Japonští vědci zjistili, že proces šedivění může chránit před melanomem.
Šedivé vlasy nemusí být jen známkou věku – podle nové studie mohou signalizovat, že tělo odstranilo potenciálně rakovinné buňky. Výzkum z Tokijské univerzity odhalil, jak kmenové buňky vlasových folikulů reagují na poškození DNA – a naznačuje, že šedivění a vznik melanomu mohou být dvě odlišné cesty téhož buněčného stresu.
Dvojí reakce buněk
Vědci se zaměřili na kmenové buňky zvané melanocytové kmenové buňky, které vytvářejí pigment a určují, zda si vlasy uchovají barvu, nebo zešediví.
Studie, zveřejněná v časopise Nature Cell Biology, sledovala pomocí myší, jak tyto buňky reagují na poškození DNA. Melanocytové kmenové buňky se nacházejí ve vlasovém folikulu a mohou se proměnit v buňky produkující melanin, který dodává vlasům barvu.
Když je DNA těchto buněk poškozena například rentgenovým zářením nebo chemoterapeutiky, buňky se přestanou dělit, aby zabránily vzniku rakoviny – a tento proces vede k šedivění vlasů.
Naopak při poškození DNA ultrafialovým zářením nebo karcinogeny z tabáku a výfukových plynů se melanocyty dál dělí a množí. Vlasy si tak zachovávají barvu, ale zároveň se zvyšuje riziko vzniku melanomu.
Jinými slovy – když vlasy šediví, může to znamenat, že tělo se zároveň ubránilo rakovině kůže.
Autorka studie, profesorka Emi Nišimura z Tokijské univerzity, uvedla, že tyto pigmentové kmenové buňky se mohou v závislosti na typu stresu a signálech ze svého okolí buď vyčerpat (což vede k šedivění), nebo množit.
Když ochrana selže
Při působení některých karcinogenů – například ultrafialového záření typu B nebo chemických látek, jako je 7,12-dimethylbenzanthracen obsažený v tabákovém kouři či automobilech – mohou melanocytové kmenové buňky obejít svůj ochranný mechanismus.
Namísto zastavení dělení se dále obnovují a množí.
To ovšem neznamená, že každý člověk se šedinami prodělal „tichý boj“ s melanomem. Šedivění může mít i jiné příčiny, jako je nedostatek vitaminu B12, onemocnění štítné žlázy nebo dlouhodobý stres.
Tento objev ale pomáhá vysvětlit, proč by snaha zabránit šedivění nebo je zvrátit mohla teoreticky zvyšovat riziko melanomu – tím, že naruší přirozený mechanismus těla pro eliminaci poškozených buněk.
„Tento výzkum přehodnocuje šedivění vlasů a melanom nikoli jako nesouvisející jevy, ale jako dva rozdílné výsledky stresové reakce kmenových buněk,“ uvedla profesorka Nišimura.
Co z toho vyplývá
Dermatoložka Hannah Kopelmanová z kliniky Kopelman Aesthetic Surgery, která se studie neúčastnila, označila výzkum za „opravdu zajímavý“.
Podle ní naznačuje, že když se pigmentové kmenové buňky poškodí, mohou přestat vytvářet barvivo jako formu sebeobrany – čímž se snižuje pravděpodobnost, že se z nich stanou rakovinné buňky.
„Je to fascinující myšlenka,“ dodala. „Ale byla bych opatrná při jejím přímém přenášení na člověka.“
Upozornila také, že i když šedivé vlasy nutně neznamenají nižší riziko rakoviny kůže, výsledky poskytují nový pohled na to, jak jsou stárnutí, pigmentace a biologie rakoviny propojenější, než se dosud předpokládalo.
–ete–
