Čínský komunistický režim je označen za nejhoršího pachatele, následovaný Tureckem, Tádžikistánem a Ruskem.
Poslanci Evropského parlamentu 13. listopadu podpořili výzvu, aby Evropská unie řešila rostoucí počet případů nadnárodní represe na svém území.
Zpráva, kterou podpořilo 512 poslanců Evropského parlamentu a proti hlasovalo 76, není právně závazná, ale jejím cílem je vyvinout tlak na Evropskou komisi a členské státy, aby se postavily autoritářským režimům, které se pokoušejí rozšiřovat svou domácí politickou kontrolu do zahraničí.
Zpráva uvádí, že „státem řízená nadnárodní represe nabývá stále zákeřnějších forem“, včetně fyzického násilí, sledování, právního nátlaku, dehonestačních kampaní, únosů, nucených návratů, vyhrožování rodinným příslušníkům, a dokonce „nezákonných zabití“.
Autoritářské režimy podle zprávy využívají konzulárních služeb a systému červených zatykačů Interpolu, aby na své cíle vyvíjely tlak. V digitálním prostředí pak režimy a jejich zprostředkovatelé stále více využívají technologie poháněné umělou inteligencí, špionážní software, hackerské útoky a doxing, aby své oběti sledovaly a vyhledávaly.
Oběťmi těchto represivních praktik jsou novináři, právníci a členové diaspor, kteří upozorňují na porušování lidských práv ze strany těchto režimů.
„Je čas to ukončit,“ uvedla ve svém prohlášení francouzská poslankyně Evropského parlamentu Chloé Ridelová, autorka zprávy. „Evropa musí zůstat bezpečným útočištěm pro ty, kdo bojují za svobodu a demokracii.“
Je to vůbec poprvé, co parlament přijal podrobnou definici nadnárodní represe, čímž otevírá cestu dalším opatřením na ochranu obyvatel před represivními režimy, zejména před zeměmi, jako je Čína.
Přibližně 80 procent známých případů nadnárodních represí za poslední desetiletí spáchalo pouze deset režimů, zmiňuje rezoluce s odkazem na studii organizace Freedom House, washingtonské neziskové organizace. Čínský komunistický režim je označen za nejhoršího pachatele, následovaný vládami Turecka, Tádžikistánu a Ruska.
V reakci na to poslanci vyzvali k systematické strategii v boji proti nadnárodní represi napříč EU, která by podle zprávy zahrnovala i zavedení lidskoprávních doložek do dohod s nečlenskými státy.
Poslanci Evropského parlamentu vyzvali unijní instituce a členské státy, aby se zabývaly digitálními formami nadnárodní represe a zajistily, že soukromý sektor, zejména technologické společnosti, ponese odpovědnost za umožňování takových praktik. Podle zprávy požadovali zavedení zpráv o transparentnosti a vytvoření „účinných mechanismů podávání stížností“, které by byly dostupné obráncům lidských práv a dalším ohroženým osobám.
Dalším klíčovým návrhem je podle Ridelové zavedení přísného dohledu nad trhem v celé EU, který by zakázal vývoz špionážních technologií do zemí s historií nadnárodní represe nebo porušování lidských práv.
„Musíme našim evropským firmám jasně říci, že pokud vyrábějí špionážní technologie, nesmějí je vyvážet a prodávat těm, kteří nám chtějí uškodit. Je to otázka evropské suverenity,“ konstatovala Ridelová na tiskové konferenci 12. listopadu před plenárním zasedáním.
Zpráva rovněž prosazuje vytvoření mechanismů pro sledování a vykazování, které by zlepšily dokumentaci případů nadnárodní represe napříč členskými státy, což by usnadnilo rychlé reakce a vyšetřování. Databáze by měly být přístupné nevládním organizacím, aby jejich příspěvky mohly být náležitě zaznamenány, poznamenává zpráva.
Poslanci dále vyzvali Evropskou unii, aby činila režimy a jednotlivce odpovědné za případy nadnárodní represe prostřednictvím cílených sankcí.
Přijetí zprávy přišlo v době rostoucích obav z represivních praktik vůči disidentům žijícím v Evropě ze strany autoritářských režimů, zejména Komunistické strany Číny (KS Číny).
Freedom House označil represi KS Číny v zahraničí za nejsofistikovanější a nejkomplexnější na světě. Série zpráv zveřejněných Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) v dubnu odhalila, že cíle KS Číny se nacházejí napříč členskými státy EU od Irska po Francii a Srbsko, ale že reakce EU zůstává „neúčinná a nekoordinovaná“.
„EU musí stanovit jasné červené linie, podpořené trestními vyšetřováními, sankcemi a diplomatickými důsledky, aby ukázala, že základní práva nejsou předmětem vyjednávání,“ sdělila ICIJ německá poslankyně Evropského parlamentu Hannah Neumannová.
Studie z června, kterou si objednal podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva, zjistila, že nadnárodní represe „negativně ovlivňuje každou úroveň společnosti, od individuálních práv až po národní bezpečnost a demokratické instituce“.
–ete–
