titulku
Svět se nemůže nabažit superpotravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se však skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
Dubajská čokoláda si získala popularitu koncem roku 2023 a její průměrná cena se pohybuje kolem sedmi eur (přibližně 170 Kč) za 100gramovou tabulku. Pojmenovaná po městě svého původu představuje ztělesnění sladkého luxusu: křehká mléčná čokoláda na povrchu ukrývá křupavou pistáciovou krustu uvnitř. S novým trendem se však prudce zvýšila celosvětová poptávka po pistáciích.
V roce 2024 dovoz pistácií do Evropské unie vzrostl o více než třetinu oproti předchozímu roku a jejich tržní hodnota poprvé překročila jednu miliardu eur (přibližně 25 miliard Kč).
Důsledky to má pro země, které pistácie pěstují. Pistáciovým stromům se nejlépe daří v teplém a suchém podnebí, například ve Španělsku, které je největším evropským producentem pistácií. Od roku 2017 se tam pistáciová pole rozrostla na pětinásobek.
Ačkoli se pistácie označují za plodinu, která se dobře přizpůsobuje místnímu klimatu, pro větší výnosy vyžadují intenzivní zavlažování. Na vypěstování jednoho kilogramu pistácií je potřeba přibližně 10.000 litrů vody, což je problém zejména v suchých oblastech s nedostatkem vody. Navíc se stromy pistácií pěstují v monokulturách, které přinášejí další ekologické problémy, například nadměrné používání pesticidů a umělých hnojiv.
Dalším potravinovým trendem je zelený matcha čaj. Dříve byl považován za exkluzivní produkt a používal se převážně v Asii při tradičních čajových obřadech. Dnes se však díky svým zdraví prospěšným účinkům stal celosvětovým fenoménem.
Ačkoli má matcha původ v Číně, nejlepší odrůdy se dnes pěstují v Japonsku. Podle údajů Německé čajové asociace bylo od ledna do srpna 2024 do Německa dovezeno více než 240 tun matcha čaje, což představuje nárůst o 240 procent oproti stejnému období předchozího roku.
Zvýšená poptávka však přináší i problémy. Zásoby čaje se tenčí a jeho cena roste. To má dopad zejména na místní obchodníky s čajem, kteří jsou závislí výhradně na domácím trhu. Nezávislý obchodník s čajem z Kjóta, Judži Jamakita, uvedl, že matcha je nyní téměř třikrát dražší než loni. „Vysoké ceny zvláště zasahují výrobce cukrovinek a lidi, kteří provádějí čajové obřady,“ řekl Jamakita.
Třetím příkladem je quinoa, neboli merlík čilský, obilovina pocházející z Jižní Ameriky. Její spotřeba začala prudce růst po roce 2013, kdy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyhlásila Mezinárodní rok quinoy, aby zvýšila povědomí o její roli v potravinové bezpečnosti.
Quinoa si však brzy získala status superpotraviny a poptávka po ní raketově vzrostla. V důsledku toho se v zemích Peru a Bolívii, jež jsou nejvyššími producenty quinoy, zvýšily ceny natolik, že si ji místní obyvatelé často nemohli dovolit.
Ať už jde o pistácie, matchu nebo quinou, fair trade organizace pěstitelům doporučují, aby nebyli ekonomicky závislí pouze na jediné komoditě.
Podle Stiga Tanzmanna, zemědělského poradce organizace Chléb pro svět, by se lidé měli více zamýšlet nad udržitelností stran potravinových trendů, nejen farmáři, ale i ti, kteří je aktivně prosazují. „Když prosazujete něco takového, máte ve skutečnosti zodpovědnost za vzniklý trend a měli byste o něm přemýšlet od začátku do konce, a ne se soustředit jen na to, abyste prodali co nejvíc,“ řekl Tanzmann.
